Splněný sen, příběh hvězdy

Koncert

Klepání se nedalo zastavit, stáhl se mi žaludek a já měla pocit, že budu zvracet. Harry na mě nechápavě kouká, cítím jak se mi podlomí kolena a já doslova zpadnu na Harryho.
,,Dio seš v pořádku? "
,,J-j-jo jen jsem ďěsně nervózní "
,,Kluci, přineste mi prosím pití " zavolal Harry a stále mě nepouštěl.
Oni během chvíle přiběhli. Když jsem se napila bylo mi o něco líp.
Kluci měli strach. Ujistila jsem je že jsem v pořádku. Lhala jsem. Harry to asi poznal a tak řekl klukům a jdou že tam hned sme.
,,Tak a teď mi řekni, čeho se bojiš." promluvil hned co kluci odešli. Čeho bych se asi tak měla bát? Toho že na mě spadne měsíc. Harry uvažuj.
,,Toho že to zkazim " opět mi přišli moje boty ďěsně zajímavý. Jsou sice strašně hezký, ale já na ně koukala jen, abych nekoukala do Harryho očí.
To by, ale nebyl on, aby mi tu hlavu nezvedl.
,,Neboj nezkazíš to, a i kdyby, tak se nic nestane, hlavně si to užij. Je to úžasnej pocit, tam stát a vnímat tu energii. " sladce se usmál.
,,Dobře zkusim to, ty máš fakt štěstí "
Proč mám pocit že to dneska říkám už podruhý? No asi proto že to říkám podruhý.
,,Mám strašně velký štěstí, ale ne kvůli mojí "práci", ale kvůli tomu že mám tebe." Naklonil se ke mě a spojil naše rty, ve sladkém polibku. Pak jsme se odtáhli a šli za ostatníma.
Za dvě minuty to mělo vše začít. Vymysleli jsme takovej ritual, kterej zpočíval v tom, se jde každý s každým objal a dal si pusu na tvář.
,,A jedem" řekl manažer.
Tak a je to tady. Postavili jsme se každá dvojice za jedny dveře a zbytek tanečníků vběhlo na pódium, které bylo zhasnuté. Harry by ještě vtiskl jeden polibek a pak už začala hrát hudba k písni I Want. Začal zpívat Harry a dveře uprostřed se otevřeli. Já se ho držela za rámě a takhle jdeme až ke kraji pódia. Usmívám se jak nejvíc umím. Naštěstí to je přirozený, takže to nemusím predstirat. Ten křik je ohlušující, je to fakt mazec, něco takového jsem v životě nezažila. Musím přiznat že kluci měli pravdu, nervozita že mě spadla a už si to jen užívám. Všichni tancime a předáváme úsměvy na všechny strany. První písnička zkončí a začne druhá. Pak si my tanečníci jdeme sednout na schody a pozorujeme jak kluci blbnou, a jak z toho všichni zde v sále šílí. Musela jsem se neustále smát, to prostě nešlo. Takhle to pokračovalo až do doby než jsem se s Harrym letěla převléct na náš duet, zatímco zbytek kluků zaměstnává publikum. Ještě mi rychle nasadí mikrofon a sluchátko. Už stojíme u dveří na pódium, každý z jedný strany.
Vyjdou tanečníci a zbytek kluků.
,,Tak jim to předvedtě" usmál se Louis spolu se všemi ostatními.
Srdce mi buší jak o závod, čekám kdy mi vyskočí z hrudi. Nádech výdech. Klid to dám, hlavně si to musím užít, jako tancování, uf tak jdeme na to.
Už slyším první tóny písničky, dveře se otevírají. Začínám zpívat a vcházím na pódium. Už vidím všechny ty lidi. Až teď si uvědumuji kolik jich tady je. Všichni mě pozorujou s velkým zájmem. Když mám za sebou první dvě věty, všichni začnou hlasitě křičet. Wow, to je hluk. Je to fakt úžasný, kluci měli pravdu, ta atmosféra je naprosto dokonalá. Dozpívavám svoji část a nastupuje Harry, který při tom stejně jako já vchází na pódium. Celý zbytek písničky, se nám opravdu povedl. A vypadalo to, že se to všem líbilo. Na konci mě Harry políbil. Políbil mě před 50 tisíci lidmi. Je to takový.......nevím jak to říct, asi málo komu se to stane, že se líbá před tolika lidmi, kteří ho pozorují. Zaběhli jsme zpátky a všichni nám gratulovali. Pak jsme se šli rychle převléct a byla děkovačka.

