Star Trek Trosečníci

25. Kapitola

Bona se prodírala vesničany a hledala mezi nimi Emmu. Pošťestilo se jí a uviděla nezvyklou postavu mezi svými lidmi. Rychle k ní došla. Bohužel to nebyla Emma, ale Khan. Snažil se domluvit s nějakým vesničanem. Bona jim pomohla.

Poté co je starší muž opustil, se Khan otočil na Bona.

„Nazdar Bono. To máme, ale hezké počasí viď" řekl s úsměvem. Bona kývla. Hovorovou řeč jeho lidi ještě neměla zvládnutou, tak radši přikyvovala nebo vrťela hlavou.

„Hledám Emmu. Viděl si ji?" zeptala se lehce nervózně. Khan se na chvíli zamyslel.

„Jo dnes jsem ji viděl. Byla si se už podívat v chýši?" zeptal se. Bona se zamyslela. Ona sama ve svém domově taky trávila většinu času, ale to z důvodu, že tam ošetřovala jiné.

„Půjdu se tam po ní podívat," oznámila a vydala se na cestu.

Netrvalo jí to dlouho. Zaklepala na dřevěný rám dveří. Zde lidé normálně do chýší vycházeli, protože o sobě věděli. Emma nebyla empat, a tam musela Bona své způsoby trochu poupravit.

Z chýše se vynořila Emma celá udýchaná. Vlasy jí padaly do obličeje.

„Nazdar Bono," usmála se a rozhlédla kolem. Nikde ani živáčka, což bylo na této planetě velmi neobvyklé. „Mluvil Spock s těmi klingony?"

„Ano. A máme Khana odlákat daleko od vesnice. Klingoni si ho potom chytí"odpověděla Bona. Emma kývne hlavou a zamyslí se.

„A jak ho máme odlákat?"

„No, Khan je do vás zakoukaný. Líbíte se mu," usmála se. Emma hned vyhnala jakékoliv myšlenky na Khana z hlavy a začala se soustředit na úkol. 

„Takže navrhuješ, abych ho odlákala někam daleko od vesnice a tam by ho Klingoni chytili? Jak ho tam mám odlákat?"

Bona pokrčila rameny a přemýšlela. Emma se snažila vyhnout myšlenkám, kde Khana zve na něco jako rande, ale moc se jí to nedařilo.
„Promiň, ale už musím jít. Támhle mě nejspíš potřebují," Bona ukázala na hlouček vesničanů. Emma kývla.
„A Spock je na tom jak?"

„Dobře," odvětila rychle Bona a zmizela k hloučku. Emma si povzdechla a zalezla do chýše.

Tam se pokusila udělat něco s vlasy. Moc se jí to nepodařilo a nakonec rezignovala a udělala si jednoduchý culík.

Někdo ji najednou zezadu objal.

„Ahoj moje královno," ozval se Khan. Usmála se na něj a opřela se mu o rameno.

„No nazdar. Copak chceš?" začala být milá. V tuhle chvíli se jí to náramně hodilo. Bude milá na Khana a potom ho pod falešnou záminkou odvede co nejdál od vesnice a tam ho chytí Klingoni. Jak prosté a jednoduché.

„Těšit se z tvé přítomnosti," usmál se mile. „Máš nějaké plány na večer?"

„No půjdu na návštěvu k Boně, ale bude to jen chvilka. Pak mám večer volný. Pročpak?" zeptala se ho. Připadala si v tu chvíli, jako nějaká blbá nána, ale když se vám naskytne příležitost, proč ji nevyužít?

„No mohli bychom ztrávit večer spolu. Bude to příjemné," usmál se.

„Tak dobrá. Hele víš co? Znám tu jedno velmi pěkné místo. Určitě by se ti tam líbilo. Doslova ráj. Mohli bychom tam zítra jít," navrhla Emma. Sice tady nevěděla o žádném krásném místě, ale odláká Khana z vesnice.

„Dobrá, takže se uvidíme večer," dal jí rychlou pusu na tvář a odešel. Emma mu ještě zamávala, ale pak si vrazila facku. Z jednoho prostého důvodu. Na chvíli myslela, jak se budou s Khanem někde procházet. Musela se vzpamatovat. Khan byl nepřítel a tak to taky zůstane.