Tak vlastně ani neví kde začít, za poslední dobu se toho stalo tak strašně moc. V první řadě škola, pak cesta do UK, a navíc nějak mi úplně došla inspirace, která odešla společně s mojí múzou a nejlepší kamarádkou. Ne neumřela ale posledních několik měsíců na mě jednoduše kašle, vždycky byla tak která, věděla první, co se v příběhu stane, dodávala mi odvahu, a když jsem nevěděla, co dál poradila mi jenže teď se mnou sotva prohodí pár slov. Doufám, že si tohle přečte a alespoň se nad tím zamyslí. Strašně mi chybí ta moje nedočkavá Nicol která byla schopná mě kvůli pár řádkům zmlátit. Jinak doufám že už s tím konečně pohnu a dostaneme se k samotnému finále, které bude vážně bláznivé (jediná věc kterou mám je totiž konec celého příběhu). S láskou Mexx
