Svítání

Dobré ráno 1/2

Pro mou Krásku

Upřímnou, laskavou, trpělivou.

Pro tu, co mi věnovala svůj čas a přečetla si jako první můj příběh a dodala mi tím odvahu pokračovat dál.

Pro "mou"

(doufám, že se na mě nebudeš zlobit, že jsem si tě přivlastnila)

Axmannovu.

Probudila jsem se, zpocená jako myš. Lincoln mě celou zalehl. Nemohla jsem se ani pohnout. Jeho hlava byla položená na mém břiše, rukou mě objímal okolo trupu. Nohy si propletl s mými. Byla jsem absolutně rozlámaná, ale i tak jsem se cítila šťastná. Byl tu se mnou. Na jeho původně vyholené hlavě již viditelně rostly vlasy dokazujíc, jak čas strávený na tomto nádherném místě rychle plyne. Nedokázala jsem odolat a pohladila ho po ní. Zavrtěl se.

"Přeji ti nádherné desáté ráno, Krásko" po chvilce zašeptal do mého břicha. Hlas měl chraplavý, rozespalý. Jeho sevření zesílilo.

"I tobě hezké ráno" oplatila jsem mu jeho přání a rukou ho dál hladila na hlavě. Hrála jsem si s jeho krátkými vlasy.

Vyhoupl se na mě celou svou vahou. Hlavu si podepřel svými dlaněmi na mém břiše a začal si mě prohlížet.

"Sluší ti to po ránu" zašeptal hledíc na mě "i když máš v očích ospalky, tvář přeleželou a vlasy rozcuchané" utahoval si ze mě. Vzala jsem polštář a jemně ho jím uhodila.

Za to on vypadal naprosto skvěle. Tmavé kruhy pod očima, které měl včera večer, byly pryč. Jeho rty už nebyly namodralé, znovu byly krásně jemné a růžové, tak jak jsem si živě pamatovala z předchozích dnů.

"Co máš dnes v plánu?" zeptala jsem ho po chvilce.

"Nic, mám volno celý den, pokud ovšem nebudeš potřebovat mé služby řidiče, slečno Daisy" zasmál se. Na zemi se ozvalo zazvonění jeho mobilu. Natáhl se po něm, uvolnil tím mé vzrušující věznění a hovor přijal.

"Ano....Nepřijdu.... Jsem venku....Kde....u Tedyho" promnul si oči. "Dobře. Zatím"

"To byla máma" odpověděl na mou nevyřčenou otázku. "Ptala se mě, kde jsem byl celou noc" podíval se na mě. Musel jí lhát a já mu byla vděčná, i když to pro něj jistě bylo nepříjemné. Nechtěl, aby Ruth věděla, že tu strávil noc a ani já jsem o to nestála. Co by si o mě asi pomyslela, kdyby to věděla. Nedělo se tu nic nevhodného, ale jen těžko bych jí o tom přesvědčovala.

"Poledne je pryč. Před chvilkou podávala oběd. Bylo by jí divný, kdybych se tam teď ukázal. Dojdu si na jídlo do města, přidáš se?"

"Ráda, ale nejprve si musím dát sprchu"

"Dobrý nápad, přidám se"

"Děláš si srandu?" mé tváře okamžitě zalila červeň, tělo zaplavil oheň při představě, že bych s ním byla nahá ve sprše.

"Neboj. To byl jen vtip, i když..." usmál se. Z mého výrazu musel poznat, že já jsem jeho humor brala až příliš vážně. "Netlačil bych na tebe do něčeho co nechceš, víš to, že?" Řekl už vážněji.

Dokázala jsem pouze přikývnout a pak se spěšně vydala do koupelny. Napětí vyzařující z mého obličeje si vyložil úplně mylně. Chtěla jsem, aby se ke mě přidal. Chtěla jsem to opravdu hodně. Vyčistila jsem si zuby a umyla obličej, sundala jsem si své pyžamo a dala si krátkou studenou sprchu. Měla bych myslet na něco jiného než jen na Lincolna, jako objekt mého chtíče, pokárala jsem se. Pokud bych s tím nepřestala, hrozilo by, že se na něj každým okamžikem znovu vrhnu, i když jsem si nebyla naprosto jistá, zda jsem na to připravená. Co to se mnou je? Bradavky jsem měla ztuhlé touhou. Jsem jak posedlá a on byl mým démonem.

Vylezla jsem ze sprchy a zjistila, že tu nemám čisté prádlo. Nezbylo mi tedy nic jiného, než zabalit své tělo do malého ručníku a vydat se do šatny pro své oblečení.

"Ach" sykl, když jsem vylezla z koupelny "to mi děláš schválně, že?" postěžoval si. Přistoupil ke mě pomalu o pár kroků. Byl jako šelma plížící se ke své kořisti. "Jako by nestačilo, že jsem celou noc vedle tebe ležel a slíbil ti, že budu hodný" udělal další krok "nebo, že jsem tě cítil pod sebou, když jsem se probudil" jeho oči byly přivřené, stále se přibližoval. Cítila jsem vlhkost zaplavující mou perlu. Bradavky mě vzrušením bolely "jako by nestačilo, že nepřestávám cítit tvou těsnost na svých prstech" Zavrčel do mého ucha. Dech se mi zrychlil při vzpomínce na orgasmus, který ve mě vyvolal. Srdce mi bušilo na poplach ohromnou rychlostí. Toužila jsem po jeho dotyku. Chtěla jsem cítit jeho ruce na každém kousku své kůže.

Stál přede mnou pouze v boxerkách. Jeho tělo bylo nádherné. Mohla jsem si prohlédnout centimetr po centimetru toho božského uměleckého díla uvězňujíc mě svými pažemi u stěny.

"Šílím z tebe. Chtěl bych tě ochutnat, cítit tě na svém jazyku až se uděláš" šeptal mezi polibky, kterými pokrýval můj krk. Jeho slova byla sprostá a za jiných okolností by mě zřejmě pobouřila, ale ne teď. Teď jsem toužila, aby to udělal.

Zanechával na mé kůži horkou cestičku. Jemně mě okusoval. Zahleděl se mi do očí, uchopil mou tvář a tvrdě mě políbil. Vášnivě líbal mé rty. Vtrhl do mých úst jazykem a laskal ten můj. Skousl můj spodní ret a zatahal za něj. Uchopila jsem ho za zátylek a přitáhla si ho blíž. Můj ručník spadl na zem k našim nohám.