Už se všichni prevlekame do našeho oblečení. Kluky ještě čeká autogramiáda, která bude tak na 2 hodiny. A už jdou. My jdeme na pódium jak jsme dostali nakázáno.
Manažer s náma chtěl probrat jestli máme ještě energii, na to slavit.
Nakonec se odsouhlasilo že jo. Byla jsem vyslána za kluky ať se snaží být co nejrychleji, protože na ně se slavením samozřejmě čekáme.
Vejdu do velikánské místnosti, kde za dlouhým stolem sedí všichni kluci. Stoupnu si tak, aby mě všichni čtyři slyšeli.
,,Kluci, máte to zkusit co nejrychleji a pak bude malá oslava, nic velkého stejně jsme všichni unavení. "
Kluci to pochopili. Když jsem se chystala odejít, zastavil mě dívčí hlas. Spíše dívčí křik. ,,Podepiš se mi prosím " To bude určitě na někoho z kluků. Tak pokračuju dál, než mě Harry chytne za zápěstí.
,,To bylo na tebe lásko " řekl s velkým úsměvem na rtech.
,,Aha. Páni. Eh.....jasně že jo" usmála jsem se na tu holku.
Podala mi asi nejakej památníček a já se jí tam podepsala. Ona poděkovala a přešla ke zbytku kluků. Najednou tam bylo dalších 50 holek, které chtěly podpis. Harry zavolal jednoho bodiugarda, aby mi sem dal židli a, aby vyřídil manažerovi, že tady budu taky.

Celou hodinu a půl, jsem se podepisovala, ani nevíte jak mě bolí ruka. Ale jsem ďěsně šťastná. Příjdeme do zákulisí, kde se se všemi radostně obímáme.
,,Tak a může se slavit " přiběhl tam manažer s Paulem, kteří měli kravaty obvázané kolem hlavy. Všichni jsme vybuchli v hlasitý záchvat smíchu.
Je super je takhle vidět. Každý měl v ruce dvě flašky, nejakýho šampusu.
,,Takže, každej jednu skleničku, za prvý protože několika z vás není 18, takže můžete být rádi že máte alespoň něco. A za druhý proto, že zítra jedeme znova " promluvil manažer. Bylo nás tam asi 5 nebo 6 kterým bylo nad 15, ale pod 18.
Všichni jsme dostali skleničky.
,,Tak na co si připijeme?" zeptal se Paul.
,,Na nás" řekl Louis.
,,Na nás " řekli jsme všichni najednou a pak jsme začali pít.

Je něco kolem 12 hodiny večer a ja, Stell a kluci nasedáme do auta.
Když auto zastaví, vystupujeme, rozloučíme se a každý jdeme domů.
Kluci nás sice přemlouvali, ať jdeme spát k nim, ale ráno přijde Lou, nabarvit mi tu hlavu a chci, aby to bylo pro Harryho překvapení. Stella je zase ďěsně unavená, takže se chce v klidu vyspat. Doma jsme se obě osprcjovaly a šly spát. Naštěstí jsme byly nalezené, protože jsme v zákulisí měli dost jídla.

Po dlouhé době, nový díl. Bohužel jsem přes výkend byla bez WiFi a přes týden měla hodně práce. Škola, kroužky. Tak se chci omluvit.