Sweet 16. (1.)

308 20 0
                                    

Páni dneska už mi je šestnáct. Tak přesně s touhle myšlenkou se dnes ráno budím. Otočím se na druhý bok abych viděla na Harryho, ale zjišťuji že jsem v posteli sama. Tak teda vstanu, dojdu si vyčistit zuby a pak v pyžamu, které se zkládá z mých černých kratásků a samozřejmě Harryho bílého trička, sebíhám s radostí dolů do kuchyně.
,, Dobrý ráno" pozdravím všechny vesele. Oni mi pozdravení opětuji a já si sednu ke stolu. Je tady ticho což je nezvyklé. No nic tak nahodím nějaké téma.
,,Co budeme dneska dělat?" Zeptám se ,,Ale musíme s klukama do studia, vyřešit něco kvůli albu" Odpoví mi Niall úplně v pohodě. Počkat, vždit mám dneska narozky. Oni zapomněli? Fakt je že jsme se o tom poslední dobou vůbec nebavili. Tak se zkusim zeptat jinak.
,,Víte co je dneska za den?"
,, Neděle?" Zeptá se Loui a zasměje se.
,,A?" Chci aby pokračoval.
,,Zítra je pondělí?" Doplnil ho Harry. Vážně Harry, vážně? No nic tak to asi oslavim sama az budu doma.
,,Ano Harry zítra je pondělí" řeknu lehce smutně. Ale tak co jsem mohla čekat že? Přeci jenom nikdo není dokonalý, ani Harry ne. A oproti tomu, co mu zatajuji, je to že zapomněl na moje narozeniny nic. Tak fajn kašlu na to, budu dělat jakože se nic neděje a že je dneska úplně obyčejnej den.
,,Tak fajn a co budeme dělat my?" Kouknu se na holky, sice jsem smutná, ale zakážu si na to myslet. Páni teď si zakazuju myslet na docela dost věcí.
,,Co kdyby jsme šly nakupovat?" Navrhne s úsměvem El, přitom co odnáší mysku do myčky. Já i Soph souhlasíme. Takže hned po pozdní snídani se jdu převléct do Harryho pokoje. Vzala jsem si obyčejné tmavě růžové až červené šaty. Do pasu jsem si vzala tenký černý pásek s, u mě běžnou mašličku uprostřed. Jen abych vám osvětlila jakože tady mám oblečení, prostě jsme se s Harrym domluvili, že když tady skoro vždy spím, bude lepší tady mít nějaké věci. Dokonce tady mám svůj kartáček, mám dva, jeden tady a jeden u sebe. Když už jsem chtela jít dolů, začal mi zvonit telefon. Máma. Páni už jsem s ní nemluvila asi čtrnáct dní. Ze začátku jsme si volaly každej den. Pak jsme ale začali cestovat a když jsme neměli koncert, tak jsme cestovali nebo jsem byla s klukama a nebo jsem taky byla unavená, mamka to naštěstí pochopila. Zvednu to.
,,Ahoj mami" Posadím se na postel.
,,Ahoj zlatíčko, všechno nejlepší" Jsem ráda že ji zase slyším. Musím přiznat že se mi po ní stýská. Ikdyž si tak trochu kvůli ní, nemůžu splnit svůj sen, ale i přes to vím že mě má ráda a myslí na moji budoucnost, nechce jen tak zahodit moje dobré známky, kvůli zpěvu u kterého není jisté jak dlouho se jim budete moci živit.
,,Děkuju mamí" Alespoň někdo si vzpomněl.
,, Neděkuj, to je přece jasný. Jinak vím že jsi už dárek dostala, ale až se vrátíš máme tu pro tebe ještě jeden." Ano jeden dárek už jsem dostala a to byla cesta sem.
,,To jste nemuseli, já jsem ráda za ten jeden dárek" Poznala jsem že se usmála, když jsem to dopověděla.
,,Ale my jsme chtěli, a jak se tam vůbec máš, co jsi teď dělala, měli jste to volno ne?" Popravdě jsem nečekala že ví kdy jsme to volno měli.
,,Jo měli jsme ho tenhle týden. V pondělí jsem byla na tom tetování, ani to moc nebolelo, tak se nemusíš bát a taky by sis mohla nějaké nechat udělat" Moje mamka miluje delfíny, takže vždycky chtela malého delfinka na lopatku. A pak také na kotníky moje a bráchovo datum narození. Jenže se toho vždycky bála, nebo třeba nebyly peníze navíc. Nejvíc peněz totiž mamka dává do mě. Moje koníčky naše rodiče stáli opravdu dost peněz. Navíc mamka je ten typ který radši koupí něco svým dětem než sobě. Možná pro to že tetování sama chce mi dovolila nechat si ho udělat. Teď mě tak napadlo že až se vrátím domů zaplatím mamce tetování, teď si to můžu dovolit díky platu, který za tuhle práci mám. Co si budeme nalhávat, málo peněz to není. Pak jsem pokračovala.
