Heartfelt (H.S. cz)

#12

„Čauky Alis," usmála jsem se na ni a sedla si do lavice k ní.

„Ahoj," taky se na mě usmála. „Tak co mejdlo? Došla si domů?" zasmála se.

„Jo, sice jsem na tebe naštvaná, žes mě tam nechala, ale jsem velká holka, zvládla jsem to," přidala jsem se k jejímu smíchu. „No a co ty? Nějaký objev?" šťouchla jsem do ní loktem.

„Ne, já na vztahy moc nejsem. Nebaví mě to. Chci si užívat a ne se vázat," řekla a pokroutila nesouhlasně hlavou. „Taky, že jsem si to užila," tentokrát se zasmála a já nevěřícně pokroutila hlavou. Tohle asi nikdy nepochopím. Já jsem úplný opak. Chci se probouzet každé ráno vedle stejné osoby, dělat mu snídani, tak trochu ho možná i rozmazlovat a hlavně...milovat ho!

Do třídy vešel učitel a s ním i Harry a jeho parta. Snažila jsem se jich nevšímat, ale Harryho oči mě přímo nutily se do nich podívat. Na malinkou chvilku jsem vzhlédla a uviděla, že mě propaluje pohledem. Rychle jsem zrak sklopila k sešitu a dělala, jako že nic. Achjo. Zase mě bude ignorovat?

„Mio, posloucháš mě?" vyrušil mě učitel a já na něho civěla. Vůbec nevím, co říkal.

„Já, ehm, pardon," kmitala jsem očima všude možně, jen ne na něj.

„Dobře, pojď k tabuli a vypočítej tenhle příklad," podával mi křídu. Eh, super. Tak moc jsem nerada středem pozornosti, pokud se nejedná o tanec. Nejistě jsem přešla k tabuli a podívala se na příklad. Dobře, tohle znám, neměl by to být problém. Jemnými tahy křídou jsem začala psát a zároveň počítat.

„Výborně," pochválil mě učitel, jakmile jsem to dopočítala. „Vypadalo to, jako bys mě nevnímala," pokrčil ramena a poslal mě si sednout. Uf. Vůbec jsem ho neposlouchala, ale jsem knihomolka, takže tohle umím. Díky Bohu.

_

„Dneska hodláš přijít v čas?" zaslechla jsem chraplavý hlas těsně vedle mého ucha. Naskočila mi husina. Nejistě jsem na něj otočila hlavu a kývla na souhlas.

„To je dobře, protože já už hodiny nevedu, Paul by nebyl asi moc rád," zazubil se a odešel. Fajn. Neřekla jsem ani jedno slovo. Pěkně Mio.

Vzala jsem si svoje věci a vydala se na trénink.

Vešla jsem do zkušebny a rozcvičovala jsem se do té doby, než přišel Paul a zatleskal na získání pozornosti.

„Takže..." přerušilo ho otevírání dveří, takže jsme se všichni otočili na dotyčnou osobu. Harry. „Super, přišel si o rozcvičku," zamračil se Paul.

„Já to stihl cestou," řekl Harry drze a zařadil se k nám.

„Takže...všechny informace už mám. Vím, co jste dělali, jak jste postupovali a kam až jste zašli. Musím uznat, že jsem nečekal, že to bude až tak dobrý. Stihli jste toho opravdu hodně. Musím vás pochválit," zakýval uznale hlavou. „Taky bych chtěl poděkovat Harrymu, který to celé vedl. Díky," podíval se na Harryho a děkovně kývl hlavou.

Jen se zazubil a vztyčil palec. „Kdykoli."

„Tak fajn, teď si projdem všechny tance společně," probral nás zase všechny a my se vzpamatovali.

Harry ke mně přešel a mírně se usmál. Nejistě jsem mu úsměv oplatila a chytla se ho na salzu, kterou jsme tančili jako první.

„Půjdete popořadě, ať vás můžu popřípadě opravit každého zvlášť," řekl. „První půjde Bethany a Zack," ukázal na dvojici a ta se rozešla dopředu, kde začli tančit.