Moc přemýšlení..

72 6 0
                                    

Danny: Nesmím ji ztratit.. Musím na ni dávat pozor.

,,Teď tě půjdu doprovodit."

Jen mi kývla a zvedla se z lavičky. Byla tma a já nevím proč jsem ji drapnul za ruku. Propletl jsem naše prsty a pevně ji držel. Chtěl jsem aby byla v bezpečí. Docela ji to překvapilo, ale pak mou ruku také  stiskla. 

,,Děkuju za doprovod.."

Řekla docela smutně. Při cestě jsem vůbec nemluvil. A ani ona. Bylo ticho. Myslím, že naše pohyby mluvily za nás.

Pak jsem ji jen už popřál dobrou noc a šel zpátky. Když už jsem se otočil a ona měla odejít, uslyšel jsem za sebou kroky jak běží! Co to?

Naty se zastavila přesně přede mnou. Podívala se nahoru do mého obličeje. 

,,Dobrou noc Danny."

Řekla a hrozně rychle si stoupla na špičky a dala mi letmý polibek na rty. To neměla dělat. Nemohl jsem se udržet. Když už chtěla zase odběhnout pryč a teď už určitě domů,  stihnul jsem ji zatáhnout  za ruku a přitáhnul si ji ke mně. Byl jsem rychlejší jak ona a její výraz byl hrozně zmatený. Trošku jsem si ji vyzvednul tak, aby stála alespoň na špičkách, a pak jsem ji začal líbat. Všechno to proběhlo tak rychle..Její rty chutnaly dokonale. Ona se nebránila i když chvíli byla dost vyděšená. 

Po chvíli jsme se od sebe odtáhli.

,,Dobrou noc Natasho."

Natasha: Danny se ode mě prostě odtáhnul a pak odešel. Chvíli jsem tam ještě stála, ale on se už neotočil. Byla jsem zaskočená a nevím jestli mile, a nebo ne.  Pak jsem se tedy otočila i já a spěchala domů. Hlad jsem opravdu neměla a tak jsem jen pozdravila tátu a vyběhla schody. Zamířila jsem hned do sprchy. Na tu jsem měla chuť asi nejvíc. Potřebovala jsem myslet. Mám toho opravdu na přemýšlení dost. 

Proč mě políbil?.. Proč se o mě zajímá? Proč..?  V hlavě se mi motala hromada otázek. 

Až z pokoje jsem slyšela cinknutí mobilu. To mě donutilo vylézt ze sprchy o dost dřív než jsem měla v plánu. Tak tedy po asi dvaceti minutách strávených v koupelně jsem si kolem sebe omotala ručník a šlo do příjemně vyhřátého pokoje. Na posteli mi ležel telefon. Lehla jsem si ještě v ručníku do postele a sáhla po telefonu. 

Děkuju ti za úžasný večer.

Usmála jsem se, ale mé srdce bylo pořád docela vyplašené. Proč mám takový pocit.. že je to špatně? Že by to neměl dělat?.. Proč mě líbal?..Nezná mě.. není to dobé. Není. 

Celou noc jsem nemohla usnout. Pořád jsem na něj myslela. Je jako droga. Nechci na něj myslet.. v hlavě mám pořád tu scénku co se stala u mě před barákem. Protože jsem nespala, sedla jsem si uprostřed noci na postel a koukala se z okna. Za závěsy byly vidět hvězdy a měsíc. Krásně svítily. 

Do té době než začalo svítat jsem jen tak seděla na posteli, opírala se o zeď a přemýšlela co budu dělat. Mám se ho zeptat proč něco takového udělal? Mám to nechat být? Nemám ponětí. Konečně mi zazvonil budík na telefonu. Okamžitě jsem ho típla a vstala z postele. Už jsem z toho sezení byla unavená. 

Došla jsem v pyžamu do koupelny a podívala se na sebe jak vypadám. Měla jsem kruhy pod očima a celý můj vzhled byl spíš podobný nějakýmu zombíkovi než normální holce.

****

Ahoooj♥

Jak se máte?:3

Doufám, že se vám tahle část líbí :P

Dystak piště komentáře a votujte, budu jen ráda :3 :*

Mějte seee, byee :*


This is revenge.Kde žijí příběhy. Začni objevovat