Inviolable

12.Kapitola/Procházka

JEŠTĚ NEŽ ZAČNETE ČÍST CHTĚLA BYCH VÁM PODĚKOVAT ZA TO ŽE DÁVÁTE VOTE, KOMENTUJETE A HLAVNĚ ČTETE TENTO PŘÍBĚH.TOLIK PŘEČTENÍ JSEM ANI NEČEKALA KDYŽ JSEM ZAČÍNALA PSÁT.CHVÍLI JSEM SE DRŽELA I 30 VE FANTASY A ZA TO VÁM VŠEM CHCI MOC PODĚKOVAT!! DĚKUJI, LOVE YOU ALL!

-VAŠE NISSIS

________________________________________________

Nechtělo se mi vstávat z té postele.Ale musela jsem někdo mi klepal zběsile na dveře.Zavrčela jsem.

"Ano, už jdu!" měla jsem na sobě stále to oblečení jako když jsem bojovala v aréně.Prudce jsem otevřela, přede mnou stál Azar, nečekaně.

"Nemáte hlad Cassie?" Byla jsem ráda že mi také tykal.

"Ano to mám, jako vlk!" Vykřikla jsem.Už, už jsem ho obcházela ale surově mě chytil za paži.

"Takto jít nemůžete.." Přejel mě pohledem.

"Vemte si ze skříně nějaké jiné oblečení." Jen jsem přikývla a zase mu zabouchla před nosem.Už jsem si nechtěla brát šaty, i když některé byly velice skvostné.Zvolila jsem upnuté kalhoty s vysokým pasem, jednoduché tílko a k tomu dlouhý plášť.Zakončila jsem to vysokými koženými botami.

Otevřela jsem dveře a prošla okolo Azara. Zanedlouho mě dovedl do obrovské jídelny.Nikdo tam ale nebyl, jen pár stráží.V čele stolu bylo připraveno nějaké jídlo.Rychlím krokem jsem tam došla a sedla si na  majestátní židli.Ta asi teď bude patřit jen mě.Usmála jsem se a konečně se pustila do jídla.Bylo kolem třetí hodiny odpolední když jsem vyšla z paláce na dvůr.Všichni se mi klaněli a za zadkem jsem vždy měla alespoň pár stráží plus Azara. Zatím mi to nijak extra nevadilo, užívala jsem si popularitu kterou jsem nikdy nezažila.Mířila jsem přímo do stájí kde měl být můj milovaný Toros. Procházela jsem kolem boxů různých koní.Měli tam nádherné koně někteří byli i výjimeční tím že měli křídla jako ptáci.Pokaždé když jsem nějakého takového zahlédla zatočila se mi hlava a ne jen proto že byl nádherný.Trochu mu celé toto všechno připadalo jiné, jakého normálního lidského tvora by to nevystrašilo?

Konečně jsem našla Torose. Očividně se mu to zde zamlouvalo, spokojeně si žvýkal svoje seno.

"Chci se projet po okolí.....Sama" Dodala jsem pro jistotu.

"Ale veličenstvo, to nejde." Řekl jeden ze strážců.V duchu jsem zanadávala.

" V lesích mohou být nějací Artelové kteří zde špehují a mohli by Vám něco udělat."

"Uděláme to následovně," začala jsem.

"Pošlete se mnou vašeho nejlepšího muže.A věřte že o sebe se postarám."Zamyslel se.Očividně mu proběhl hlavou dnešní souboj.Nejsem zas až tak slabá jak si všichni myslí.

"Dobrá, připravte si koně a za dvacet minut se sejdete na nádvoří s jedním ze strážců." Přikývla jsem a vrhla se na Torose. Zanedlouho byl osedlaný a připravený.Ještě chvíli jsem ho hladila po čenichu a šeptala mu klidná slůvka.Naslouchal mi tak jsem mu vyprávěla o aréně a jak jsem jednomu klukovi, co byl o dost větší jak já, nakopala prdel.

"Ale už musíme jít." Nastražil uši a já na něj vysedla.Zamířili jsme na nádvoří tam už čekal urostlí mladík.Seděl na koni ale ke mně zády.Dojela jsem k němu.

"Můžeme vyrazit?" Zeptala jsem se.

"Jistě." Odpověděl mladík otočil se na mě a já zkameněla.Přede mnou stál ten kluk se kterým jsem bojovala v aréně.Usmál se.