Aktualizovali jsme naše Pokyny k obsahu.
Projděte si nejnovější pokyny, abyste mohli bezpečně sdílet příběhy.

Kapitola - 20.

220 14 3
                                        

Po snídani jsem poprosil Harryho aby pomohl Nicol s převlékáním a sama jsem se šla připravit kluci se postupně vystřídali v mé koupelně a pak jsme se všichni vydali na oběd. Celý den byl jako pohádka kluci byli naprosto unešení z Nicol a jejich historek o tom jaké to bylo, když jsem ještě dělala že nejsem její máma a já se snažila soustředit na zítřejší velmi náročný den v práci. Najednou mě z mého přemýšlení vytrhl hlas Nicol „Ty mě vůbec neposloucháš mamí" postěžovala si „Promiň, zlatíčko copak jsi říkala?" rychle jsem zamrkala a začala se na ni soustředit „Říkal jsem že jdu s Liamem, Lousiem a Naillem k němu domu a budu tam celou noc, a ty a táta mě nebudete otravovat" pověděla naštvaně se založenýma rukama v bok než jsem stačila cokoli říct kluci se začali smát a Liam si ji vysadil na ramena a společně opustili restauraci a nechali mě tam jen se stejně zmateným Harrym „O- oni nám unesli dceru" vykřikl Harry a střídavě pozoroval mě a dveře kudy odešla naše dcera a jeho skoro bratři. Chvíli jsem dělala to samé co on ale pak jsme se oba ve stejnou chvíli začali smát „Fajn to už stačí" zašeptala jsem, když se na nás lidi sedící okolo začali divně dívat. Harry zaplatil celý účet a pak jsme se společně vydali k němu domů. Celou cestu jsem seděla s hlavou opřenou o okno a přemýšlela jsem kde nastala ten zlom a já mu odpustila a znovu se do něj tak bezhlavě zamilovala a hlavně kdy se ve mně probudil onen mateřský pud a já si konečně uvědomila, jak moc miluji svou dceru, které jsem dávala za vinu že můj život stál za nic. Z mého přemýšlení mě probral až Harry „Scar už jsme tady" jen jsem přikývla a vystoupila z auta. Najednou jsem se cítila strašně unavená a i na Harrym bylo vidět, že ho celý tenhle den zmohl. Přišli jsme do jeho bytu a skoro okamžitě se vydali do ložnice, kde jsme oba během několika málo vteřin usnuli. Uběhl přesně měsíc od doby co jsem se s Harry usmířila a teď bydlíme všichni tři společně jako rodina, Seb se nastěhoval k Niallovi a jsou z nich nejlepší kámoši. Seděli jsem v obýváku a čekali na kluky až se konečně dostaví z odpolední procházky s Nicol, Harry byl celý den dost nervózní a mě stále vrtalo hlavou se mohlo stát, pokaždé když jsem se ho zeptala zda je vše v pořádku věnoval mi letmý polibek a dál se k tomu nevyjadřoval. Konečně jsem z předsíně uslyšela hluk a vydala se za ním, byli tady všichni a zvláštně se na mě koukali „Co Vám všem dneska je?" zeptala jsem se poněkud nabroušeně, nikdo neodpovídal a tak jsem nad nimi mávla rukou a šla si zpět sednout k televizi. Jenže ta už byla vypnutá a Harry se zdál napjatý víc než předtím, kluci a Nicol se posadili a povzbudivě se podívali na Harryho, který se zhluboka nadechnul a vydal se ke mně. Byla jsem vážně vyděšená tím co se bude dít, Harry nahlas polknul chytil mě za ruku a následně si kleknul. Zadíval se mi hluboko do očí a mě došlo co se chystá udělat, ze zadní kapsy vyndal malou krabičku „Scarllet Brown uděláš mě tím nejšťastnějším mužem na světě a vezmeš si mě?" zeptal se s očekáváním a strachem v očích. Usmála jsem se na něj a chystala se odpovědět jenže když jsem otevřela pusu abych mu opověděla zvedl se mi žaludek a já vysmekla svou ruku z té jeho a běžela do koupelny, kde jsem koleny prudce narazila na dlažbu a obsah svého žaludku vyklopila do záchodu.             

Můj blond sousedPříběhy, které tě pohltí. Začni objevovat