Damn /FF-Luke Hemmings/

#9. ,,I choose green.''

,,Ty Em, vnímáš me?''

,,Hm...jo, proč?''

,,Musím ti něco říct,'' nachvilku se odmlčela a já myslela, že puknu napětím. ,,Jsem těhotná.''

,,No to je úžasný a už to ví Cal?''

,,Ta jedna čubka je těhotná!'' nenechal jeden z těch mužů domluvit Chloe. Podívala jsem se na ni a ona zakroutila hlavou na znak záporu.

Z hloubi jeskyně se vynořili dva muži. Jeden mi něco dělal na mobilu a druhý nám dal napít. No spíš před nás hodil PET láhev s vodou.

Muž #2, co si hrál s mým mobilem si ho přiložil k uchu a někomu zavolal.

Okamžitě jsem sebou začala trhat a snažila jsem se dostat z pout. Muž #3 ke mně přišel a vrazil mi takovou facku, že jsem druhou schytala od zdi za mnou. Z očí se mi vyvalilo několik bolestivých slz.

Otočila jsem se na ně a chtěla jsem už vypustit z úst nějakou hnusnou nadávku, když vtom jsem uslyšela jeho hlas. Úplně ve mě zatrnulo.

,,Hemmings.'' Z toho jeho rozespalého chrapláku mi přejel mráz po zádech a nervozita ve mě značně narostla.

Ruce se mi povedlo protáhnout pouty - že by ze mě jednou byl ten slavný kouzelník, sakra jak se jmenoval. Zvedla jsem se a vyběhla za tím mužem s mým telefonem.

Volala jsem nějaké nesmysli.

,,Lukeu, pomoc. Prosím!'' To už jsem doběhla až k tomu muži.

Ten mě ovšem chytil pod krkem a hodil mě na, tentokrát opačnou, zeď.

Uhodila jsem se silně do hlavy. Vydala jsem ze sebe pouze tiché "Au" a nechala jsem se pohltit tou nekonečnou tmou.

Pohled Lukea

Probudilo mě ranní slucne. Bylo by to krásné probuzení, jen mi tady chyběla Em.Je to už pět dní, co tu není. Bez ní je to všechno na nic.

Vykopal jsem se z mého vyhřátého pelechu a vydal jsem se do jídelny.

Zrovna, když jsem procházel kolem dveří, uviděl jsem na zemi obálku.

To je divné s klukama nám dopisy nechodí, každý máme svojí schránku na poště, kam si je necháváme posílat.

Zvedl jsem ji. Byl jsem v šoku.

Na obálce bylo roztřeseným písmem napsáno LUKE HEMMINGS.

Tohle písmo bych poznal všude. Psala to Emily.

Obálku jsem jedním trhnutím otevřel.

Ahoj Lukeu,
Chloe i letadlo už propustili, tak se o ni nebojte.

Jinak je tu plno písku...od teď už nemám ráda písek. To byl asi chabí pokus o vtip, co?

Nechápu, o co těm chlapům jde. Řvou tu a dohadujou se snad celý den. Nelíbí se mi tu. Chci domů. Jsem ráda, že mi dovolili napsat tenhle dopis. Nechci, aby ses o mě zbytečně bál.

Mám ti od nich vyřídit pouze šedesát devět milionů. To bude asi výkupné. Nechci, abys ho platil. Už tak si toho pro mě udělal až moc.

Vím, že je tenhle dopis dost divný. Píši jako bych byla v pohodě doma u televize :). Snažím se to brát pozitivně a nestresovat se.

Mám tě ráda,
tvoje Emily ❤

Slza mi ukápla na roh papíru a rozpila kousek textu.

,,To bude dobrý,'' poklepe mi na rameno Cal. Zřejmě mi to četl za zády.