This is revenge.

Hroznej šprt!

Natasha: Probudila jsem se až ráno na zvuk toho otravného budíku. Ze země jsem zvedla svůj skicák a otevřela ho tam, kde jsem včera kreslila svůj další portrét. Usmála jsem se na toho neznámého člověka, který mě oslnil. Bylo velmi brzy a venku ještě svítily lampy nad krásnou klidnou nocí. 

Zvedla jsem se z postele a přešla po tmě k oknu. Roztáhla jsem závěsy a otevřela ho. Ucítila jsem příjemný, teplý závan větru. Zhluboka jsem se nadechla a usmála do tmy. Po pár minutách jsem rozsvítila světlo v mém pokoji a zavřela okno. Neměla jsem toho díkybohu moc, a tak jsem dokončila vše docela rychle. Šla jsem si tedy do kuchyně udělat snídani.

Mňam. Nejlepší jídlo jsem si zase v klidu snědla a stále mám ještě pořád dost času. Šla jsem tedy do svého pokoje a sedla si na postel. Představila jsem si, jaké by to bylo znát ho. Vědět, že třeba teď zrovna čeká přede dveřmi až vyjde, a on ji bude moc hodit do školy. Zasmála jsem se nad tou šílenou představou, která je neskutečně nerealistická.

Konečně. Čas jít do školy. Byla jsem tak zabraná do svých představ, že jsem ani nestihla číst. No.. to nevadí. Seběhla jsem schody (přesně tak, jsem hrozně paličatá a nepoučitelná) a otevřela dveře. To bylo snad poprvé co se mi docela do školy chtělo. Stejně bych doma neměla co dělat. Ve škole alespoň není tak velká nuda. A hlavně, je tam Linda.

Většinou. Nedala mi vědět a nepřišla ani se zvoněním na první vyučovací hodinu. Achjo. To se tu opravdu budu celý den nudit? Měla jsem pravdu. Opravdu jsem se tu nudila. Byla jsem sama na místě a poslouchala hudbu, kterou jsem měla puštěnou do sluchátek. Občas jsem si otevřela učebnici a v ní si četla ty bláboly.. ale většinu z toho "čtení" jsem stejně věnovala mým myšlenkám, které se pořád toulaly někde s ním..

O 5 měsíců později.

Je tu zima jak někde na Antarktidě. Nechtěla bych být tučňák. Pomyslela jsem si v autobuse, když jsem zase jako každé pondělí jela do té otravné školy. Pořád je vše při starém. Jen mě ta škola pořád baví méně a méně. Těším se, až udělám maturitu a budu moc začít pracovat a starat se jen sama o sebe.

,,Ahoj!" Pozdravila jsem mávnutím Lindu. Ta ke mně přišla s úsměvem od ucha k uchu. Tázavým pohledem jsem se na ní podívala. ,,Tak? Co se stalo? Proč se tak pitomě usmíváš, hmm?" Smála jsem se s ní když jsem ji vyzvídala. Byly jsme už ve třídě a Linda si sedla vedle mě. ,,Tak? Vyklop to už!" ,,Je tu nový kluk!" Úsměv mě hned přešel. ,,A já myslela, že je to jednou něco zajímavého. Bude chodit k nám?" Zeptala jsem s nezájmem, ale alespoň v něčem se snažím Lindě udělat radost. ,,Ne to ne, ale je taky v druháku. A prý je hrozně divný." Zasmála se a já se pokusila alespoň o chabý úsměv.

Zazvonil zvonek, a nám začala hodina psychologie. První hodina v pondělí. A hned aby jsem přemýšlela. Učitelka něco psala na tabuli, ale já ji moc nevnímala. Měla jsem podepřenou hlavu a koukala jsem do sešitu, kde jsem si psala a kreslila různé bláboly. ,,Heather?!" Probrala jsem se z přemýšlení a s unaveným výrazem jsem zvedla pomalu hlavu. Jsem hrozný prudič. ,,K tabuli!" ...

,,Hm.. Fajn.. Buď příště ale tak hodná a dávej pozor. Strašidelně jsem se uculila a s jedničkou v žákovské knížce jsem si šla sednout zpátky do lavice. JSI HROZNEJ ŠPRT NATY. Poslala mi přes celou třídu Linda psaníčko a já to ignorovala. Pro sebe jsem se usmála a věděla jsem, že na tom něco bude, ale neřešila jsem to. 

****

Ahojky, trošku se mi lagnul Wattpad, protože jsem měla za to, že úterní část už vyšla ale ne, tak vychází dnes. Nezlobte se, moc se omlouvám. Vím, že je to trošku useknuté, ale alespoň se máte na co těšit na příště :P Tak příští úterý zlatíčka. Doufám že se další část líbila :3

Byee lovers :*