Kapitola - 14.

306 17 0
                                        

Pohled Harry:

Když jsem si byl stoprocentně jistý, že je to ona okamžitě jsem jel za ni. Nikdy jsem ji nepřestal milovat, to co jsem, udělal před pěti lety s její sestřenicí byla druhá největší chyba, ta první byla, že jsem ji nechal, aby ode mě jen tak utekla. Celou tu donu jsem netoužil po ničem jiném než po tom moct jí zase políbit a dotknout se každičké části jejího křehkého těla. Když jsem ji uviděl poprvé vůbec to nebyla ta Scar která ode mě před pěti lety odjela v taxíku s očima plnýma slz které jsem způsobil já. Byla to sebevědomá dívka která působí tak bezcitně a chladně byla jako její zlé dvojče, ale i přes tohle všechno mě to k ní táhlo nechápal jsem proč až do dnešního odpoledne kdy jsem ji viděl ve zprávách. Ten úsměv, ty dokonalé oči, a hlavně to jméno. Možná změnila barvu vlasu, zestárla a naprosto změnila své chováni ale já vím že někde tam uvnitř je ta Scar která mě pořád miluje. A pak jsem si vzpomněl na Nailla „Kurva“ vykřikl jsem a hodil ovladačem po protější zdi. Rozletěl se na milion kousků, ano je to můj kámoš v podstatě bratr ale on je holka kterou jsem miloval a vždy budu, a to musí pochopit. Na nic jsem nečekal, vzal si bundu a klíče od auta a jel za ní. Když jsem vystoupil z výtahu viděl jsem Nailla jak vychází z jejího bytu, byl naštvaný a já taky. Co tak sakra dělal ´? Ona je moje! Moje! Křičel jsem uvnitř sebe na něj. Když mě uviděl začal zuřit ještě mnohem víc. Rychlím krokem se ke mě přiblížila a dal mi pěstí rovnou do nosu „Kurva AU“ vykřikl jsem. Naill se chystal k další ráně, ale tu jsem vykryl a rychle se postavil na nohy „Sakra chlape co tě to popadlo“ zeptal jsem se ho „To bych se měl ptát spíš já, holka kterou mám rád semnou nechce nic mít kvůli tobě! A to tě ani pořádně nezná!“ křičel. „Ona ti to řekla?“ zeptal jsem se nechápavě „Co mi měla říct“ vyvalil oči „Bude lepší když to probereme všichni tři“ navrhl jsem a tak jsme se oba vydali k jejímu bytu. Zaklepal jsem ale nic, zkusili jsme to ještě jednou a pak Naill vyndal klíč z pod rohožky a otevřel dveře, klíč vráti zpět na místo a mi vešli dovnitř a šli za hlasy, které přicházeli z ložnice. „Takže Nicol není naše sestra ale tvoje a Harryho dcera?“ řekl mužský hlas. Moje dcera? Cože? Oba jsme se s Naillem zastavil u dveří a poslouchali. Scar brečela a pak řekla něco s čím nikdo z nás nepočítal „Ano Nicol je moje a Harryho dcera, nikdo to neměl nikdy zjistit“ já mám dceru? Když jsem chtěl vejít dovnitř a začít křičet Scar opět promluvila a tím mě naprosto umlčela, začala svému bratrovi vyprávět náš příběh. S každým jejím slovem se mi přehrávalo před očima přesně to co řekla, pamatovala si to stejně jako já do posledního písmenka. Když skončila upozornil ji Sebastián na naši přítomnost, nevěřícně na nás zírala „Naille? H-Harry?“ vykoktala a byla úplně mimo. Oba jsme stáli a bez hnití jí pozorovali „My spolu máme dítě? Já tě skoro ani nepoznal, dost jsi, se totiž změnila“ řekl jsem dost rozhozeně „Bolest lidi mnění“ odpověděla s nechutí v hlase. Znovu se ji z očí spustili slzy a mě se vybavil ten moment kdy seděla v to zatraceným taxíku. Její bratr se najednou zvedl a odešel a Naill odešel společně s ním. Vešel jsem dovnitř a zavřel dveře po tak dlouhé době jsem zase s ní. Pomaličku jsem se k ní začal přibližovat ale ona najednou vykřikla „Ne-nepřibližuj se ke mně!“ mě to ale bylo jedno potřeboval jsem ji políbil, obejmout, dotknout se ji cokoliv. Posadil jsem se na postel vedle ní „Chci ji vidět alespoň fotku“ řekl jsem rozhodně. Bez jediného slova se natáhla k nočnímu stolku a vyndala z něj fotky, postupně si se všechny prohlížela a pak mi je podávala u jedné se však zastavila, otočila jí a najednou se jí z očí kutáleli maličké slzy, natáhl jsem se a snažil se fotku ji vzít. Rychle si setřela slzy a podala mi poslední fotku „Je krásná, a je nám podobná“ řekl jsem s menším úsměvem a fotky jí vrátil. Když je držela, v ruce zasyčela „Moje setra je podobná mým rodičům a tím to končí“ fotky pak vrátila nazpátek do šuplíku. Když se znovu otočila ke mně neudržel jsem se a políbil ji. Ihned mě od sebe odstrčila, vrazila mi facku a udiveně pronesla „To nemyslíš vážně, opravdu si myslíš, že mě po tom všem můžeš jen tak políbit?“ i přesto, že se to snažila skrýt moc dobře jsem věděl jak strašně příjemné to pro ni bylo. Opět jsem se blížil k jejím rtům, byli prostě neodolatelné rtům „Ale no tak Scar, ty sama moc dobře víš, že to chceš, přeci jen je to pět let a nepokoušej se mi namluvit, že s tebou ten polibek nic neudělal“ sotva jsem to dořekl celé její tělo se zachvělo, vrhla se na mě a začali jsme se líbat, po chvíli jsem ji položil na záda a klek si nad ni. Pár minut na to jsme byli oba nazí a já si vzpomněl na naše poprvé, začal, jsme zkoumat celé její tělo svými ústy jako tenkrát. A pak postupoval jako obvykle. Oby jsme hlasitě vzdychali a dosáhli společně orgazmu. Svalil jsem se vedle ní a měl naprosto úžasný pocit toho že je zase moje, nechtě jsem odejít ale musel jsem a tak jsem se zvedl a spustil „Vidíš já říkal že se ke mně zase vrátíš“ usmál jsem se na ni, oblékl se a odešel. Celou cestu na focení jsem myslel jen na její tělo, které se pode mnou tak krásně oddávalo všem těm pocitů, na její vdychy, zrychlený tep a dech a hlavně na to jak zakřičela mé jméno těsně před svým orgasmem. Pořád mě miluje vím to. A tentokrát se jí jen tak nevzdám a nechám jí odejít! Už nikdy!

Můj blond sousedKde žijí příběhy. Začni objevovat