Seven Days Of Death

Uvězněni

V noci mě něco probudilo ze spánku. Koukla jsem se a nemohla jsem uvěřit vlastním očím. Petr byl v polodřepu a ládoval se pilulemi, které jsme před ním schovali. Neviděl a ani nevěděl kde jsou schovány, tak jak je mohl objevit? Všechny jsem okamžitě vzbudila. Už nebylo jiné možnosti než Petra zastřelit. Tomáš uchopil zbraň a namířil ji směrem k Petrovi.

Ten očividně ani nevědel co se dějeje. Oči měl už slepé a hlavu holou. Nedalo se nic dělat. Tomáš mířil, ale vzápětí se Petr postavil rozeběhl se směrem k nám, vykopl Tomášovi zbraň z ruky , chytl Elišku a odtáhl si ji.

Rychle jsem sebrala zbraň ze země, nabyla a pokusila se Petra zastřelit. Bohužel si toho všiml a rychle utekl. Pobrali jsme všechno, co jsme tam měli a v běhu jsme se vydali za Petrem. Naštěstí jsme slyšeli Eliščin křik, který nás vedl. Asi po pěti minutovém běhu se Eliška rozkřičela ještě víc.

Z posledních sil jsme zabrali, aby jsme ji pomohli, ale bylo příliš pozdě. Když jsme konečně dorazili, vidělijsme už jen, jak Petr svými drápy rozerval Eliščino břicho, podzvedl si ho nad sebe a Eliščina krev mu po malých kapkách stékala do pusy. Bylo to odporné.

,,Musíme se odsud dostat'', pošeptala nám Týna. Po malých krůčkách jsme se odplížili od tohoto hrozného místa. Nikomu se už něchtělo usnout, a tak jsme pokračovali dále v hledání východu z jeskyně.  Jak jsme tak šli, najednou jsme na něco šlápli a zem se s námi opět propadla. Byla to asi pět nebo šest metrů hluboká jáma. Najednouu jsme uviděli, jak někdo přichází.

,,Rád vás zase vidím'', ozvalo se ze zhora a poté následoval hlubohý smích. Hned nám všem bylo jasné, že jde o klauna. Opět se v nás probudil strah a nejistota. ,, Počekjte zde, jen si pro něco skočím a hned jsem tu zpátky'' , a odešel. To byla naše jejiná šance, jak se odud dostat. Filipa napadlo, že by mě mohl vysadit a já bych je pak vysvobodila.

Zdálo se to jako dobrý nápad, ale když jsem si na Filipa vylezla, stále jsem nebyla tak vysoko, aby jsem se odsud mohla dostat. Najednou, jsem se ale  začala zvedat. Když jsem se podívala, viděla jsem, jak se Tomáš snaží jěště trošku pozvednout Filipa.

Konečně jsem byla v takové víšce, abych mohla vylézt. V tom jsem, ale uslyšela klauna jak se přibližuje. Nevěděla jsem, co mám dělat.

Mám spátky zalézt do díry a zničit tak poslední šanci na záchranu, a nebo se mám zachránit a později zachránit i zbytek skupiny. Ale co když mě uvidí a provede mi něco hrozného.