,,V úterý jsme jeli do Holmes Chapel, do bungalovu Harryho táty, tam jsme byli do čtvrtka, bylo to tam fakt hezký. A v pátek jsme s Harrym nahrávali tu písničku. Myslím že se nám to fakt povedlo, no a včera jsme byli na tom předávání cen, kluci vyhráli a já tam vystupovala, bylo to naprosto úžasný, vystupovat na tak velkém pódiu" Začala jsem se rozplývat, tak jsem radši rychle přestala mluvit.
,,A-aha, tak to jsem ráda že si to tam užíváš. No tak ještě jednou všechno nejlepší a posílamé pusu"
,,Děkuju taky posílám pusu, pá" Típla jsem to. Achjo, proč jsem se jen nemohla narodit v Londýně? Alespoň bych tady měla všechny koho mám ráda a nemusela nikam odjíždět. Seběhla jsem dolů, všichni seděli v obýváku a koukali na telku, běžela tam nějaká reportáž o British, tak jsem si v tichosti přisedla na sedačku k Niallovi a Harrymu. Přišla jsem asi právě včas, protože žena v televizi začala mluvit o mě.
,,Asi největším překvapením tohoto dne byla Diana Purplová, která zde nebyla pouze za doprovod Harryho Stylese, nýbrž jako jedna z účinkujících, všechny zde v sále i u televizních obrazovek překvapila jejím zpěvem. Písničku prý složila ona sama a to jak ji zazpívala bylo naprosto dokonalé. Pak také její vzhled, podle módních redaktorek se stala jednou z nejlépe oblečených žen zde. Jaký na ní mají názor ostatní ženy, které byly zde přítomné?" Zírám na televizi s otevřenou pusou. Najednou se tam objeví Selena Gomez a začla o mě mluvit.
,,Je to velmi milá a simpatická dívka. Její pěvecký výkon byl prostě perfektní, musím ji sklonit opravdu obrovskou poklonu. " Pak se tam objevila Jennifer Lopéz.
,,Když jsem jí včera poprvé viděla napadlo mě: Wow tahle holka září, to bylo při jejím vystoupení. Pak když jsem se s ní bavila na after párty zjistila jsem že jsem se nemílila. Na všechny strany z ní sálala pozitivní energie a pořád se usmívala. Je opravdu hodně milá a talentovaná" Hned nato se tam objevila Ariana Grande.
,,Ona je prostě úžasná, simpatická, usměvavá, energická, milá a spoustu dalších věcí. I přes to že je o poměrně dost let mladší než mi ostatní, byjste to na ní nepoznali. Bavila se s námi, jakoby byla stejně stará, je hodně vyspělá a i její názory nejsou k zahození, má to v hlavě srovnané. Byla schopná se bavit s každým. A o jejím talentu ani nemluvě. Její výkon byl naprosto dokonalý a myslím že tahle holka má před sebou dlouhou kariéru, protože takový talent se jen tak nevidí, obzvlášťe v jejím věku. Proto ji přeju hodně štěstí" Na obrazovce se opět objevila reportérka.
,,Takže to byly některé názory na tuto dívku. I my se přidáváme k Arianě a přejeme Dianě hodně štěstí" Reportáž skončila a já se pořád nestačila divit. Všichni jsme na sebe jen upírali svůj zrak.
,,No chápete to?" Zeptala jsem se.
,,Jo, protože seš prostě úžasná" Usmál se Harry a políbil mě. Pak se odtáhl a ještě chvíli jsme se bavili o British. Pak bohužel museli kluci odjet do studia.

Tak nakonec jsem tady ještě s dalším dílem, než odjedu na Školu v přírodě. Tak co si myslíte o tom že na to zapomněli? Asi to nejsou zas takoví svatoušci.

Splněný sen, příběh hvězdyKde žijí příběhy. Začni objevovat