Splněný sen, příběh hvězdy

Musíme se rozejít

Bože já jsem unavená. Zívnu si a vyhrabu se z postele, protože usoudím ze už stejně neusnu. Nespala jsem celou noc. Nebyla jsem schopná usnout, a to jsem byla hodně unavená protože jsme včera měli koncert, ale já prostě spát nemohla. Celou noc jsem se koukala na televizi a přemýšlela o Harrym. Dneska mu to musím říct, čím víc to budu oddalovat, tím to bude horší. Navíc už nezbývá moc času, dneska je úterý a já už v neděli odlítám. Už včera jsem byla celý den mimo, málem jsem několikrát skazila choreografii, naštěstí jsem si to vždy na poslední chvíli uvědomila a udělala to správně. Ale klukům ani holkám samozřejmě neušlo že se mnou něco je. Zakryla jsem to, tvářila jsem se naprosto v pohodě, ale nebyla jsem. Hned jak jsem zasebou zabouchla dveře od bytu, rozbrečela jsem se. Už teď to psychicky nezvládam a to jsem to ještě ani Harrymu neřekla. Nevim co budu dělat až mu to řeknu. Jedno je ale jasný musí to být co nejdřív. Dojdu do koupelny. Zděsím se nad svým odrazem v zrcadle. Rozmazaná řasenka a linky po celém obličeji, rtěnka okolo pusy a rozteklý make-up. Neměla jsem sílu se večer, nebo spíše v noci, kdyz jsem se vrátila z koncertu, odlíčit. Vlasy rozcuchané na všechny světové strany a kruhy pod očima. No ty jsi ale krasavice. Pomyslím si a sáhnu po odličovadle a tampóncích. Když se odlíčím, schodím že sebe své pyžamo a vlezu do sprchy. Nastavím si vodu a nechám teplé kapky dopadat na mou pokožku. Stále si v hlavě promítám jak to Harrymu co nejšetrněji říct. Ale myslím že žádný způsob nebude dokonalý. Vypnu sprchu a po těle si rozmažu karamelový sprchový gel. Miluju jeho vůni. Na vlasy si nanesu šampon. Sprchu opět zapnu a vše ze sebe smyji. Poté co si smyji z vlasů i kondicionér, vypnu sprchu už úplně a zabalím se do ručníku. Na hlavě si udělám turban a přejdu do pokoje. Tady se dootřu a vezmu si na sebe spodní prádlo. Vrátím se opět do koupelny, kde si vyfénuji a učešu vlasy. Pak se obleču do obyčejných černých legín a bílého, volného trička, s potiskem nějakého černého ptáka.(myslím zvíře:D) Nevím proč, ale mám strašnou chuť vzít si dnes na sebe šátek, venku je ale teplo takže bych vypadala jak nějakej debil. Rozhodnu se, si svůj šátek s gepardímy fleky obvázat kolem levého zápěstí. Měla bych něco sníst, mám ale stresem úplně ztáhlý žaludek. Nakonec si tedy nasypu do misky pár cereálií a zaleji je mlékem. Pak misku umyji a rozhodnu se že okamžitě půjdu za Harrym. Už to opravdu nemůžu oddalovat. Vezmu si telefon, peněženku a klíče. Obuju si boty a celkem rozklepaná za sebou zavřu dveře. Sjedu výtahem dolů a všimnu si že tam je Stella.
,,Ahoj" snažím se znít co nejvíc v pohodě.
,,Ahoj, s-stalo se něco?" No jasně, j zapomněla že mě zná že všech nejlíp.
,,N-nic, Co by mělo?" Sakra, to znělo dost nejistě.
,,Nekecej, já to na tobě poznám"
,,Jdu to říct Harrymu, to že odlítám domů"
,,Aha. A ví to někdo z kluků?"
,,Liam"
,,Tak to ti držím palce zlato, neboj určitě to bude dobrý, Harry není ll debil. Kdyby cokoliv jsem tu pro tebe, jasný?" Je fajn že i přes to že se teď spolu tolik nezbavíme, pomůžeme si. Já bych jí taky pomohla. Doufám že spolu jednou budem zase jako dřív.
,, Děkuju, určitě tě budu potřebovat"
Usměju se na ní a ona mě obejme.
,,Chci abys věděla že tě mám pořád ráda" Řekne mi když mě stále drží v obětí.
,,Já tebe taky." Odtáhnu se a ještě promluvím.
,,A děkuju" Usměju se na ní.
,,Za nic, tak hodně štěstí" Jde do výtahu a já svou cestu zamíříme ven. Dojdu k vile kluků, kde mě ochranka propustí přes bránu. Když stojím u dveří, zhluboka se nadechnu a zmáčknu zvonek.
,,Ahoj Liame" pozdravím ho rozklepaným hlasem, když otevře dveře.
,,Ahoj" pozdraví mě a odstoupí stranou abych mohla vejít. Zula jsem si boty a všimla si že mě Liam stále pozoruje.
,,Co se děje?" Zeptá se, mezitím co jdeme do obýváku.
,,Jdu to říct Harrymu" Nasucho polknu. Liam se nadechne, aby něco řekl, ale nestihne to protože se ocitnou v obětí Louise a Niall. Oba mě pozdraví a já jim pozdrav opětuji.
,,Kde je Harry?" Kouknu se na všechny tři. Bože já už skoro nemůžu ani mluvit.
,,U sebe. Stalo se něco?" Zeptá se ustaraně Niall a příměří si mě pohledem. S prosbou v očích se kouknu na Liama. Ten asi pochopí co mu chci.
