Secretly

Úchyl

Kuro

Cestou domů, jsem ani jeden nepromluvili. Nebylo o čem. No spíš bylo, ale já nevěděl, jak začít. Na té střeše si moje paličatá hlava něco uvědomila. Itoe jsem řekl, jo jenom, abych se ujistil, že nejsem na kluky. Ale když jsem ho viděl s jiným tak jsem zjistil, že jsem si jenom lhal. Nutně, potřebuji jeho společnost.

„Promiň, že jsem po tobě vyjel na té střeše." Ozval se, Shiro. Zrovna jsem otevíral dveře k nám do domu. Takže jako odpověď mu bylo moje zakroucení hlavou. Kdyby mi to neřekl, tak nic nezjistím. Nestál bych tu s ním. Nepolíbil ho před všema v parku. Nezjistil bych svoje pocity. Vešel jsem dovnitř. Podle neuklizených věcí, jsem tipoval, že rodiče odjeli ve spěchu.

„Ari jsme doma" Zakřičel jsem, ale nic nazpět nepřišlo. Buď spala nebo ji rodiče nasadili sluchátka. Chtěl jsem se otočit na Shira, ale jeho místo bylo prázdné. Místo toho jsem uslyšel jeho smích z druhého patra. Co ten blázen provádí? Radši jsem se rychle rozešel za ním, aby tam něco neprovedl.

„Čemu se tu, prosím tě řehtáš?" Vrazil jsem do pokoje. Zády ke mně seděl, ten černovlasý blázen a něčím tam listoval. Přiblížil jsem se k jeho maličkosti a podíval se na tu věc. Během sekundy jsem byl červený jak rajče a cítil se neskutečně trapně.

„K-kde jsi to vzal?" Padla otázka a Shiro, ke mně zvedl hlavu. Album s fotkami položil do svého klína a s šibalským úsměvem ukázal na poličku. Samozřejmě, měl jsem to vystavené, jako bych se tím pyšnil. Jenže nikdy mi do toho nevlezl a nesmál se mým fotkám.

„Jsi tam zlatý, jak koblížek." Nafouknul jsem tváře a zamumlal jsem si pod nosem. Shiro, mě chytil za nohu a jedním pohybem mě připlácnul na koberec. Oh jak ten koberec je měkký.

„Promiň, jsi moje Suchá Sláma" Tak to už mě vážně dostalo. Plácnul jsem se do čela a koutky úst se pohybovali. Nemá sílu ho přemlouvat, ať mi říká Kuro. On se to nenaučí. Shiro, se přesunul na mně. Díval jsem se do jeho tmavých očí. Přísahal bych, že jsem tam viděl smutek, ale ten se jen mihl. Jinak byly tajemné, jak kdyby chtěly něco utajit o svém majiteli. A to mě dostalo k tomu, že o Shirovi nic nevím.

„Víš, že o tobě nic nevím?" Shiro, uhnul pohledem a protáhl se. Jednou rukou mi zajel do vlasů a druhou šikovně rozepínal košili. Tím se podle mě vyhnul otázce, protože jediné na co jsem myslel, byl jeho teplý dech na mé holé kůži. Zase na mně zkoušel ty jeho úchylárny, ale já si nemůžu ztěžovat.

Shiro, se svými rty otřel o moje. Myslel jsem, že mě políbí tak jsem lehce otevřel ústa, aby se dostal dovnitř s jazykem, ale on se odtrhnul a věnoval mi pusu na líčko. Pak se zase vrátil k mým rtům. Spodní mi malinko skousnul a projel po něm jazykem. Nakonec jsem musel naše rty spojit já, nebo bych tady zestárnul nedočkavostí. Při líbání si Shiro, začal hrát s jednou mojí bradavkou. Chvilku ji mačkal, pak zase hladil a mě to nutilo sténat do pusy. Ne, že bych byl dominantní, ale potřeboval jsem víc. Takže jsem se odtáhnul a donutil jsem ho věnovat se oběma a ústy. Takhle se mi to líbilo. Shiro, je pěkně cumlal, někdy přidal zoubky. Takhle se mi to líbilo. Ale ten úchyl chtěl víc. Malinko pohnul nohou k mému tělu. Tím se dotknul mého kamaráda a mnou projel nával vzrušení. Nechal moje mokré bradavky být a cucfeklami si udělal cestičku až k lemu kalhot. Než jsem stačil cokoliv namítnout, byl jsem předním bez kalhot. Ani jsem se nechtěl vidět, protože moje nová barva dokazovala, jak se stydím. Radši jsem otočil hlavu na stranu, aby se mi nezačal smát. Shiro, se pohrával s trenkami a někdy se "nechtěně" dotknul mého už tak naběhlého údu a to mě dostávalo do divných pocitů.