Pohled Scar:
Celou noc jsem nespala, nehybně jsem ležela v posteli a zírala do prázdna, sem tam se mi z očí vykradlo pár neposedných slz. Ráno když se pokojem rozezněl zvuk budíku jsem vstala a jako by nic jsem se přichystala a odešla do práce. Když jsem šla odpoledne domů zastavila jsem se v jednom obchodním centru. Z mého původního plánu koupit si jen jedno nebo dvě nová trička se stalo 4 hodinové nakupovaní, najednou nevím, proč jsem dostala chuť koupit něco Nicol, jako by ve mně Harry probudil lásku k mojí dceři. Ne že bych ji nemilovala jen jsem si to nedokázala přiznat a potom co se stalo včera, jakoby se to zlomilo, měla jsem nutkání zavolat rodičům ať mi je sem okamžitě pošlo že se o ni teď budu starat sama. Ale copak by to šlo? Pochopila by, že celých pět let se o ni vlastně starala babička s dědečkem a její máma děla že neexistuje? Ne to nejde, nenáviděla by mě ještě mnohem víc. Nakonec jsem si kopula jedny květované šaty a béžové sáčko a pro svou dceru jsem nakoupila snad milióny věci. Potřebuju jí vidět! Když jsem došla domů okamžitě jsem se všemi novými věcmi přesunula do svého pokoje. Tašky jsem položila na postel a šla si do kuchyně pro svůj notebook. S počítačem v ruce jsem se vydala zpět do pokoje, odhodlaně jsem si sedla na postel a začala si hledat let domů. Asi po hodině jsem byla plně rozhodnuta a tak jsem vzala telefon a zavolala do práce a vzala si dva týdny volna. Položila jsem telefon na postel a šla k Sebastiánovi do pokoje, třikrát jsem zaklepala a vešla, spal. Skočila jsem na postel a on se okamžitě probral „C-Co se děje?“ dostal ze sebe a protřel si ospalé oči „Letím domu, chceš taky?“ zeptala jsem se s úsměvem a zachumlala se k němu pod peřinu „Jasně“ vykřikl, objal mě a dal mi pusu do vlasů. Chvíli jsme jen tak leželi a já pak vyskočila z postele a odebrala se do svého pokoje zabukovat letenky. Když mi přišla potvrzovací SMS zakřičela jsem na Seba „Začni se balit zítra v jedenáct ráno nám to letí“ a pak se sama dala do balení. Kolem půl deváté jsem objednala čínu a společně se Sebastiánem jsme se navečeřeli a postupně se vystřídali v koupelně. Pak jsme si ještě pustili film a kolem půl jedné šli spát. Ráno mě vzbudil Sebastián slovy „Ségra vstávej už je půl desáté“ rychle jsme se oblékli, nasnídali a vyrazili na letiště. Všechno jsme stihli přesně a když jsme byli v letadle přišla mi SMS „Kde k čertu jsi? H.“ nevěnovala jsem tomu pozornost a telefon zastrčila hluboko do kabelky. Sebastián celou cestu prospal a já přemýšlela nad tím, jak asi budou rodiče překvapení a co řeknou na můj šílený nápad. Po třech hodinách jsme vystoupili z letadla a vydali se ven stopnout si taxi.
Pohled Naill:
Ležím na posteli a přemýšlím, přemýšlím o tom co se za posledních pár dní stalo. Slyšel jsem co řekla Scar, a pak taky včera večer mluvil s Harrym. Milují se to je vidět, já vlastě Scar nemiluji, mám ji pouze rád jo a taky mám rád sex s ní. Ale tohle Harrymu radši říkat nebudu. Mluvili jsme dlouho do noci a nakonec došli k závěru že oni dva k sobě prostě patří a tak se teď klidím z cesty. Bylo něco málo po jedenácté ráno a mě přišla SMS „Nazdar bro, nevíš kam zmizela? Jsem u ní v bytě a nikdo tady není H.“ na nic jsem nečekal a vydal se za ním.
