Splněný sen, příběh hvězdy

Sweet 16(2.)

,,Tak ty si musíš vzít" Rozhodne El, jakmile výjdu s kabinky a na sobě mám modré, krátké šaty. Soph která sedí vedle ní, s nadšením přikyvuje.
,, Dobře, to už je ale vážně poslední oblečení, už mám hlad" Kouknu na ně vážným pohledem. Už nakupujeme asi dvě hodiny a mě z toho značně vyhládlo. Všechny už máme pár tašek a já můžu říct že se můj šatník rozrostl o zelené šaty, bílé krajkované tílko, oranžový pásek, jednu zvláštní sukni a o modré semišové, kotníčkové boty na podpatku. Ještě než pojedu domů si budu asi muset koupit další kufr, protože nemám šanci tam vše to oblečení, co jsem během těch dvou měsíců nakoupila, narvat.
,,No jo ty naše hladová" uchcechtne se Soph a já s El se k ní přidáme. Vrátím se zpět do kabinky a prevleču se do mého oblečení. Když výjdu, zamíříme s holkama k pokladně. Když všechny zaplatíme, zamíříme do restaurace.

,,Tak jdeme domů" Zasunula jsem židli na které jsem seděla a s holkami jsme vyšli z restaurace. Jelikož máme dost času, protože kluci se mají vrátit až na večír a teď jsou čtyři hodiny, rozhodly jsme se s holkama jít ke klukům domů pěšky. Už jdeme asi deset minut a ja jim právě vypravím o jednom zážitku při koncertě ve Španělsku, když zrovna procházíme kolem jedné z nejznámějších cukráren v Londýně. Všimnu si narozeninového dortu ve výloze. Že je narozeninový jsem poznala podle čísla 16, které ne něm bylo napsané. Zastavila jsem se a koukala na něj. Po dobu nákupů se mi na moje narozeniny povedlo celkem úspěšně nemyslet, teď mě ale opět přepadl smutek. Přešla jsem blíže k výloze a vůbec neřešila že tu se mnou sou holky. Dokonce jsem na ně úplně zapomněla. Teda dokavad El nepromluvila.
,,Stalo se něco Di?" Přešla ke mě a položila mi ruku na rameno.
,,N-nic, já jen....., to je jedno" Snažila jsem se zadržet slzy, které se draly napovrch. Soph ke mě přistoupila a objala mě.
,,Není, co se stalo?"  Pevně mě držela v náručí a přidala se k nám i El. To už jsem ale nevydržela a pár slz mi steklo po tváři.
,,Dneska mi je šestnáct" zašeptala jsem Soph do ramene.
,,Ty máš dneska narozeniny?" Zeptala se překvapeně El.
,,Jo a nikdo z Londýna si nevzpomněl, dokonce ani Harry ne. Volala nebo mi psala rodina, kamarádi z domova a nebo fanoušci, ale Harry nebo kluci, ti nic" Pořád mi tekly slzy.
,, Sakra, my jsme ale blbý, bože jak jsme mohli všichni zapomenout, je mi to moc líto, promin, promiň asi jsem blbá kamarádka" Ještě víc mě k sobě Sophi natiskla a El s ní souhlasila a také mě více sevřela.
,,Ne holky, to nic, chápu že jste si nevzpomněli, je toho teď hodně, akorát mě to mrzí. Prosím přestaňme na to myslet" Holky přikývnou a pak opět pokračujeme v chůzi. Zbytek cesty proběhne v tichosti, teda kromě toho když nás zastaví skupinka holek a chtějí podpisy. A momentálně mi ticho ani nevadí.
,,Dio odemkneš prosím?" Podává mi El klíčky od vily kluků, jelikož má o něco víc tašek než já, chápu že by se jí otevíralo blbě. Přikývnu a klíčky si od ní převezmu. Tašky si přehodím do jedné ruky a druhou strčím klíč do zámku a následně odemknu. Vejdu dovnitř a..................
,,Všechno nejlepší" ozve se zborově. Trochu povyskočím, protože jsem se lekla a neveřícně koukám na všechny lidi, kteří vyskákali z různých koutů obýváku. Jsou tady kluci, všichni tanečníci, Demi, Selena, Ariana a pár dalších celebrit se kterými jsem si včera nejvíce rozuměla. Je tady taky Lou s Lux, manažer, Paul a dokonce i Simon se svou ženou. Na všechny koukám s otevřenou pusou a ani nestihnu zastavit proud slz, které mi jako vodopády stékají z očí. Proč se mi zdá že dneska brečím nějak často? Tentokrát to jsou ale slzy štěstí. Usmívám se jako měsíček na hnoji a přitom pláču. Harry ke mě okamžitě přiskočí a obejme mě. Obmotám mu ruce kolem pasu a uklidním se. Otřu si slzy a opět kouknu na všechny ty lidi. Nikdo zatím nic neřekl, všichni se pouze usmívají.
,,Já....., jak? Já myslela že jste zapomněli" Podívám se na holky a ty se jen nevině usmějou.
,,To si pak ještě vyřídíme" řeknu jim a svůj pohled stočím opět na Harryho.
,,To ty?" Zeptám se s úsměvem a ukážu na všechny lidi.
,,To my" ukáže zase on na kluky a El se Soph. Můj úsměv se ještě víc rozšíří a všem jim moc poděkuju.
,,Tak fajn a teď to jdeme rozjet" Zakřičí Louis potom co se se všemi přivýtám. Všichni zde přítomní se zasmějou a začneme se bavit.

