Secretly

Ne

Kuro

Festival byl úžasný, Shiro mě bral kamkoliv jsem chtěl a celou dobu mě držel za ruku. Dlouhou dobu, jsme byli u zlatých rybiček a to nemehlo se je snažilo chytit. Asi po desátém pokusu se mu to povedlo, tak jsem teď měl rybičku. Nacpaný jsem byl tak, že sladké nechci vidět snad do Vánoc.

Jenže teď stojím uprostřed davu a snažím se udržet nervy. Nějakým zázrakem jsme se oddělili a já tu stojím a přeji si, aby mě našel. Ruce mám studené a je mi nepříjemně.

„Shiro?" Zavolám. Několik lidí se na mě podívá a zakroutí hlavou. Určitě vypadám, jak debil. Takový starý kluk a ztratil se. Jenomže já se opravdu cítil špatně.

„Shiro je na toaletách" Zašeptal mi někdo do ucha já s leknutím, až vypískl. Otočil jsem se na osobu s vděkem, ale ten hned zmizel, jak jsem si všiml kdo to je.

„Jak to víš?" Nevěřím mu. Možná tu pravdu přece jenom má a já Shira najdu dřív. Yuuta na nic nečekal a táhl mě za ním. Do jedné z postranních uliček, kde byli záchody.

„Shi..." Nestihl jsem ani zakřičet a on mi přiložil ruku k ústům. Zatáhl mě do jedné z kabinek.

„Teď si pěkně užijeme" Úchylně se usmál a já dokázal jenom na sucho polknout. Vždyť on se mi chce pomstít. Zrovna tuto chvíli se moje tělo rozhodlo bát.

„Nebude to tak moc bolet. Možná." Ruce mi dal nad hlavu a přiblížil se ke rtům. Otočil jsem obličej na stranu. To se Yuutovi nelíbilo tak mi jednu vrazil. Se slzami v očích jsem se na něj podíval. To už rychleji zareagoval a políbil mě. Bylo to tak nechutné. Vůbec neměl měkké a přitom tak chutné rty jako Shiro. Při té myšlence mi skutálela jedna slza po líčku. Nedokázal jsem nic dělat. Neposlouchali mně žádné svaly. To Yuuta rychle pochopil a rozepnul mi kalhoty, které i s trenkami spadly ke kotníkům.

Chytil můj úd a začal rychle pohybovat. Neskutečně mě to bolelo, ale i přesto, že jsem to nechtěl tak ze mě vyšlo několik stenu. Ani nečekal, než si zvyknu a už si mě otáčel hlavou ke dveřím. Slyšel jsem rozpínání zipu a spadnutí kalhot. To už jsem to nevydržel a začal křičet. Tak moc jsem si přál, aby to nikam víc nedošlo, že se to stalo. Nepřemýšlel nad mojí maličkostí a jednoduše do mě vnikl. Ted už se slzy valily z očí a já víc a víc volal o pomoc. Jako by mě bůh vyslyšel, otevřely se dveře a v nich stál, Shiro. Zvedl jsem k němu uslzený obličej a děkoval v duchu za svoji záchranu.

„Shiro." Vyšlo ze mě. Prudce mě od něj vytrhl a vytáhl z kabinky. Několikrát jsem zakopl a nakonec i spadl na studenou zem. Shiro, bouchl dveřmi a zamkl. Klíč potom vyhodil do druhého záchodu a spláchnul. Vrátil se ke mně a já mu podával ruku. Odstrčil ji od sebe. Kdyby pohled dokázal zabíjet tak, ze mně je mastný flek. Shiro, se otočil na podpatku a zmizel ven. Já na nic nečekala, rychle se oblékl, slzy utrpěl a utíkal za ním.

„Shiro! Co se děje?" Možná tahle otázka vyzněla blbě, ale já nechápal, proč je na mě takový. Myslel jsem, že mně obejme a uklidní a on místo toho je zlý.

„Do prdele, neměl jsem přijímat tu sázku. Pak by bylo vše jednoduší!" Křičel. Ne na mě spíš na sebe. Ale nechápal jsem ho. Jaká sázka? Co se děje?

„O čem to mluvíš? Jaká sázka?" Tak to chci vědět, co mi odpoví. Shiro, se podíval na mě a zakroutil hlavou. Jako by to nechtěl vytahovat. Jenže já to chci vědět.

„Nejde tady o sázku. Já debil si myslel, že to bude rande a ty místo toho zdrhneš za tím hajzlem. Vyspíš se s ním a pak děláš, že nic. Tvoje steny šly slyšet pěkně daleko." Byl rudý, jak se vztekal. Bohužel hošánek nemá pravdu. Nezmizel jsem.