Inviolable

28.Kapitola/Probuzení

Probouzí mě ostré světlo, nenávidím sluníčko po ránu.Je tak hrozně vlezlé!Chumlám se hlouběji pod peřinu, voní nádherně skoro jako Alessio. Po několika sekundách mi to dochází, ALESSIO! Prudce otvírám oči.Nejsem u sebe v komnatách, tady to ani nepoznávám.Mám na sobě stále šaty ze včera, pomalinku mi začalo docházet co se stalo.Chytila jsem se za hlavu a zamžourala.

"Ach ne! Co jsem to provedla..?"

"To se  mě neptej." Do pokoje vešel právě Alessio se snídaní.Přešel až k posteli, posadil se a tác s jídlem položil na noční stolek.Posadila jsem se a dotkla se tváře, nic mě nebolelo.

"Co ty.." Ani jsem nemusela dokončovat větu, bleskově odpověděl.

"Postaral jsem se o to už v noci.Škoda jen těch šatů." Zadívala jsem se na ně, jsou od krve a celé rozervané.Smutně jsem po nich přejížděla dlaní.

"Neboj, určitě se nějak opraví nebo se ušijí jiné." Povzbuzoval mě Alessio. Vzala jsem si jeden sladký rohlíček, zhltla jsem ho nadpřirozeně rychle a hned jsem se natahovala pro další.

"Co Melissa?" Ptám se po chvíli váhavě s plnou pusou.

"Je na ošetřovně, měla by být v pořádku.Byl jsem se tam mrknout ráno no a..."

"A?" Ptám se nechápavě.

"Byl u ní Max.Akorát se probouzela." 

"Říkal ti Max něco?" Vyzvídám.

"Ne, spal." Přikyvuji, srdce mě bolelo..Doslova mi snad pukalo.Napila jsem se kakaa.

"Co se včera stalo po tom co jsem ztratila vědomí?"

"Odnesl jsem tě k sobě domů, vyléčil ti rány a omyl ti tvář, krk a paže.Následně jsem utíkala zase na nádvoří se podívat co se děje.Už tam bylo spoustu lidí, Melissu odnášeli na nosítkách když v tom tam přiběhl Max.Okamžitě se o ní zajímal a šel s nima na ošetřovnu."Přikyvuji a polykám poslední sousto.Nevím co si mám o tom všem myslet, co to má znamenat.

"Joa mimochodem, přinesl jsem ti nějaké oblečení." Vytáhl kožený vak.

"Děkuji."Poznamenávám jako tělo bez duše.

"Nechám tě tu aby sis to mohla obléci."Opět přikyvuji.Zaklapují za ním dveře a já otvírám vak.Klasické sandály a úbor na trénink.Rychle se oblékám a následně volám na Alessia že může dovnitř.Vchází do dveří a přesně v tu chvíli se zase hroutím, pláču a vzlykám. Alessio okamžitě reaguje a utěšuje mě.Lehá si na postel a mě si vine k sobě.

"Všechno jsem pokazila, kdybych byla s ním nikdy by to neudělal.A ty jsem na mě taky naštvaný! Chci domů za mámou." Vzlykala jsem a mlela páté přes deváté.

"Prosím tě , proč bych se na tebe měl zlobit?" Usmívá se a tiskne si mě více k sobě.

"Za ten polibek.." Odpovídám.

"Nezlobím se, pane bože.Na tebe se nemohu zlobit, jsem rád že jsi to udělala." Hladil mě po zádech, to miluji.Po patnácti minutách jsem byla klidná, jen občas jsem vzlykla.

"Miluju když si mohu hrát s tvými blonďatými vlasy." Poznamenává po chvíli.Jeden z mých vlasů si namotává na prst.Usmívám se, nemám chuť se zvedat.Nemám chuť na nic ale i přesto se Alessia ptám.

"Půjdeš se se mnou podívat na Melissu?"

"Jistě." Odpovídá jako by to byla samozřejmost, neptá se proč a to je jen dobře.Zvedáme se a pomalu odcházíme z jeho domu.Má celkem luxusní domek, přímo v bohaté čtvrti.Míříme k zámku a Alessio mě vede na ošetřovnu, přímo ke dveřím za kterými by měla být.Vcházíme společně.Melissa drží Maxe za ruku, ten ihned ucukává poté když zjistí kdo vešel.Melissa se snaží ho znovu chytit ale on ucukává.

"Cassie, ahoj." Říká smutně, zvedá se a přichází ke mě aby mě objal, nechávám se když se ke mě ale naklání odstrkuji ho.Šel si znovu sednout na židli.

"Melissa mi to řekla, že jsi to byla ty." Říká po chvíli.

"Taky jí můžu hnedka dorazit." Zasyčela jsem jako jedovatý had.

"To si můžeš zkusit.Ty královničko." Alessio s Maxem naráz zasténali a plácli se do obličeje.Je úplně blbá, stále si neuvědomuje s kým mluví.

"Stráže!" Křičím z plných plic. Okamžitě se otvírají dveře a jeden z nich se ptá.

"Ano vaše výsosti?" 

"Budete jí tu hlídat, aby neutekla.Pozítří jí osobně popravím." Max i Melissa zalapali po dechu.

"Ne, ne! Prosím ne!" Hystericky začala brečet a křičet.

"Budeš se chovat slušně, uvědom si s kým mluvíš.Já jsem královna a nenechám nějakou bezvýznamnou holku aby mě urážela." Melissa horlivě přikyvuje.Mávnu rukou a stráže zase odchází.

"Děkuji, děkuji.." Opakuje stále dokola. Alessio následně přichází k Maxovi, naznačuje mu aby se postavil.On tak učiní a Alessio mu vráží pěstí.

"Za co?" Vrčí Max nechápavě.

"Za Cassie, za to že líbáš jiné když máš přitom tu nejdokonalejší dívku pod sluncem." Křičí na něj Alessio.

"Cassie tys..?" Ptá se zmateně.

"Co?! Viděla jak se líbáte? Jo přesně tak.To ti asi Melissa zapomněla říct za co jsem jí dala do držky."

"Řekla mi žes jí napadla jen tak." Zadívala jsem se na Melissu, ta jen uhýbala pohledem.

"Najdeme ti jiného trenéra.Přeprat jí byla hračka.Kromě pár řezných ran mi nic neprovedla." Odfrkla jsem.

"Cassie já.." Max ke mě přistoupil a chytil mě za ruku.

"Nech mě být." Odtáhla jsem se.

"Máš tu Melissu ne?" Její jméno jsem vyslovila se vší nechutí. Otevřela jsem dveře a odešla z toho pokoje. Alessio šel za mnou.Rychle jsem běžela pryč, slzy mi stékali po tvářích.Běžela jsem  do stájí za Torosem, ten mě vždy pochopí.Nechci Maxe zatím ani vidět.Stejně si s ním budu muset promluvit, ale teď se mi nechce.Musím se odreagovat.