Svítání

Pojď se mnou

"Mluví z tebe alkohol, nevíš co říkáš. Jak by si mě mohla milovat. Ubližuju lidem, i tobě jsem ublížil"

"Neublížil jsi mi ty, ale tvoje minulost. Nebyl jsi to ty, kdo mi o ní řekl a ponížil mě, ale Rebeca. Ubližuješ mi pouze tím, že mě chceš opustit"

Přiblížila jsem se k němu a jemně ho políbila na jeho sladké, velké, růžové rty. Tolik mi scházel. Potřebovala jsem k němu být blíž. Pokusila jsem se náš polibek prohloubit. Cítila jsem jeho srdce jak divoce tluče uprostřed jeho hrudi. Alkohol proudící mou krví odbourával všechny mé zábrany. Ochutnávala jsem jeho kůži na krku, jemně ho okusovala. Rukama jsem nahmatala lem jeho trika a pokusila se mu ho přetáhnout přes hlavu.

"Jsi opilá Krásko, tohle nemůžu. Nemůžu, chápeš. Zasloužíš si víc, víc než ti já dokážu, kdy dát" sevřel pevně mé zápěstí svými dlaněmi. Opřel si čelo o mé. Zapotácela jsem se v jeho objetí. Nebylo to až tak z velkého množství alkoholu, který jsem vypila, jako z blaženého pocitu jeho blízkosti. 

"Měl bych tě odsud dostat, asi ti bude pořádně špatně."

"Nechci do svého domku pro hosty, chci zůstat s tebou" zanaříkala jsem do jeho ramene.

"Pojď" chytl mě za ruku a vedl ven z místnosti do davu vlnících se těl do rytmu hlasité hudby. V místnosti chyběl kyslík a bylo tu příšerné vedro. Vrávorala jsem na vysokých podpatkách za Lincem. Vedl mě do samého středu místnosti, kde našel Tedyho tančícího s krásnou brunetou. Držel si jí blízko u svého těla. Otírala se o něj holou kůží. Tahle holka se mi nelíbila. Zasloužil by si někoho jiného. Jemu to ovšem nevadilo. V ruce držel kelímek s pivem, ze kterého každou chvilku upíjel. Byl opilý. Kapičky potu mu stékaly po krku. Linc k němu přistoupil a něco mu pošeptal do ucha. Tedy jen pokýval hlavou, sáhl do kapsy svých kalhot, podal mu klíčky od auta a dál se věnoval své tanečnici. 

Linc se mnou dál postupoval davem směrem k východu, kde ho zastavil známí hlas. Jak já ho nesnášela. Byl vysoký a písklavý. I když byl můj sluch dost zastřen zvyšujícím se hučením v mé hlavě ze všeho toho alkoholu, který jsem vypila, tenhle hlas bych poznala kdykoliv. Několik dlouhých nocí se mi v mých snech vysmíval a já každý den doufala, že už ho znovu neuslyším. Rebecca.

"Ach zlato, co takhle se vypařit a užít si opravdovou párty na rozloučenou, jen ty a já. Co ty na to Lincu?" mě si za jeho zády vůbec nevšimla. 

"Nemám zájem"

"Ale no tak, nedělej, že na to nemáš chuť, znám tě, vím co máš rád. Užijem si" nabízela se mu. Mé zuby skřípaly jak jsem je samým rozčílením třela o sebe. Ta coura. 

"Řekl, že nemá zájem, to jsi hluchá" vyjela jsem na ní. Měla jsem ohromnou chuť vytrhat jí všechny vlasy. Byla velice překvapená, že mě tu vidí a ještě v Lincolnově blízkosti. Dokázala se však rychle vzpamatovat a přešla do útoku.

"To ty jsi hluchá holčičko, řekla jsem ti, že se ke mě vrátí, tak jako vždy. Jsi jen obyčejná sladká coura se kterou si pohraje a pak jí odkopne, tak jako ty ostatní" vysmívala se mi. Rukou mu přejela po hrudníku. Nasucho jsem polkla. Zvedal se mi žaludek, asi se brzy pozvracím.

"Okamžitě přestaň Rebecco" zastavil její pohyb a tvrdě jí od sebe odstrčil.

"Proč bych měla, sakra, odkopneš jí hned jak pro tebe roztáhne nohy" začala se vztekat. Její tvář byla rudá od rozčílení. Dění u vchodu do domu pozorovalo několik přihlížejících jak z týmu roztleskávaček, tak z členů fotbalového týmu. Rebecca těkala očima z Linca na ostatní přihlížející. Veřejné odmítnutí nepříjímala nijak nadšeně.

"Zavři už tu svojí pusu Rebecco!" zařval na ní "já jí nikdy neopustím, rozumíš" Přivinul si mě do náruče. Ukazováčkem mi nadzvedl bradu, tak abych mu hleděla do očí. "Ona je tou nejkrásnější, nejlaskavější, nejroztomilejší holkou jakou jsem kdy potkal, byl bych blázen, kdybych jí nechal jít" před zraky všech přihlížejících mě vášnivě políbil na rty. Stály jsme uprostřed davu, který ani jeden z nás nevnímal. Byly jsem tam jen my dva. Vše ostatní zmizelo. Vtrhl svým jazykem do mých úst a ty bez sebemenšího slitování, plenil. Hrál si se mnou, pohrával si s mým jazykem, okusoval můj spodní ret a to vše za přihlížení několika dalších osob. Ztrácela jsem se v jeho polibku a posledních slovech. Neopustí mě? Znamená to snad, že se stěhovat nikam nebude? Doufala jsem, naděje putovala do mého podbřišku společně s pocitem vzrušení.

Po několika dlouhých minutách jemně přerušil náš polibek. Jen stěží jsem lapala po dechu. Potřebovala jsem s ním být sama. Pocítila jsem silnou vlhkost zaplavující mé tenké spodní prádlo.

"Vem mě odsud" zaprosila jsem.

Sevřel mou dlaň ve své a vyvedl mě z Tedyho domu do teplé noci.