,,Happy birthay to you, Happy birthay to you........." začnou všichni zpívat a z kuchyně se vynoří kluci z dortem v ruce. Položí ho na stůl a když dozpívají, přijde čas na to sfouknout svíčky a něco si přát. Přeju si to samé jako to co jsem si přála když padala hvězda. Je to to co si přeji že všeho nejvíc, všichni asi víte co to je.
,,Co si si přála?" Obejme mě zezadu Harry.
,,To se neříká" zasměju se. Dort je dvoupatrový, no je tady fakt hodně lidí, takže je to dobře a je moc krásný. Když všichni dojíme dort přijde čas na dárky, jak zavelí kluci. Počkat co oni pro mě mají dárky?
,, A vy pro mě nějaké dárky? Já nic nechci, jsem ráda že to se mnou oslavujete, nic víc nepotřebuju" Skouknu je všechny pohledem.
,,To nic není a teď už přestaň mluvit, jdeme nato" zavelí okamžitě Li a ja se tomu musím opět zasmát. Od všech dostanu nějaký dárek a ze všeho mám opravdu radost. Od Lux jsem dostala krásnej obrázek. Dokonce mi vehnal slzy do očí. Teď jsou na řadě ještě kluci. První ke mě přistoupí Liam se Sophii a podají mi zabalený dárek. Usměju se na ně a začnu ho rozbalovat. Vyndám černou, koženou kabelku. Páni ta je nádherná. Oběma jim poděkuju a obejmu je. Pak příjde Loui s El. Ti mi podají malou krabičku a já usoudím ze v tom bude asi nějaký šperk. A mám pravdu. Když jí otevřu, zabliští se na mě dvě perlové náušnice. Překvapením otevřu pusu. Také jim poděkuju a obejmu je.  Pak přijde na řadu Niall. Podá mi o něco větší krabičku, která je zabalená v balícím papíru. Když papír roztrháma krabičku otevřu, vykoukne na mě fialová lahvička, voňavka. Stříknu si jí na zápěstí, krasně voní. A dostala jsem jí právě v čas, ta co mám teď mi už pomalu dochází. Opakuji postup a opět poděkuji a sevřu ho v náručí. Pak přijde na řadu Harry, jako poslední. Zářivě se na mě culí a já mu úsměv opětuji. Podá mi obálku. Dobře musím přiznat že jsem čekala něco romantičtějšího, ale tak nevím co v tom je. Otevřu jí a vyndám z ní papír. Začnu si ho číst. Po přečtení se nestačím divit. Kouknu na Harryho s překvapeným výrazem.
,, Harry, ty jsi po mě pojmenoval hvězdu?" Kouknu se mu přímo do očí.
,,Jo a to ještě není všechno" Usměje se ještě víc a podá mi obrovskou plyšovou pandu.
,, Harry, děkuju" Vrhnu se mu kolem krku a políbím ho.
,,Miluju tě" zašeptám když se odtáhnu.
,,Miluju tě" zašeptá nazpátek.

,, Stejně je to zvláštní" prolomím příjemné ticho, které mezi námi panuje. Všichni hosté odešli asi před hodinou a já teď ležím na Harryho hrudi u něj v posteli a on si hraje s našimi spojenými prsty.
,,Co myslíš?" Zeptá se zvědavě.
,,To že tobě je dvacet čtyři a já dnes oslavila šestnácté narozeniny. Nepřipadám si tak mladá. Proč?" Podívám se na něj. Chvíli přemýšlí a poté mi odpoví.
,, Lásko, věk je jen číslo, když to řekneš takhle tak ano, připouštím, zní to divně, ale ty se tak vůbec nechováš a ani tak nevypadáš. Kdybych tě neznal typl bych ti tak dvacet.  A proč si připadáš starší? Asi protože jsi vyzrálá, tvoje názory a tak, prostě jak jsem řekl, nechováš se na šestnáct a možná právě to na tobě tolik miluju."
Musela jsem se usmát nad jeho slovy.
,,Taky tě miluju, nejvíc na celém světě, ani nevíš jak moc" Řekla jsem mu teď já.
,,Taky tě miluju nejvíc na celým světě a nemůžu se dočkat dne, kdy se staneš paní Styles. A já vím že ten den příjde, možná za rok, možná za dva, ale příjde" Za celou tu dobu snad ani jednou nemrkl. Myslí to vážně? Opravdu by si mě chtěl jednou vzít? Přisaju se mu na rty a vychutnávám si dlouhý, krásný polibek plný citů a lásky. Pak se v jeho příjemném obětí odnáším do říše snů.

Tak nakonec se to vyjasnilo. Už nám opravdu moc dílů nezbývá. Jinak se omlouvám že díl byl až teď, ale když jsem se vrátila ze Švp, tak nám doma nešla WiFi, takže mi nešli zveřejnit díly.