Heartfelt (H.S. cz)

#24

„Alis," usmála jsem se na svou jedinou kamarádku, když jsem přišla do školy.

„Mio," úsměv mi oplatila a lehce mě objala. „Jak je? Dlouho jsem tě neviděla," zamyslela se.

„Fajn, co ty?" posadila jsem se k ní a vytáhla si potřebné věci k výkladu.

„Zítra je Niallova party, nezapomeň," zaklepala mi na hlavu.

„Nojo," protočila jsem oči. Musím si to v její společnosti užít, protože v Harryho společnosti to dělat nesmím. Stejně by mě zajímalo, proč mu to tak vadí. Zatím mi to neřekl, třeba mi to časem řekne. Nevím. Uvidíme.

„Ahooj," obejmuly mě zezadu dvě svalnaté ruky. Hlavu si položil na mé rameno a koukal na můj profil. Přihlouple jsem se usmála.

„Ahoj," otočila jsem se směrem k němu. Vlepil mi rychlou pusu a šel si sednout na své místo, protože zazvonilo na hodinu.

„Musíme si zase pokecat," kroutila nade mnou pobaveně hlavou Als.

„Jo jasně," řekla jsem a ironicky se zasmála. Jasně, že to ze mě všechno dostane, ale trochu poškádlit ji můžu.

„Co dneska po škole?"

„Mám trénink," zakroutila jsem záporně hlavou.

„No, tak nic," povzdechla si a opřela si hlavu o svou ruku.

_

„Čaute děcka," tleskl Paul, abychom mu věnovali pozornost. „Dneska tančíme sambu, tak se připravte," dal pokyny jako vždy a já se porozhlídla okolo. Harry tu ještě není, super.

Sedla jsem si na lavičku a čekala, jestli se objeví.

Asi po 10 minutách jsem to vzdala a vytočila jeho číslo. Nechala jsem to vyzvánět asi minutu, ale nezvedl to. Dělá si ze mě srandu?

„Mio, kde je Harry?" křikl po mě Paul.

„Nevím," pokrčila jsem ramena.

„Fajn, běž tančit s Todem," ukázal na kluka v druhém rohu.

„Dobře," kývla jsem hlavou a rozešla se za ním.

Došla jsem k němu, představila jsem se mu, jako on mě a začli jsme tančit. Netancoval špatně, ale na Harryho nemá. Vlastně na něj nemá nikdo. Ach jo.

_

„Pardon za zdrže-" zasekl se v polovině věty, když mě viděl tančit s Todem. „Děláte si kurva prdel?" zamračil se a rychlou chůzi přešel k nám. Odhodlaně jsem tam stála se založenýma rukama na prsou. Nemyslí si, doufám, že mě ještě seřve, že ne? To on tady nebyl.

„Co to má znamenat?" ukázal na Toda s nenávistným pohledem.

„Hou hou, kámo," zvedl do vzduchu ruce Tod. Jen ať do něj nerýpe, prosím. Tohle nedopadne dobře.

„Ty zavři hubu. S tebou se nikdo nebaví," křikl po něm hnusně Harry.

„Kdes byl?" vložila jsem se do toho já. Taky jsem se mračila. Byla jsem naštvaná.

„Je jedno, kde jsem byl," rozmáchl rukama. „Ale není jedno, že ty si tady vesele tancuješ s tímhle chcípákem," vyhrkl najednou.

„Uklidni se," spustila jsem ruce podél těla a vydechla jsem. Takového Harryho jsem neznala. Teda jo, znala, ale ještě když mě nenáviděl. Ne, teď.

„Neuklidním se, do prdele," pořád křičel.

„Nebyl si tady, tak mě Paul přiřadil s někomu jinému," rozhodila jsem rukama.

„Jako by byl problém chvíli počkat," rozčiloval se dál.

„Víš co, tanči si, s kým chceš, odcházím," obešla jsem ho, vzala své věci a odešla.

„Mio," křikl za mnou ještě, ale já ho ignorovala. Nesmí se takhle chovat. Takového ho nemám ráda. Mám ráda toho milého, hodného, starostlivého Harryho, ne tohohle. Mrzí mě, že se poslední dobou jenom hádáme. Neumíme nic řešit v klidu? Proč je najednou takhle výbušný? Proč?

_

Doma jsem si udělala zeleninový salát a sedla si na gauč k televizi. Nejsem si jistá, co bych v téhle situaci měla udělat. Mám mu napsat? Nebo počkat, až se ozve on? Ale co když se neozve? Ne, nebudu mu volat ani psát. Měl by si svou chybu uvědomit. Musí pykat za své chování, ne?

Sledovala jsem nějakou komedii, která mi absolutně nepřišla vtipná. Na stole mi ležel mobil, který jsem hypnotizovala pohledem. Nic. S hlubokým povzdechem jsem to vzdala. Vstala jsem, vzala mobil a šla si lehnout. Snad bude zítřek mnohem lepší, než dnešek.