Snažila jsem se zvednout ale marně prudký náraz mým kolenu vůbec ale vůbec neprospěl, najednou jsem za sebou uslyšela kroky a tak jsem se s vypětím všech posledních sil otočila a uviděla vyděšeného Harry který okamžitě přiběhl ke mně , zvedl mě ze země „Jsi v pořídku?" zeptal se zatím co splachoval záchod a následně mě nesl k umyvadlu kde jsem si opláchla obličej studenou vodou „Nic mi není jen jsem snědla něco špatného a ANO vezmu si tě" řekla jsem s nuceným úsměvem. Vím že to byla momentálně Ta poslední věc kterou chtěl slyšet ale já mu to musela říct. Harry mě odnesl do ložnice a nechal mě odpočívat, okamžitě jsem usnula.Pohled Harry: Celý den jsem byl neskutečně nervózní, konečně jsem sebral všechnu svoji odvahu koupil prstýnek a svolal kluky k sobě domů. Všichni z toho byli nadšení a Liam přesně vymyslel, jak to mám udělat. Když, přišel onen den přesně v jednu hodinu odpoledne u našich dveří zazvonila pětice podivně tvářících se kluků. Liam jako pravý vůdce začal přesvědčovat Scar aby jim půjčila Nicol, ta samozřejmě protestovala a na to přesně kluci čekali jakmile byla Scarllet plně zaměstnána dohadováním se s Liamem o tom že naše dcera nikam nepůjde popadl Zayn s Louisem Nicol a běželi ji do jejího pokoje převléknout. Zatím co Sebastián s Niallem postávali velmi nenápadně přesně mezi Scar s Liamem a zbytkem aby mu dali signál, až bude čas na ústup. A když onen čas nastal, popadl Louis Nicol do náruče a Zayn to všechno šeptem odpočítal „Raz, dva tři" v ten moment zakřičel Louis „ústup" a než jsme se nadáli teda hlavně Scarllet zabouchl Sebastián dveře a všichni byli pryč. Scar si povzdechla a šla poklidit po obědě. Byl jsem tak zatraceně nervózní, kdybych mohl, ohlodal bych si prsty až na kost. Pokaždé když jsem se na ní podíval měl jsem strach, že mě odmítne, byl jsem nervózní a ona to věděla, ptala se co se děje místo odpovědi jsem jí dal pokaždé jen letmý polibek a dělal, že se nic neděje. Měl jsem dvě a půl hodiny na to jí požádat ale já nesebral dost odvahy to udělat a tak když se kluci vrátili, čekali, že je Scar přivítá s novinkou, ale nestalo se tak. Věděl jsem, že kluci a hlavně Liam budou zklamaní jenže co jsem mohl dělat? Čekal jsem na ni takovou dobu dokonce jsem už ani nedoufal v to že, by kdy opět mohla být moje. Strach ze mě udělal malého poseroutku, kdyby tak moje fanynky viděli jak se tady třepu jako ratlík nevěřili by že je to jejich „frajírek" Harry. Scarllet odběhla do předsíně aby si vzala Nicol a seřvala kluky jenže místo dlouhého proslovu zakřičela pouhé „Co Vám všem dneska je?" v jejím jindy klidném hlase bylo zdát značné naštvání a to bylo to, co mě nakoplo. Popadl jsem ovladač vypnul televizi a postavil se do středu obýváku. Scar se vrátila a chtěla se posadit zpátky na gauč k televizi ale ta byla už vypnutá, celé mé tělo se napnulo ještě víc než kdy dřív a do místnosti přišli kluci a malá. Posadili se na gauč a všichni se na mě podívali a snažili se mě mlčky podpořit. Zhluboka jsem se nadechnul a pomalými a váhavými kroky se vydal ke Scarllet. Z její tváře se dalo jasně vyčíst že je vyděšená a bojí se toho co se bude dít, a to nebyla sama myslím že já jsem byl vyděšený mnohem víc než ona. Přišel jsem těsně k ni a vzal ji za ruku, oběma nám bušilo srdce neuvěřitelně rychle, mé hlasité polknutí muselo být slišet až na druhé straně zeměkoule, pak jsem si před ní kleknul a svůj pohled upřel do jejích dokonalých očí. Topil jsem se a to doslova, pohled mi opětovala a její puls je ještě zrychlil, když jí začalo docházet co se děje. Volnou rukou jsem sáhl do zadní kapsy svých černých kalhot a vyndal malou červenou krabičku „Scarllet Brown uděláš mě tím nejšťastnějším mužem na světě a vezmeš si mě?" zeptal jsem se s očekáváním a strachem v očích. Její tvář okamžitě ozdobyl široký úsměv, nadechla se aby mohla odpovědět a když otevřela ústa vysmekla svou ruku z té mé a běžela do koupelny. Zůstal jsem tam stát jako přikovaný, kluci se okamžitě zvedli a šli zamnou. Než však kdokoliv z nás stihl něco říct uslyšeli jsem ránu a následně zvracení. Nečekal jsem ani vteřinu a rozběhl se za ní. Pomohl jsem ji na nohy bylo mi naprosto jedno že mi neodpověděla jediné co mě zajímalo bylo zda je v pořádku „Jsi v pořádku?" zeptal jsem se „Nic mi není jen jsem snědla něco špatného a ANO vezmu si tě" zněla její odpověď. Poté jsem ji uložil do postele a nechal ji aby si odpočinula. Sedli jsem si s klukama a malou do obýváku a bavili se nadcházejícím týdnu a našich koncertech.
