Heartfelt (H.S. cz)

#18

„Máš rodiče doma?" zeptala jsem se, když jsem nejistě vstoupila do velké haly.

„Ne, bydlím jen s Gemmou," řekl, bez jediné emoce, nebo pohledu.

„Aha," nevěděla jsem, jestli se mám zeptat, ale raději jsem mlčela. Nechci ho naštvat.

„Můžeš spát v pokoji pro hosty," jemně se usmál, takže mu vylezl jeden ďolíček. „Jsi unavená?" kouknul se na mě.

„Ani ne," zakývala jsem hlavou, protože bylo až překvapující, že jsem unavená nebyla, když bylo kolem půl 11 večer. Normálně takhle pozdě spát nechodím.

„Dobře, pustíme si film?" mihl hlavou k obrovské televizi.

„To zní fajn," s úsměvem jsem kývla. „Ale můžeš mi prosím půjčit nějaké věci, do kterých bych se mohla převlíct?"

Sjel mě pohledem od hlavy až k patě a ušklíbl se. „Jasně," vydal se do schodů.

Mezitím jsem si sundala bundu a sedla si na gauč. Měli to tady krásné. Bylo to obrovské a já nemohla uvěřit tomu, že tady žijou sami dva. Proč nebydlí s rodiči?

„Gemma tady není, tak jsem ti dal mý věci," podal mi hromádku věcí a já je s poděkováním převzala.

„A koupelna?" nervózně jsem přejela po obýváku pohledem.

„Nepamatuješ si to?" trochu se zasmál.

„Je to tady obrovské, takže nevím, kde se nacházím," taky jsem se zasmála.

Ukázal teda na dveře a já se do nich vydala. Oblíkla jsem si Harryho tričko, které jsem měla pod zadek a oblíkla tepláky, které jsem měla obrovské, a padali mi, ale aspoň před ním nebudu chodit skoro nahá. Tričko jsem zastrkala do tepláků a byla jsem spokojená.

Když jsem se vrátila zpátky za Harrym, přehraboval se v nějakých filmech.

„Cos vybral?" zašeptala jsem blízko jeho ucha.

„Kurva," vyjekl a chytl se za srdce. „Nechoď jak duch, fuf," rozdýchával menší šok.

„Promiň," uchechtla jsem se.

„Nemůžu se rozhodnout," podal mi 2 DVDčka.

„Horor, nebo komedie?" přečetla jsem si názvy a zděsila se. „Volím rozhodně komedii," podala jsem mu je zpět.

„Fajn, takže horor," zasmál se a pustil nějaký horor.

„Nee, já pak neusnu," zamumlala jsem.

„Aspoň by první zabil tebe a já bych měl šanci utýct," zasmál se a hodil své vypracované tělo na gauč, který byl obrovský.

Stála jsem tam jako solný sloup a s neutrálním výrazem se na něj dívala. Hororů se šíleně bojím.

„Pojď ke mně," udělal na mě psí oči, až jsem se musela uculit. Byl tak roztomilý.

Opatrně jsem se vydala za ním a sedla si k němu. Nohy jsem poskládala pod sebe tak, aby se mi sedělo pohodlně.

_

„Ááá," křikla jsem, když zrovna někdo, nebo spíš něco někoho zabíjelo. „Harry, vypni to," překrývala jsem si obličej rukama a nemohla se na to dívat. Harry se hrdelně zasmál.

„Ani náhodou, chci vědět, kdo to přežije," pořád se smál. Jak se může u těhle filmů smát? Nechápu to.

„Prosím," zakňučela jsem bezradně.