Velmi chlípné vztahy

Pokroucené hobby

Assar si povzdechl a posadil se na postel. Vypadal unavený nebo otrávený svou ženskou kopií. Netherielovi ho bylo dokonce líto, a tak si přisedl k němu a přitulil se. Cosi uvnitř něj bylo šťastné, že se smí dotknout někoho tak oslnivého, ale to si andílek nepřipouštěl. Šlo přece o jeho sílu a moc, potřeboval jeho ochranu. Assar neřekl nic a ani se nebránil, takže to Netheriel mohl považovat za svůj malý úspěch.

"Včera jsi říkal, že mě chceš, Netherieli... Chceš mě pořád?" zeptal se upír tiše. Anděl si to sice nepamatoval, ale byla to pravda.

"Ano, můj pane," zavrněl a políbil ho na bělostnou tvář. Riskoval. Věděl, že pokud si ho teď vezme, příliš příjemné to nebude, protože ho zadeček pořád bolel, ale nechtěl se o tom zmiňovat a kazit atmosféru. Assar ho políbil a přitáhl si ho na klín. Zatímco společně prohlubovali polibky, jako by se sebe vzájemně nemohli nabažit, Assarova ruka sklouzla na Netherielův zadeček. Andílek se začal chvět, když cítil takové doteky... Chtěl ho. Tohle bylo jako vše, o čem kdy jeho pokroucená duše snila. Krása... Síla... A příjemné pocity. Assar mu rozepnul kraťasy a překryl jeho úd svou dlaní. Netheriel se snažil uklidnit svůj dech, ale zdržovat nehodlal, a tak své kraťasy definitivně skopnul na zem. Chtěl si to užít... Už nemohl vydržet potichu, musel přerušit polibky a tiše zavzdychal.

"Jsi citlivý," poznamenal Assar zamyšleně. "Proměnu v upíra bys nejspíš nepřežil," dodal s mírným úsměvem a když se na něj Netheriel vyděšeně podíval, políbil ho. Andílek se bál. Znovu jej pohlcovalo vzrušení ze strachu a doteků. Trochu sebou trhl, když si Assar naslinil prst a začal připravovat jeho vstup, ale ačkoli si toho skoro určitě všiml, nic nepřestalo a prst pomalu pronikl hluboko do něj. Netheriel se to snažil rozdýchat, ale Assar mu nedal dost času a začal prstem pohybovat, po chvilce dokonce přidal druhý. Netheriel miloval ten pocit, už zase nad sebou začal ztrácet kontrolu, jenže pak to začalo bolet.

"Prosím, přestaň," zakňučel jako raněné štěňátko, "udělám ti dobře, ale nech mě odpočinout si," hlesl, ale jeho prosby samozřejmě vyslyšeny nebyly. Assar dokonce přidal i třetí prst, a to už Netheriel zasténal naplno. Upír se pousmál.

"Neříkej, že tě to ještě bolí?" zeptal se sladkým hlasem. Prsty pořád pohyboval a pomalu jimi přirážel do Netherielova zadečku.

"Jo, bolí, zajímalo by mě, proč."

"To se stejně nedozvíš," odvětil Assar a začal pohybovat prsty ještě rychleji. Přitom svíral Netherielův penis, ale nehonil ho, o to to bylo mučivější.

"Prosím... Prosím, přestaň," sténal Netheriel zoufalý ze své vlastní slabosti. Nechtěl, aby na to ten krásný tvor přišel tak brzy... Pořád se trochu styděl za svou schopnost vyvrcholit jen díky dráždění análu. Připadal si tak trochu méněcenný. A k vyvrcholení opravdu neměl daleko... Assar neustával, bylo na něm znát, že ho jeho trápení těší, i když se tvářil pořád stejně kamenně.

"Jak by ses cítil, kdybych pokračoval a nedovolil ti se udělat?" zeptal se. Netheriel se začal bát ještě víc. Tohle už nespočetněkrát zažil a věřil, že by toho byl schopný. Jenže už teď měl pocit, že se zblázní. Ačkoli se to snažil oddálit, po chvilce vyvrcholil a i přes strach to bylo krásné. Položil si čelo na Assarovo rameno a vydýchával se.

"Víš o tom, žes mi zašpinil ruku?" ozval sě po chvilce upír a Netheriel si všiml, že má ruku ještě pořád v jeho rozkroku. Nic naplat, musel se probrat.

"Omlouvám se," špitl a sklouzl na kolena na zem. Vzal jeho ruku a začal z ní všechno slízávat, dokud nevypadala relativně čistá. Nevadilo mu to; přesně na takovou pozici byl zvyklý. Byl jen děvka. Assar ho za odměnu pohladil po vlasech.

"Hodný," pousmál se. "Jsi můj typ, myslím, že si tě tady nechám," dodal tišeji. Netheriel na něj pohlédl. Souhlasil. Jak by taky ne, když se přesně o tohle celou dobu snažil. Doufal, že tady najde trochu svého štěstí, na které už dlouho, dlouho nemohl narazit. Vděčně Assarovi rozepnul kalhoty a začal ho zkušeně kouřit. Nepotřeboval se na to ani soustředit, nesčetné zkušenosti v tomhle oboru se vpily do jeho já a tak bez problémů dovedl Assara až k vrcholu. Jak bylo skoro vždycky jeho zvykem, všechno, co vzešlo z jeho práce, spolykal. Jenže taky cítil, jak mu divoce buší srdce. Jeden vrchol mu nestačil a Assar si toho samozřejmě hned všiml. Andílek se opět, jako vždycky, styděl za svou citlivost.

"Zdá se, že se budu muset víc snažit, abych tě unavil," prohlásil Assar zamyšleně, ale na rtech mu pohrával sotva znatelný úsměv.

"Nemusíš se obtěžovat, jestli nemáš čas," pokusil se Netheriel pro sebe vyprosit trochu odpočinku, ale bezúspěšně.

"Ne, dlouho jsem si s nikým tak dobře nepohrál," pousmál se upír. Opět to vypadalo nebezpečně a Netheriel už mohl začít svůj citlivý zadeček pohřbívat. Povzdechl si. Zlatý, trpělivý Tristian... Začínal si připadat jako u svého prvního démona. Otřásl se tou vzpomínkou.