Bad Boy JB|FF [DOKONČENO]

3. část

Selena

"Chceš odvézt domů?" Zeptal se mě Ryan a já přikývla. Pomohl mi zvednout se. Nasedla jsem do jeho auta a usmála. "Můžeš pak říct Bieberovi, že mu děkuju, že mi otevřel oči?" Zeptala jsem se Ryana. "Proč mu to neřekneš sama?" Usmál se a dál se věnoval cestě. "Nechci mu děkovat osobně. Bral by to jako výhru a to mu nechci dopřát." Vysvětlila jsem mu a on přikývl. "Řeknu mu to." Lehce jsem se usmála a věnovala se cestě.

"Děkuju Ryane." Poděkovala jsem mu a vyběhla z jeho auta.

Zaklepala jsem na Anselovi dveře od pokoje. "Pojď dál." Křikl a já otevřela dveře. "Můžu?" Zeptala jsem se ubrečeným hlasem a on hned rozsvítil lampičku u postele a když si všimnul mých nateklých a uslzených očí tak ke mě přišel a vtáhl si mě do objetí. "Co se stalo Sel?" Zeptal se starostlivě. "P-podvádí mě." Řekla jsem mezi vzlyky a neodtrhávala se z bratrova objetí. "Mike?" Přikývla jsem. "Jak jen mohl tem zmrd. Neboj Sel, vyřídím si to s ním. Nikdo nebude ubližovat mojí sestřičce." Jsem ráda, že mám takového starostlivého bráchu. Mám sice ještě jednoho, ale ten odešel když mi bylo pět. Moc si ho nepamatuju. Jemu bylo 18. Jo jsme o 13 let od sebe. Mamka měla Jacoba v patnácti. Prý to byla nehoda, ale nechala si ho. "Myslíš, že se ještě někdy Jacob vrátí?" Zeptala jsem se Ansela. "Nevím princezno. Doufám, že ano. Taky mi chybí." Pohladil mě po vlasech.

Večer

Někdo zaťukal na dveře od mého pokoje. Byla jsem líná se zvednout, takže jsem jen zakřičela ať vstoupí. Koukala jsem kdo to je a hned litovala toho že jsem ho pustila dovnitř. "Co chceš Bieber?!" Prskla jsem na něj a hned se přikryla peřinou. "Přišel jsem se na tebe podívat." Řekl šeptem a sedl si na mojí postel. "Proč?" Nechápu, proč se o mě tak stará. Měla bych mu být přece u prdele. "Jak zvládáš Mika?" Pane bože co mám říct. "Jsem v pohodě. Je mi to jedno. Nemilovala jsem ho." Zalhala jsem a každé slovo mě bodalo do srdce. "Lžeš. Poznal jsem to. Tvůj dech se začal zadrhávat a tvoje srdce začalo být rychleji." Pohladil mě po ruce a chtěl mě políbit. "Měl by si jít." Řekla jsem dřív, než mě stihl políbit. "Jo jasně." Řekl a odešel. Lehla jsem si a začala brečet. Brečela jsem tak dlouho až jsem z toho usnula.

"Ségra vstávej přijdeš pozdě!" Začal se mnou na posteli lomcovat Ansel. "Anseli vypadni." Prskla jsem a otočila se na druhej bok. "Fajn nedáváš mi jinou šanci." Řekl a v tom mě polilo něco ledového. Vyjekla jsem s vylítla z postele. "Jsi normální?!" Prskla jsem na něj a odešla do koupelny, kde jsem se zabalila do ručníku a snažila se trochu vyždímat. "Alespoň se nemusíš sprchovat." Zavolala na mě. "Ha ha ha!" Protočila jsem očima a došla jsi pro oblečení. Hodila jsem po Amselovi vražednej pohled a šla se obléct.

"Chceš hodit do školy?" Jen jsem přikývla a vzala si z mísy jablko. "Kdo byl ten chlapec co za tebou včera večer přišel?" Zeptala se mamka. "To byl Bieber. Mám ho doučovat." řekla jsem jednoduše a pokrčila rameny. "Včera to nevypadalo jako na doučování." Řekl taťka a já ho nechápala. "Cože?" Zeptala jsem se. "No byl tu tak deset minut." Povzdechla jsem si. "Byl se zeptat jestli jsem v pohodě." Setřela jsem si slzu. "Proč by jsi neměla být v pohodě?" Zeptala se mamka nechápavě. "Včera jsem zjistila, že mě Mike podvádí." Smutně jsem se usmála a mamka mě objala. "Neplač zlatíčko, ten ubožák si tě nezaslouží." Hladila mě mamka po vlasech. "Neboj princezno. Už ti neublíží." Objal mě Ansel zezadu. Miluju svojí rodinu. "Pojď pojedeme do školy." Zavelel Ansel a já se od mamky odtrhla.

Vystoupili jsme před školou. Ansel mě vzal kolem ramen a všichni si začali něco špitat. Bože co jim je? Jsme si s Anselem tak podobný, že to snad ani není možný. Vydala jsem se za Miou a Shay a viděla Ansela jak si to míří za Mikem. Neřešila jsem to. U mě skončil. Objala jsem se s holkama. "Proč dal tvůj bratr právě pěstí Mikovi?" Zeptala se Shay a koukala vyděšeně na kluky. "Je to totiž můj velký ochranářský bratr." Usmála jsem se na ně. "To nevysvětluje proč mu dal pěstí." Porčila rameny. "Podváděl mě." Řekla jsem jednoduše a holky mě objali. "A jsi v pohodě?" Přikývla jsem a vydala se ke skříňce pro učení. "Jak ti je?" Vylekal mě hlas vedle mě. "Fajn." Odsekla jsem mu. To že se včera staral neznamená, že mu budu nějak děkovat. Nebo se s nim bavit. Ani jsem se na něj nepodívala a vydala se do třídy.

"Slečna Gomez k tabuli." Vyvolala mě dějepisářka. Nevím co se stalo, ale nedokázala jsem jí odpovědět na jedinou otázku. "Děje se něco Seleno?" Zeptala se mě učitelka ustaraně. "N-ne." Zakoktala jsem. "Otevřte si učebnice na straně 136 a udělejte si výpisky. A ty Sel se mnou na chodbu." Přikývla jsem a vydala se před třídu. Učitelka byla hned za mnou. "Tak co se děje?" Zeptala se mě. "Víte jak jsem chodila s Mikem O'Donellem?" Přikývla. "Včera jsem zjistila, že mě podvádí. Takže jsem trochu mimo." Vysvětlila jsem jí a ona chápavě přikývla. "Dobře tu pětku ti tam nechám, ale bude jen malá váha. Ať je ti brzo lépe." "Děkuju." Usmála jsem se a zašla zpět do třídy.

Celý den jsem slyšela jak si o mě lidi povídají. Byli to řeči typu. "Gomez(ová) dostala pětku jo?" Nebo "Wow já myslela, že se učí pořád." Ale byli tam i věty typu. "Konečně nebude mít vyznamenání kravka." Jo tak jsem dostala jednu blbou pětku no. Nechci to řešit. Prostě jen chci aby už byl konec školy a já si mohla doma zalézt do postele a cpát se zmrzlinou nebo čokoládou.

Budu moc rád za váš názor. Mám pokračovat? Snad se část líbí.

Love you
-Denny