Na chvíli jsem se oddělil od Assus. V její přítomnosti jsem nemohl jasně uvažovat. Byl jsem zmatený. Něco takového jsem ještě k nikomu necítil. Možná jednou, ale to už je dávno. Nechápal jsem to. Rozhodl jsem se něco vyzkoušet. Možná to bude bolet víc mě než ji... Uslyšel jsem výkřik. Rozlehl se po jeskyni jako blesk. Rebeko... Byl to její hlas. Argh... Nemohl jsem se teleportovat. Jak já nenaviděl tu zpropadenou bohyni. Rychle jsem se k ní vydal.
---------------------------------------------------
,,Rebeko !" volal na mě někdo. Otevřela jsem oči. Uviděla jsem Lokiho bojovat s Mrazivým obrem. Oba dva byli ode mě pár metrů. Obr zběsile a opakovaně útočil, ale Loki se jeho ranám úspěšně vyhýbal. Vzala jsem luk. Natáhla jeden šíp a chtěla vystřelit na obra, ale rozbolela mě hlava a já neschopná střelby klesla na kolena. Loki se na mě vyděšeně podíval. Obr využil jeho nepozornosti, ve svých rukách si zhmotnil ledovou dýku... Nevěděla jsem proč je v jeskyni najednou takové ticho. Byly slyšet jen kapky vody dopadající z krápníků na zem. Zvedla jsem hlavu a ostře vydechla. ,,Loki..." Čas jako by se pro mě zastavil. Vše potemnělo... Uviděla jsem Lokiho bolestně klečet na kolenou. V hrudi měl zabodnutou obrovu dýku. Měl propíchnuté srdce. ,,Rebeko..." vydechl Loki. Z úst mu vytékal pramínek rudě červené krve. Se vztaženou rukou bezmocně padl k zemi. ,,Loki !" křičela jsem jeho jméno. Bezvládně ležel na zemi. Obr se s krutým úsměvem a zakrvácenou dýkou přibližoval ke mně. Do očí mě pálily slzy. Zahalil mě smutek. Chtěla jsem umřít, ale pak všechny ty zvláštní pocity vystřídala čirá zlost a nenávist. Zavřela jsem oči... Čekala jsem...
ČTEŠ
Tanaris - Bohyně života a smrti //ff//
FanfictionMé jméno je Tanaris. Jako jediná se starám v celém vesmíru o život už od počátku věků. Jednou jsem se rozhodla hrát jednu nebezpečnou hru podle svých pravidel a to jenom kvůli němu... Chtěla jsem se mu pomstít za všechno co udělal. Zjistila jsem vša...