,,Já jim to řeknu" Přikývne. Já k němu přejdu a obejmu ho.
,, Děkuju" Jsem mu za to opravdu vděčná, víckrát bych to asi nezvládla. Ty dva nás jen nechápavě pozorují. Odtáhnu se od Liama a výjdu po chodech nahoru. Dojdu k Harryho pokoji a zaklepu na dveře.
,, Dále" ozve se z druhé strany. Zhluboka se nadechnu a vydechnu. Stisknu kliku a otevřu dveře.
,,Ahoj lásko" Vyskočí Harry z postele na které ležel s mobilem v ruce. A se širokým úsměvem dojde ke mě a políbí mě. Odtáhnu se a kouknu se mu do očí.
,,Stalo se něco?" Zeptá se. Sakra to už je dnes po čtvrtý co se na to někdo ptá.
,,Musíme si promluvit" Nasucho polknu a na jeho vyzváni si sednu na postel. On si sedne vedle mě a pořád na mě nechápavě a asi i vystrašeně kouká.
,,Tak co se stalo?" Přeruší nakonec ticho které tady panovalo, protože já nevěděla jak začít. Kouknu se do těch jeho dokonalých očí a ještě než stihnu něco říct, steče mi z oka slza.
,,Neplakej, co se stalo?" Zeptá se teď už vážně vystrašeně a palcem i otře slzu stékající po tváři.
,,Harry já......., my............, musíme se r-rozejít" vypadne ze mě nakonec a Harry se zasekne v pohybu.
,,P-p-proč?" Jeho hlas je značně zlomenej.
,, Já v neděli odlítám domů" skloním pohled na své boty.
,,Počkej jak domů? Jako do Česka?"
,,Jo" přikývnu a z očí mi začnou téct další slzy. Kouknu na Harryho a...........sakra on taky brečí. Ne to ne, né kvůli mě, prosím.
,,Ale- ale ty seš teď doma tady. Semnou, s klukama, El a Soph a s tvojí kariérou. To nejde. Ty nás nemůžeš opustit. Já tě potřebuju. Bez tebe to nezvládnu. Prosím neodlitej." Slz mu teklo čim dál víc stejně jako mě.
,,A ty myslíš že odsud chci? Harry já tě miluju, nejvíc jak to jde. Kdybych mohla, zůstala bych tu s tebou. Já ale prostě nemám na výběr"
,,Proč musíš odletěd?"
,,Nejsem plnoletá, a navíc půjdu studovat"
,,Sakra to ne, to prostě nejde. Já......já o tebe nechci přijít. Jak dlouho to víš?"
,,Ehm...Už od doby co jsem sem přiletěla. Věděla jsem že se po konci turné vrátím domů"
,,A to mi to říkáš až teď? "
,,Sakra Harry, ty si myslíš že pro mě to bylo lehký? Poslouchat jak nám plánuješ budoucnost o který sním a přitom vědět že se to nikdy nestane? Víš jak mi bylo? Poprvé jsem se zamilovala a vím že s tebou chci žít dokonce života ale.........nemůžu" poslední slovo jsem spíše zašeptala a naplno se rozbrečela. Harry si mě vtáhl do obětí a místností se ozívali naše vzlyky.
,,Nebreč kvůli mě prosím" Zašeptala jsem směrem k němu.
,,Já nechci abys mi odjela. Udělám cokoliv, jen abyjsme spolu zůstali. Vždyť vztahy na dálku taky existujou a některým lidem vychází, tak proč by nevyšel i nám?"
,,Ne Harry. Už sám osobě je vztah na dálku těžký, no a ještě si k tomu připočti tvojí práci. Každý den se okolo tebe točej stovky holek. Nemohla bych bejt doma a vždy jen doufat že to nic není, já bych to prostě nezvládla."
,,Budu za tebou jezdit co to půjde, slibuju"
,,Sám víš že to nemůžeš splnit, vždyť se skoro nevídáš ani se svojí rodinou a to od tebe nejsou takovou dálku jako já. Přiznejme si to, je konec"
Už nic neřekne a jen mě políbí. Dlouho se tam takhle líbáme, bože tohle mi bude chybět. Pak jsme si ještě asi hodinu povídali. Řekla jsem mu všechno, o mojí mamce i o nabídce od Simona. Nakonec jsme se dohodli že si spolu ty poslední dny užijeme a nebudeme myslet na to jak se nám krátí čas. Mrzí mě že jsem ho takhle zníčila. Leželi jsme spolu v posteli a já si všimla že Harry usnul. Byl tak roztomilej. Jak může někdo vypadat takhle? Tak sexy a zároveň roztomilej. Zvednu se z postele a jdu za klukama do obýváku. Všechny pohledy se stočí na mě. Ne to ne, i oni? Všichni mají ubrečené oči. Přejdu knim a pevně je stisknu v obětí. Pláčí mi do ramen a já se díky tomu rozbrečím nanovo. Pak jdu domů a tam si lehnu do postele a znovu brečím. Pak ani nevím jak, usnu.

Po napsání téhle kapitoly se cítím nějak divně. Nevim, strašně jsem se těšila jak se na týhle kapitole vyřadím a přitom jsem ji napsala úplně hrozně. Nevim myslím že jsem to úplně totálně pokazila. Tak se vám moc omlouvám. Prosím dočtete tuhle knížku,uz zbývá posledních pár dílů, tak to prosím vydržte, ikdyž chápu že vás nebaví.