Tanaris - Bohyně života a smrti //ff//

8.kapitola

Nebylo kam utéct. Okamžitě jsem vytáhla luk, a s nataženým šípem jsem se postupně otačela dokola (kdyby na mě někdo zaůtočil), měla jsem na mužce všechny. I oni vytáhli své zbraně, a namířili je na mě. Když se mě ptali kdo jsem, jen jsem mlčela, a mířila na ně dál. Srdce mi bušilo strašně rychle. Najednou ta zelená obluda netrpělivostí zařvala, a já se lekla. Šíp jsem vystřelila, dopadl před jeho obrovskou zelenou nohu, málem jsem ho zasáhla. On ještě víc zařval. ,,Nechceme ti ublížit." spustil na mě Thor. ,,At už přicházíš v míru nebo ne chceme si jen promluvit." ,,To nema cenu lidi vypadáto že to s ním půjde po zlým." řekl Stark (Iron Man), a vystřelil do vzduchu pro výstrahu. Neudržela jsem se,a tentokrát jsem vystřelila po Stárkovi, zasáhla jsem ho do jeho brnění. Ihned po mně, vystřelil a všichni se mnou začali bojovat. Uhýbala jsem jejich ranám, a střílela po nich šípy. Schválně jsem mířila vedle, aby mě nechali. Jen že oni na mně útočili dál. Nejvíc mi dělala starost ta zelená obluda. Všemu jsem se vyhýbala, ale jí se utéct nedalo. Všichni mě pronásledovali až ke Stárkově budově. Musela jsem se k ní vrátit, protože jsem se nechtěla chytit do další pasti.

Střílela jsem po nich dalšícšípy, aby mě nechali, tentokrát už na zranitelná místa. Ale najednou když jsem měla nataženo k dalšímu výstřelu, jsem ucítila bolest. Začala se mi točit hlava, a všechno jsem viděla rozmazaně, motala jsem se, a upustila luk i se šípem na zem, podlomila se mi kolena, a já padala k zemi. Někdo mě však zachytil. Byl to Thor. Kolem něj se schromáždili ostatní z týmu, dokonce i ta žena,která měla v ruce pistol. Někdo mi potom strhl kapuci, a odhalil tak moji tvář. Všichni mě viděli. ,,To si ze mě děláte prdel, že je to žena." řekl někdo.  To bylo totiž to poslední co jsem slyšela, než jsem upadla do tmy.