6.Kapitola/Pomsta

539 47 2
                                    

V pokoji jsem na sebe navlékla ty dokonalé šaty.Padli mi přesně.Nalíčila jsem se a obula si černé boty na opravdu vysokém podpatku.Při pohledu do zrcadla jsem byla 1oo% spokojená.Máme asi ještě hodinu a půl času.Chodím po pokoji a uvažuji co budu dělat, bohužel mě nic nenapadá a tak si sedám na postel a nechávám po dlaních tančit malé, neškodné plamínky.Příjemně lechtají a hřejí, levou rukou jsem máchla a vystlala na plamínky silný poryv větru který je ihned uhasil.Čas se vlekl a já se rozhodla že se půjdu podívat po Maxovi.Seběhla jsem schody, na tak vysokých botách to šlo horko těžko ale dalo se.Nikde nebyl, tak zase nahoru.Povzdechla jsem si a šlapala schody nahoru, tichounce přistupuji k dveřím a lehce ťukám.

"Ano?" Ptá se.

"Mohu dál?" Ptám se zase já.

"Jistě." Otevírám dveře a lapám po dechu.Max je nahý jen okolo boků má uvázaný ručník, odkapávají z něj kapičky vody.Musel se sprchovat...nečekaně.Ale jsem v takovém šoku že jen mrkám a uvažuji o blbostech.

"Ehm, přijdu za chviličku..Až se, ehm, oblékneš." Už, už jsem se otáčela když mě chytil za zápěstí.Nechtěla jsem se na něj otáčet protože jsem cítila že se mi do tváří hrne krev.Slyšela jsem jak se směje a mě se začalo svírat hrdlo.

"Počkej, počkej..Co je? Snad se nestydíš obzvlášť když jsem tu právě já ten skoro nahý." Byla sem nucena se na něj podívat.Usmíval se.

"Nestydím se!" Nasupeně jsem si odfrkla a podívala se někam za něj.

"Ale no, neurážej se drahoušku." Zažertoval.V nestřeženou chvíli  se na mě vrhl a začal mě lechtat.Byla jsem bezmocná, hodil mě na postel a stále mě lechtal.

"Prosím, Cassie..Už nebuď tolik vážná." V podstatě mi to šeptal do ucha ale stále mě lechtal a já skoro brečela smíchy.Jsem hodně lechtivá a toto jsou pro mě muka.Teď by mě mohl klidně zavraždit protože jsem úplně bezbranná.Ruce mi držel nad hlavou, už mě nelechtal.Jen se díval jak doznívají mě křeče způsobené smíchem.Ještě několik minut jsem zhluboka oddychovala než jsem se vzpamatovala.

"Hej, pusť mě!" Pokusila jsem se vzepřít ale marně.Nemám žádnou sílu v pažích proto jsem se pokusila  o velice divný chvat nohama ale ty mi hned sekundu na to také znehybnil.Co mě ale velice znervózňovalo bylo  pomyšlení že má na sobě jen ručník.Sklonil se k mému levému uchu a zašeptal.

"Moc ti to v těch šatech sluší.Jsi vážně k..."

"Moc děkuji za lichotku ale nechceš mě už pustit?!" Znovu jsem se pokusila ho setřást.Opět bezúspěšně.

"Nech mě to domluvit....Jsi vážně k nakousnutí." Zašeptal a následně si  olízl rty.Moje srdce bušilo jako splašené.Topila jsem se v jeho očích a rychle jsem pomrkávala.Hrudník se mi zvedal strašně rychle  jako kdybych byla malé ptáčátko které někdo drží v hrsti.Pomalu se ke mě začal naklánět a já poprvé v životě okusila chuť jeho rtů a zároveň tohle bylo pro mě úplně poprvé.Nejdřív jsme se jen něžně otírali o rty toho druhého, pak mě ale něžně kousl do spodního rtu a to mě donutilo pootevřít ústa.Využil příležitosti a vklouzl jazykem dovnitř, a já jsem byla naprosto mimo.V podbříšku, vlastně téměř všude jsem cítila příjemné mravenčení.Povolil mé ruce tak jsem se ho chytila pořádně za krkem a přitiskla k sobě.Neuvědomovala jsem si co děláme dokud se na nočním stolku nerozezněl jeho mobil.Ještě chvíli jsme pokračovali ale najednou se odtáhl a rychle zvedl telefon.Z jeho hlasu vyznívalo podráždění.

"Haló?!" Zavrčel.Výraz v jeho tváři se během sekundy změnil.

"Ahoj Mirando, jasně.Jo mám čas povídej." Otočil se ke mě zády a tohle mi zlomilo srdce. Chtěla jsem křičet, chtěla jsem tu šlapku chytit pod krkem.Ale tohle je zbytečné.Povzdechla jsem si zvedla se a odešla.Přejížděla jsem si ukazováčkem rty, nemohla jsem se zbavit pocitu že je mám opuchlé.Trochu jsem se třásla.Co to mělo znamenat?Proč to udělal? Sedla jsem si na pohovku a přemýšlela dokud jsem nezaslechla kroky.

InviolableKde žijí příběhy. Začni objevovat