Pohled Harry:
Už je to týden co jsem jí neviděl. Pořád jí píšu, volám, ale ona neodpovídá. Je sobota a všichni jsme u mě doma, kluci mě přišli rozveselit, jenže to asi neklapne. Seděl jsem na gauči s mobilem v ruce a čekal na nějakou odpověď „Hele a co kdyby ji zavolal Naill?“ napadlo Zayna „To by bylo fajn“ vykřikl jsem a hleděl na Nailla. Ten vyndal z kapsy telefon a podal mi ho, vytočil jsem její číslo a přiložil si telefon k uchu „Ano?“ ozvala se po pár vteřinách „Scar? Kde k čertu jsi?“ vykřikl jsem „Harry?“ zněla dost překvapeně „Mami kdo je to?“ zaslechl jsem v telefonu „Ty jsi doma?“ zeptal jsem se ale to už mi neodpověděla zavěsila. Za pár minut mi zapípal telefon „Dej mi sakra pokoj!“ podal jsem mobil Naillovi a odešel do kuchyně pro něco k pití.
Pohled Scar:
Už je to týden co jsem přiletěla pro Nicol a dnes letíme společně do Londýna, doufám, že nepotkám Harryho. Včera mi volal od Nailla a teď ví, že jsem doma. Měli jsme spoustu kufrů a tašek protože jsem vezli snad všechny hračka a věci, které Nicol měla. Když jsme konečně seděli v letadle byla jsem tak vyčerpaná a bracha taky, dokonce i Nicol byla utahaná. Všichni tři jsme celou cestu prospali. Když jsme přiletěli do Londýna bylo něco málo po poledni a tak jsme se vydali domů „Mami já už mám strašný hlad“ řekla ospale Nicol, když jsme vystupovali z taxíku „Neboj zlatíčko, odneseme nahoru všechny věci a uvaříme si něco k obědu dobře?“ odpověděla jsem jí s úsměvem jen přikývla a vložila svou ruku do mé. Sebastián posbíral zbytek tašek a vydal se za námi. Naštěstí jsme to do výtahu nasoukali všechno a jeli nahoru. Celou setu jsem se modlila, abychom na ně nenarazili. Naštěstí jsme proklouzli bez povšimnutí. Když jsem zavírala dveře všimla jsem si že je rohožka divně posunutá a tak jsem z pod ní vyndala klíč a upravila ji. Harry už o tom klíči jistě ví a teď když je tady Nicol nemůžu nic ziskovat. Všechny Nicoly věci jsme dali do druhého pokoje pro hosty „Budeme to muset předělat“ podívala jsem se na Seba a on jen přikývnul na souhlas. Pak jsme se společně vydali do obyváku kde Nicol sledovala televizi. Sebastián si sedl k ní a já šla do kuchyně udělat něco k obědu. Asi po hodině jsem měla maso i brambory hotové a mohla jsem prostírat. Nicol i Sebastián to snědli rychlostí blesku a pak se přesunuli zpátky k televizi já poklidila kuchyň a šla za nimi. Asi hodinu jsem, leželi a koukali na televizi pak jsem se postavila a odívala se na ty dva lenochy „Jdeme nakupovat, abychom mohli Nicol předělat pokoj“ zavelela jsem a šla směrem do jejího pokoje, abych jí vybrala oblečení. Trvala nám půl hodiny než jsme se vyhrabali z domu. Když jsme přijeli do obchodního domu šli jsme rovnou do obchodu s nábytkem vybrali jsem Nicol bílo postel a stůl, ke kterému jsme vzali růžovou židli stejné barvy jako dvě komody a skříň, nakonec jsme vzali ještě pár poliček a mohli jsme jet domů. Nakonec jsme se zastavili ještě v obchodě s barvami a koupili světle růžovou, abychom mohli vymalovat. Po příchodu domů jsem udělala večeři a vykoupala Nicol, kterou jsem následně uložila do svého pokoje. Během několika málo minut spala a já se vydala pomoct, Sebastiánovi s jejím budoucím pokojem. Rozložili jsme všechen původní nábytek a vynosili ho na chodbu, pak jsme smotali, bílí koberec a začali malovat stěny na růžovo. Skončili jsme kolem druhé hodiny ráno, ale měli jsme vše hotovo. Dala jsem si sprchu a šla si lehnout k Nicol, tak se ke mně přitulila a já spokojeně usnula.
Pohled Naill:
Byla neděle něco málo kolem jedné odpoledne a z bytu Scar se ozývali zvuky, to už se vrátila? Věděl jsem, že bych to měl zavolat Harrymu, ale byl dneska ve studiu a nahrával a tak jsem se rozhodl říct mu to až zítra, možná mě zabije ale mě je to jedno, teď má práci nemůže toho jen tak nechat, já i kluci chápeme jeho situaci ale má taky nějaké povinnosti vůči kapele. Hned druhý den ráno jsem mu zavolal a řekl mu, co jsem včera zjistil kupodivu nekřičel a ni nic takového jen mi poděkoval a zavěsil.
Pohled Harry:
Jen co mi Naill zavolal, vazal jsem si mobil klíče od auta jel za ní. Tohle mi bude muset vysvětlit! Přijel, jsem k jejímu domu zaparkoval a vydal se dovnitř, vyjel výtahem nahoru a začal klepat. Bylo mi jedno, že je deset hodin ráno a ona možná ještě, spí prostě jsem jí musel vidět a hlavně jsem potřeboval vědět, proč byla doma. Stál jsem tam asi pět minut, než konečně otevřela, když mě uviděla, okamžitě zavřela. Byla jen v tílku a kalhotkách vlasy měla rozcuchané, takže ještě spala. Znovu jsem zaklepal „Otevři, musím s tebou mluvit“ zakřičel jsem přes dveře „Jdi domů Harry, nemá to cenu“ zakřičela nazpět. Znovu jsem zaklepal, nic ani slovo vůbec nic jako bych tam snad ani nebyl „Kurva“ naposledy jsem bouchl do dveří a vydal se k Naillovi který mi už automaticky otevřel dveře, a to jsem ani neklepal.
Pohled Scar:
Vzbudilo mě hlasité klepání, Nicol spokojeně oddechovala, koukla jsem na hodiny bylo deset. Opatrně jsem vylezla z pod deky, pořádně Nicol přikryla a vydala se ke dveřím zjistit kdo dělá ten neskutečný kravál. Vzala jsem za kliku a otevřela, stál tam Harry, okamžitě jsem dveře zase zavřela. A šla zpátky do postele, opět se ozvalo klepání následované jeho křikem“ Otevři, musím s tebou mluvit“ výsměšně jsem nad tím zakroutila hlavou a odpověděla „Jdi domů Harry, nemá to cenu“. Zalezla jsem zpátky k Nicol, která se probrala „Kdo to byl mami?“ zeptala se protřela si očka „Nikdo broučku nikdo“ pohladila jsem ji po vláscích a vtáhla si ji do objetí z chodby se ozvalo ještě několik zabouchání a pak byl klid. Chvíli jsme jen tak leželi až si nakonec Nicol sedla „Mamí já mam hlad“ řekla a s těmito slovy se vydala do kuchyně. Rozběhla jsem se za ní „A co bys chtěla na snídani?“ zeptala jsem se přešla k lednici „Banán“ vykřikla. Fajn další společná věc s její otcem, jen jsem se nad tím usmála a podala jí banán.