Pohled Harry:
Když jsem odešel od Scar šel jsem rovnou za klukama na zkoušku. Jak jsem hned zjistil Naill už jim vše řekl a tak jsem začal „Asi je načase říct vám ten zbytek“ a tak jsem jim řekl celý příběh o mě a o Scar. Samozřejmě jsem vynechal ten poslední sex. Nepotřebuju Nailla ještě víc naštvat. Ze zkoušky nakonec nebylo nic a kluci nás nechali s Naillem abychom to vyřešili. Nakonec jsme odcházeli oba v pohodě. Když jsem vstal zašel jsem koupit snídani a vydal se ke Scar. Klepal jsem, zvonil a nic, vzpomněl jsem si na klíč pod rohožkou a vkradl se dovnitř nebyla tam. Napsal jsem jí SMS „Kde k čertu jsi? H.“ neodpověděla a tak jsem napsal Naillovi „Nazdar bro, nevíš, kam zmizela? Jsem u ní v bytě a nikdo tady není H.“. Za pár minut stál vedle mě „Kámo tak to je teda fakt divný, neslyšel jsem, že by odcházeli a Seb se taky nezmínil, že někam jedou“ řekl a prohlížel prázdné skříně. Kde sakra je? Volal jsem jí psal, ale ona se neozvala. Jakoby se propadla do země.
Pohled Scar:
Taxík zastavil před naším domem, vzali jsme si věci zaplatili a vydali se domů. Otevřeli jsme dveře a zakřičeli „Hej! Jsme doma“ stejně jako jsme to dělali vždycky. Z kuchyně vykoukla malá kudrnatá hlavička „Sebouš a Scar jsou tady“ zakřičela Nicol. Sebastián položil svou tašku a klek si aby mohl Nikol obejmout ona se rozběhla ale jiným směrem. Rozběhla se rovnou do mojí náruče, položila jsem všechny věci a objala ji „Ty jsi, se pro mě vrátila mami“ zašeptala mi do ucha. Do očí se mi vehnaly slzy. Odtáhla se ode mě a šla obejmout Seba. Máma už stála v předsíni a na obličeji měla provinilý výraz. Máma se s námi přivítala a pak poslala Sebastiána a Nicol nahoru, táta ještě nebyl doma, společně jsme se posadili do kuchyně ke stolu „Já vím, že jsi nechtěla, aby to věděla ale ona je celá ty má tolik otázek a pak našla, fotky dál už jsme to tajit nemohli“ povzdychla si mamka. Věnovala jsem jí úsměv „Vlastně jsem ráda, že to ví, a co jste jí vlastně řekli?“ zeptala jsem se. Bylo vidět že mámě spadl kámen ze srdce, konečně se usmála „Že když se narodila byla si ještě mladá n miminko a tak jsme se o ni starali, dokud nebudeš připravená, a to ty teď jsi, vím, proč jsi tady“ řekla s úsměvem. Vždycky věděla dřív než já co udělám, ale tohle jsem vážně nečekala. Chvíli jsme obě mlčeli a jen po sobě koukali „A co kdybych se pro ni nikdy nevrátila?“ vypadlo ze mě „Pamatuješ jak to podala sestra Nicol když se narodila?“ zeptala se s úsměvem máme „No ano ale co to má s tím co dělat?“ nechápala jsem kam tím vším míří „To jak jsi se na ni podívala, jak jsi se usmála oběma nám s tátou bylo jasné, že tenhle den přijde“ znovu se usmála. Chtěla jsem jí odpovědět ale to už mi na klin skočila moje holčička „Mami, mami a to teď poletím s tebou a Sebíkem?“ zeptala se a kroutila si pramínek vlasů na svůj prstík, stejně jako já v jejím věku, nad tímto faktem jsem se usmála „A ty bys chtěla?“
