Splněný sen, příběh hvězdy

A je to tady

Když jsem vešla do připravny, Stella okamžitě vyskočila z gauče ve kterém seděla. Tak co ? Ptala se hned. No.....tvářila jsem se sklesle, abych ji vystrašila. Co blbý ? Reagovala pohotově. No já nevím. Je blbé být Harryho tanečnice ? Řekla jsem s úsměvem. Stella začala skákat snad dva metry do vzduchu a začala radostně křičet: To není možný, panebože kočko já ti to tak přeju do řekla a objala mě. Všichni zde přítomní na nás samozřejmě koukali. Ale my to nevnimaly, oblékly sme si bundy a odešly. Byly dvě hodiny, na vyhlášení jsme se měly vrátit až v sedm. Měly jsme hlad tak jsme se rozhodly jít se někam najíst. ,,Tak kam půjdem ?" zeptala jsem se. Já nevím něco rychlejšího, aby jsme si pak mohli ještě odpočinout na hotelu. Odpověděla mi. ,,Takže mekáč ?" zeptala jsem se. ,,Takže mekáč" potvrdila. No jo ale kde nějaký je ? přemýšlela jsem nahlas. ,,Jeden byl za rohem u hotelu" odpověděla Stella. Tak jdeme. Cestou jsme se moc nebavily, spíše jsme se kochaly krásou Londýna. Když jsme tam došly daly jsme si svá oblíbená menu. Já s nugetkama a Stella s McChicknem. Měly jsme strašný hlad od doby co jsme byly v Londýně jsme nic nejedlý, takže jsme to do sebe naházely. Nakonec jsme se rozhodly že si dáme ještě jedno pití a zmrzku. To už jsme si, ale vzaly na hotel. Šly jsme rychle i když byl hned zarohem, ale my nechtěly riskovat roztečení zmrzliny. Vstoupily jsme do pokoje a hodily sebou na své postele, začaly jíst zmrzku a povídat si. Kolik je? Zeptala se mě nedočkavě Stella. Koukla jsem na mobil. Čtyři. Hm. A teď mi řekni jak to probíhalo jak jsi se dozvěděla že tě vzali ? Popsala jsem jí to do toho nejmenšího detailu. Pak jsem se koukla na hodiny a bylo 5. Páni to jsem ti vyprávěla tak dlouho ? ,,Asi jo" slyšela jsem odpověď. Chvilku jsme jen na sebe koukaly a pak jsem se zeptala: Si nervózní ? Tak jako ještě nikdy v životě dočkala jsem se okamžité odpovědi. A pak ještě dodala: Dio ani nevíš jaký máš štěstí. To, ale neznamená že nejsem nervózní za tebe zlato. Řekla jsem došla k její posteli a objala jí. Pak jsme si ještě povídaly a najednou bylo 18:45. Rychle jsme na své hodily bundy a boty a vyrazily jsme. Vešly jsme do budovy kde jsme se vysvlekly z bund a akorát jsme slyšely mužský hlas: teď všichni běžte na pódium kde se dozvíte výsledky. Nastoupily jsme a stály úplně vzadu.

Tak tady je další díl.
Doufám že se líbí.