Já jen na něj mlčky hleděla. Nakonec se narovnal, a vytáhl mě. ,,Děkuju Loki." řekla jsem. ,,Ty mi děkuješ ?" řekl překvapeně ,,Tohle mi ještě nikdo neřekl. Ty se mě nebojíš ?" zeptal se, a obrátil se ke mně zády. Myslím že začal přemýšlet. ,,Hm." řekl za chvíli. ,,Nechtěla by ses přidat ke mě ? Myslím, že bys tady přece jen nechtěla zůstat." řekl. ,,No, já ... Počkej ty chceš utéct ?" vyhrkla jsem. ,,No je to lepší, než být odveden na Asgard." řekl. ,,To není možný. Takže ty sis naplánoval útěk jo ? Potom všem co si způsobil, bych ti ještě měla pomáhat ? Kdyby jsi tak věděl kdo jsem. Ale hra, je hra. I když o ní vím jen já." honilo se mi hlavou. ,,Kdyby jsi příjmula, můj plán by byl lehký. Napadla by jsi stráže zatím co mě by spoutávali, a pak bychom mohli utéct.." řekl. ,,Loki já ..." řekla jsem, a než jsem mu stačila odpovědět na souhlas, přišli nějací lidé v uniformách, kteří na nich měli znaky orla, a měli u sebe zbraně.
,,Vypadáto, že si už pro mě jdou." oznámil mi Loki. Zrovna otevírali celu, a mířili k Lokimu jenže pak zamířili svoji pozornost na mě. Myslela jsem si, že Lokiho chtějí odvést, ale nakonec na něj jen mířili zbraněmi, (kdyby se o něco pokusil), stejně jako na mě. Jeden z těch mužů v uniformě měl přichystaná želízka, která mi nasazoval. Nepřišli si pro Lokiho, ale pro mě. ,,Ale proč já ?" honilo se mi hlavou. Něco se mi na tom všem nezdálo. Loki byl stejně překvapený jako já. Ti muži pak zabezpečili vězení ve kterém byl Loki, a i se mnou opustili kruhovou místnost, a vedli mě nějakou chodbou.
ČTEŠ
Tanaris - Bohyně života a smrti //ff//
Fiksi PenggemarMé jméno je Tanaris. Jako jediná se starám v celém vesmíru o život už od počátku věků. Jednou jsem se rozhodla hrát jednu nebezpečnou hru podle svých pravidel a to jenom kvůli němu... Chtěla jsem se mu pomstít za všechno co udělal. Zjistila jsem vša...
