Natasha: Je další den a já akorát vyrážím do školy. Pořád přemýšlím o tom, co mi Danny řekl včera. Je to šílené a já jeho plány zatím neznám.
Líbí se mi, že chce udělat to stejné co já už delší dobu. Vím že by to nemělo cenu a nebo by se mi to prostě nepovedlo. Vždycky jsem se na to vykašlala. Prostě to padlo. Ale teď? Se to možná uskuteční. Vím, že je to jeden z nejnebezpečnějších lidí. Chci opravdu vědět, jak to má v plánu udělat.
Uteklo to jako voda a už je po škole. Sice to moc neubíhalo, ale to je tak prostě vždycky. Jsem s Dannym domluvená, že zajdeme ke mně. Budeme hledat staré papíry o mamky smrti. A možná se podíváme i na internetu co vědí o tom vrahovi.
Když jsem došla domů, akorát jsem se stihla najíst a připravit si věci na zítra do školy.
Uslyšela jsem zvonek a okamžitě jsem seběhla dolů do prvního patra. Sice jsem měla srdce až v krku, ale těšila jsem se, až se konečně dozvím jeho dost ďábelský plán.
,,Ahoj, pojď dovnitř.. em.. nikdo není doma takže.. no.. můžeme se .. eh.. lépe soustředit na ten náš plán."
On jen mile kývnul a vešel dovnitř do domu. Připadala jsem si tak trapně.
,,Dáš si něco?.."
Zeptala jsem se ho, když jsem mířila do kuchyně. On se zatím rozhlížel po domě, ale poté se na mě otočil.
,,Jednu věc bych si dal.. ale.. to.. nic.."
Povytáhla jsem na něj obočí, když jsem si všimla, jak jeho barva na obličeji začala nabírat červenou.
,,Nevím jestli se tě chci zeptat co by sis dal?.."
Danny na mě pohlédl tím svým svůdným pohledem. Začal se ke mně přibližovat ale já jsem couvala. Zezadu jsem narazila do pultu.
,,Em.. já..já.. si naleju vodu."
Měla jsem štěstí, že zrovna kousek ode mě byl kohoutek. Otočila jsem se tedy zády k němu, ale jeho ruce se mě stejně začaly dotýkat. Proudila ve mně krev tak rychle, že kdyby ji chtěl někdo zachytit, nestihl by to.
,,Jsi nádherná.."
,,Notak.. měl bys mě pustit.."
Pokusila jsem se to říct naprosto v klidu.
,,Ty víš že nechceš abych tě pustil..."
Otočila jsem se na něho. Byl u mě tak blízko..
,,Ne.. nechci.. ale měl bys.."
Danny se ode mě opravdu kousek vzdálil, a tak jsem si mohla do sklenky napustit vodu.
,,pojď nahoru do mého pokoje, tam mám ty papíry s informacemi."
Kývnul a vydal se nahoru po schodech. Já ihned za ním. Otevřela jsem dveře a vyzvala ho, aby si sednul na mé letiště. Nemám moc velký pokoj, takže většinou když ke mně někdo přijde, sedá si na postel.
,,Tak mi to ukaž.."
Vzala jsem ze stolu do rukou stoh papírů a šla si sednout k němu.
,,Je tady toho trochu víc.. Měli bysme si to celé pročíst."
,,Fajn.. tak začněme.. ať do do večera stihnem."
****
Ahooojte:3
Omlouvám se že minulý týden část nevyšla..:/
Ale teď už tu je, takže doufám, že se vám líbí♥
Mějte se krásně, byee :*
ČTEŠ
This is revenge.
RomansaJmenuji se Natasha Heather. Jsem studentkou na střední psychologické škole v Londýně. Je mi sedmnáct. Lidi se mi straní za to jak vypadám, i za to jak se chovám, ale mám k tomu svůj důvod. Proč jsem taková? Nesnáším toho člověka..který to udělal..kt...