Tanaris - Bohyně života a smrti //ff//

43.kapitola

Tuto kapitolu bych chtěla věnovat všem, kteří mě pořád ještě sledují a na Tanaris stále nezapomněli. Jsem zpátky lidi !

Lhain přišel a já cítila, že můj čas na Zemi se pomalu chýlí ke konci. Jen jsem nevěděla kdy a jakým způsobem skončí...

New York podruhé čelil invazi. Bohužel tentokrát větší hrozbě než byla rasa Chitauriu. Město, pořádně nevzpamatované s poslední bitvy, bylo částmi pokryté ledem a vrstvou sněhu. Prostředí moc nepřidával ani fakt, že se vše odehrávalo začátkem teplého podzimu.

 ,,Jsou blízko. Dávejte si hlavně pozor na jejich doteky. Mohly by vás lehce zranit." mluvila jsem ke všem skrz mrňavou vysílačku ve svém uchu. ,,A žádný toulání. Lopatu na vyhrabávání ve výbavě nemám." dodal Tonny pro odlehčení situace. Rozdělili jsme se do menších skupin. Když byl Loki přidělen k Hulkovi, s velkou bezmocí zaúpěl. ,,Proč já k sakru?!" Předtím než k tomu došlo jsem požádala Bannera, aby Lokiho chránil a vše mu pověděla. Byl mnou uchvácen a začal rozebírat všechny teorie existující vědy. Za jeho loajalnost sem mu řekla jen zlomek skutečnosti, kterou chtěl vědět. Nevím, proč sem se svěřila právě mu, ale věděla jsem, že mu můžu věřit.

Proti veliké zimě a nezvaným návštěvníkům nás krylo speciální vybavení určené pro kritické podmínky. S Tonnym a ostatními jsem pročesávala ulice New Yorku. Litovala jsem všech bytostí, kteří nestihli uniknout před Lhainovou mocí. Většina zmrazená, ostatní schovaní avšak ledoví obři stále nikde. Král ledových obrů chtěl jen svého bratra a nic ho před jeho rozhodnutím nezastavilo.

Vydala jsem se směrem k hlavní ulici Manhatnu s Iron Manem v zádech. Stejně jako Thor kontroloval prostor ve vzduchu zatím co my otatní jsme to vzali pěšky. ,, Jarve?" zeptal se Tonny. ,,Ano pane?" ,,Připoměň mi až budu doma u Pepper abych si přidělal stěrače, není tady nic vidět." ,,Poznamenám si to pane." ,,Počkejte.... Něco mi tady na tom všem nesedí." zastavila jsem se a dotkla se rukou země. Ucukla jsem. Ne, že by teprv přicházeli. Oni už tu dávno byli! ,,Tonny pozor!" vykřikla jsem.

Náhle Budovu prorazil gigantický ledový obr a nabral Iron Mana palcátem. Tonny odletěl jako  červený golfový míček a o pár bloků dál se zabořil do země. Tohle byla teprv jen předzvěst toho co mělo následovat. Schylovalo se totiž k něčemu většímu.