17. kapitola

149 16 2
                                    

Na proti Emmě ležel Khan. 

Nechtěla na to myslet a tak se otočila na druhou stranu. Tam ležel Spock.

Sakra co se to v noci asi stalo. Doufám, že to nebyla trojka. No klidně bych se mohla pyšnit titulem, ale.. Sakra. Ne to se stát nemohlo. Nemohla jsem být tak opilá. Vždyť na hostině nebylo nic co by vypadalo jako...... Kruci ty jsi tak blbá. Mohlo to být cokoliv co si jedla nebo pila. Ne. To by Spock nikdy nedovolil. A ona taky ne. I když by byla opilá. Vyspat se s Khanem? A co když byla, tak moc opilá, že si to ani neuvědomovala? A Khan? Co když ji znásilnil. A co Spock? Co by tady teda potom dělal? Že by ji znásilnil taky? Sakra ne. Na to jsou vulkánci až moc zbabělí. Nebo jim to spíš jejich logika nedovolí. Ale on není čistý vulkánec. Co když jeho lidská půlka vyhrála? Ne stejně by to neudělal. Ale co když byl opilý? 

Emma vstala z postele. Pomalu, aby ty dva nevzbudila. Měla na sobě oblečení, do kterého ji vera navlékli. Vyšla z chýše a zamířila k největšímu stromu.

Všude to tu vypadalo jako včera večer. Až na to, že na stolech nebylo plno a oheň neplápolal do výše. Všude bylo krásně. Na trávě byly ještě poslední kapky rosy. Ptáci nebo co se probouzeli se zpěvem. Pomalu došla až k největšímu stromu. V jeho kořenech se stále skrývaly těžké dveře do příbytku ženy, jež je s něj větší pravděpodobností zachránila. Bůhví co by se stalo nebýt jí a jejích schopností. Jak se vlastně dokázala, tak rychle naučit jejich jazyk? 

No spousta lidí, teda vlastně všichni tady jsou empatici. Třeba je ještě lepší a je telepat. 

Přeběhl jí mráz po zádech. Jestli teda je, klidně by se jí mohla hrabat v hlavě. Vidět všechny její vzpomínky, zážitky a představy. Brrr. Mohla by jí vydírat. Mohla by cokoliv. 

Emma doufala, že to není pravda a zvedla ruku. Zaklepala na těžké dřevěné dveře. Za chvíli se otevřely. Stála v nich Bona. Stále v rouchu a s rozpuštěnými vlasy. 

„ Emma. Co vy si přát?" zeptala se. Vypadala opravdu neškodně. Až teď Emmě došlo, že neví proč tu je. Prostě sem přišla. Bona asi vycítila, že neví a pustila ji dovnitř.

„ Chtít si ty promluvit?" Byla neodbytná. A Emmě to vlastně nevadilo. Bude ráda, když si s někým promluví. Vešla až do hlavní místnosti. Nikdo tu nebyl a za dobu  její nepřítomnosti se to tu nezměnilo. Bona jí pokynula ať si sedne na koberec z kůže a kožešiny. Všichni se mu vyhýbali, když tu chodili. I ona. 

Emma si tedy sedla. Bona přešla k jednomu stolku a vzala dva malé keramické mističky a nalila do nich něco. Pak šla zpět k Emmě a jeden jí podala. Emma ho přijala s úsměvem a napila se. Chutnalo to celkem dobře. Možná to bylo trochu víc slané, než by si přála. Bona si jí pozorně prohlédla.

„Ty chtít vědět co se stát včera večer. Ty se nebát. Nic špatného. Ty tančit s Khan dlouho do noci. Pak ty padnout únavou. Khan hned po tobě. Spock usnout u stolu. Mi ho odnést a položit na postel, kde spát ty a Khan."

Emma si oddechla. „Děkuju, že s mi to řekla. Byla jsem vyděšená jestli se něco nestalo."

Kronos 
Hlavní diplomatická místnost

Sarek seděl v křesle a přemýšlel. Raketoplán, jež měl dovést Khana tu ještě nebyl. Víc co ho znepokojovalo byly kroky blížící se k místnosti. 

Dveře se otevřeli a stál v nich Krass, klingonský diplomat, se kterým se Sarek už mnohokrát setkal. Nepřekypoval zrovna štěstím. V ruce nějaké papíry. Přistoupil k Sarekovi.

Sarek vycítil, že to nebude nic dobrého.

„Stanice na kraji neutrální zóny zachytila nouzové volání. Je z toho vašeho raketoplánu. Vletěli do bouře a někde se zřítili. Máme přibližné souřadnice odvysílání nouzového volání a poletíme je tam hledat. Jeden menší křižník. Jestli si přejete hledat spolu s námi naloďte se na křižník za pět hodin v doku 9. Budu tam taky." S touhle informací odešel. Sareka to velmi překvapilo, a zarmoutilo. Ale rozhodl se, že poletí. On jediný měl spojení s flotilou, a tak je může průběžně informovat o postupu.

Tak. No. Čekala jsem bůhví proč nějaké menší hádky (těšila jsem se na ně }:D). Tak tady máte toho šťastlivce, který/ří s ní spal/i v posteli. :3 A už se chílíme ke konci. Nebojte. Ještě tak pět kapitol mi to zabere. ;)

Star Trek TrosečníciKde žijí příběhy. Začni objevovat