Velmi chlípné vztahy

Ukonči to

Netheriel najednou nevěděl, co dělat. Teď, když byl Assarovi blíž, cítil jeho moc a začínal se bát. Brzy jej uviděl, jak sedí na lavičce mezi černými růžemi.

„Pojď za mnou, Netherieli," ozval se upír první, aniž by se na andílka podíval. Ten sebou trhl a nebyl schopen pohybu, jeho nohy zdřevěněly. Assar se tedy sám zvedl a došel k němu, jako by to čekal.
„Ty ses nebál přijít až sem?" zeptal se tichým hlasem. „Nevíš, jak je to nebezpečné?"

„Já jsem se bál," uznal Netheriel, „ale toho, že tě něco trápí."

„Myslíš, že mě něco může trápit?"

„Určitě."

„Jsi hlupáček, Netherieli," povzdechl si Assar a lehce jej pohladil po tváři. Netheriel si jeho studenou ruku přidržel a přitulil se k ní.

„Já vím," zašeptal. Stejně si ale nemyslel, že byl až tak hloupý... Pokud sem přišel a měl zemřít, pak to alespoň za tenhle něžný dotek stálo.

„Neměl bys být radši s Tristianem, než se mnou?" zeptal se Assar a Netherielovi došlo, že on opravdu nějakým způsobem žárlí. Potěšilo jej to, byl to náznak naděje.

„Ne, já mám radši tebe," řekl a trhl sebou. Bál se, že ho to urazí, že ho zase odvrhne, protože by sem vůbec neměl tahat city, to by byla ta největší chyba. „Chtěl bych zůstat s tebou," opravil se rychle a doufal, že si Assar jeh předchozí věty ani nevšiml.

„A co když já nechci?" zeptal se upír a odvrátil svůj pohled od andílka. Netheriel se tím ale nenechal zastrašit, když už se rozhodl. Teď nemohl couvnout, musel se snažit a stát si za vlastním názorem, za vlastními touhami a myšlenkami.

„Já vím, že chceš... Chtěl bych být tvým milencem," prohlásil odhodlaně. Assar se na něj vážně díval, až Netherielovi přejel mráz po zádech.

„I kdybys chtěl, není to tak jednoduché, jak si myslíš," varoval jej. Začínal foukat vánek a bělostné vlasy mu povlávaly okolo obličeje. Netherielovi znovu připomněly pásy hvězd.

 „Určitě se to dá nějak zařídit," prosil Netheriel dál, ale sám neměl dost odvahy na to, aby se Assara dotkl.

„Nedá, Netherieli.. Věř mi, že nedá."

„Tomu věřit nebudu," dupl si andílek. Do očí se mu tlačily slzy. Kolikrát jej ještě odmítne? Kolikrát mu to ještě ztíží? Netrpí už dost oba dva?!

„To už je tvá věc," pokrčil Assar rameny a otočil se od něj. Očividně tahle rozmluva pro něj skončila. „Už se tady neukazuj."

„Ale já chci být s tebou!" zvýšil už Netheriel hlas. Docházela mu trpělivost. On s ním opravdu chtěl být a pomoct mu to všechno zvládnout, jenže co dostal za svou snahu? Jen odmítání.

„Tak prostě nebudeš," prohlásil upír a rozešel se k zámku. Netheriel se za ním rozběhl a otočil si jej za rukáv k sobě.

„Neutíkej před tím, sakra!" vyprskl. Zároveň mu taky vytryskly z očí slzy. Assar mlčel.

„Vypadáš strašně silný, ale přitom se děsíš každého záchvěvu citu a utíkáš před ním! Nevím, co se stalo, že jsi takový, ale já ti chci přece pomoct!"

„Nesahej na mě, špíno," sykl Assar a odstrčil jej.

„Proč sakra alespoň nezkusíš, jaké by to bylo?! Chci být s tebou, chci být tvůj milenec!" vzlykal Netheriel a hlas mu postupně slábl. Přál by si, aby měl tolik síly, jako Aoki. Ten by ho určitě dokázal přesvědčit. Ubohému andílkovi už docházela sebedůvěra.

„Já to nechci zkoušet. Nechci se měnit kvůli jednoho ubohého temného anděla," přivřel Assar oči, protože se v jejich záři už začal odrážet jeho vztek. Začínalo to být nebezpečné.

„Kdo tady koho využil?" zeptal se Netheriel šeptem, protože si vzpomněl, jak před nedávnou dobou chtěl zmizet a jak Assar argumentoval, proč by měl zůstat. Teď to bylo obráceně... Jeho život mu už začínal připadat postavený na hlavu.

„Ukonči to," přikázal Assar. „Dávám ti k tomu prostor, když to tak špatně neseš. Dělej, ukonči to, jak sám chceš."

Netheriel sebou trhl, ta slova bolela. Tohle opravdu nečekal. On to snad myslel vážně... Slz mu teklo čím dál tím víc, nedokázal je zastavit a vlastně na to ani neměl sílu, bojoval o svůj osud vším, co měl.

„Proč mi ještě nedáš šanci?" vzlykl tichounce. Ještě nikdy nikoho v slzách neprosil, aby mohl být s ním. Byl opravdu zoufalý, stál na okraji propasti své vlastní duše.

„Já čekám. Ukonči to, nebo to udělám sám a po svém," zavrčel Assar výhružně a mezi rty se mu zaleskly tesáky. Netheriel pochopil, že už jde do tuhého, ale nedokázal mu říct sbohem.

„Ale já to nedokážu," zašeptal a čekal, co se stane. Byl připravený na všechno. Klidně umře, pokud to bude po Aokiho radě, třeba by se pak dostal do nebe... Assar se sklonil k jeho krku, Netheriel pevně zavřel oči. Sbohem, Aoki, sbohem světy.