Véča.

70 8 3
                                        

Danny: Blížil se večer.. Do té doby jsem byl celou dobu zalezlý v autě na nějaké louce, kam jsem odbočil když jsem se naštval. Docela by mě zajímalo jak bude vypadat.. je nádherná.

Natasha: Snad to všechno ještě stihnu! Jsem sice už skoro připravená odejít, ale mám trému. Co když se mu nebudu líbit? Co když něco zkazím? Uslyšela jsem, jak mi někdo zaklepal na dveře od pokoje. Táta. 

,,Co potřebuješ? Pojď dál." 

Pozvala jsem ho s tím, že se přitom budu upravovat. Když vešel zůstal na mě viset pohledem. 

,,Wau.. ty.. jsi celá maminka.." 

Je pravda.. měla jsem na sobě máminy šaty na maturitní ples. Jsou krásné. Vlasy jsem měla natočené. A vůbec.. vypadala jsem jako někdo úplně jinej, ale líbilo se mi to. Byla jsem už i namalovaná. Pořád koukal hrozně vykuleně. 

,,Moc ti to sluší.. Jsi opravdu princezna."

Usmála jsem se na něj a přešla k němu. Obejmula jsem ho. 

,,Nechci tě rušit. Užij si to." 

,,Nene.. ty nerušíš nikdy! Co potřebuješ!"

Vlastně jsem se na tebe chtěl jen podívat a dystak si popovídat o škole a tak. 

,,Chci se ti taky omluvit za to jak jsem se dřív choval.."

Hodiny nad dvěřmi ukazovaly čas v kolik bych měla vyjít. 

,,Neomlouvej se tati.. mám tě ráda,ale už musím jít! Brzy jsem doma. Usmála jsem se ještě na něj a pak vyšla z pokoje a i baráku. 

Akorát jsem došla na zastávku když předemnou zastavilo opět to krásné auto. Z toho auta vystoupil Danny v obleku. Myslela jsem, že se na místě  rozteču. Byl neskutečně sexy! Vykulila jsem oči a pootevřela pusu. To samé udělal naproti mně i on.

,,Jsi.. úplně stejná.."

Uslyšela jsem ho i na tu dálku říct. V tuhle chvíli jsem se ho nechtěla ptát jako kdo jsem stejná. Vím, že bych tím zbytečně něco zkazila. 

,,Prosím.." 

Danny otevřel dveře od místa spolusedícího a pak ustoupil. Já si nasedla do auta a on za mnou zavřel dveře. Z druhé strany si ke mně přisednul on. Beze slova nastartoval a vyjel si to někam do mně neznámých končin. 

,,Hrozně moc ti to sluší."

Řekl mi už při večeři, když se mi zadíval do mých očí. Myslím, že jsem se začala červenat.

,,Opravdu?.. Děkuju."

Usmál se, ale už nic dál neříkal. Jen jsme se navečeřili, ale mně to nakonec nedalo..

,,Co jsi.. co si tam říkal? Tam venku?.. Že jsem úplně stejná.. jako.. jako kdo?"

,,No jo tohle.. ty jsi.."

Zůstala jsem na něj viset pohledem. 

,,To je teď fuk.. někdy ti to povím." 

Kývla jsem. Když se o tom bavit nechce, nutit ho nebudu. Tedy určitě ne teď..

Možná můj výraz vypadal trošku zesmutněle, ale já věřím, že se to v blízké době určitě dozvím.

Danny: Nechci ji zatěžovat.. stejně by to nepochopila.. nebo ano? 

,,Jsi stejně krásná jako moje sestra.."

Povytáhla obočí. Říkal jsem, že to nepochopí..

****

Ahooj:33 Je tu další část :*

Doufám že se líbí:3

Piště komentáře a votujte, uděláte mi radost:33 <3

Tak se mějte, byee :*



This is revenge.Kde žijí příběhy. Začni objevovat