Secretly

Taky ublížil

Shiro

Mohlo být už kolem desáté a Kuro, stále spal. A co jsem dělal já? Já stojím u okna a nechávám na sebe dopadat sluneční paprsky. Asi před hodinou se tu objevili jeho rodiče. Zatím jsem nevycházel a zůstával zavřený v pokoji.

„Suchá Slámo, stávej" Zašeptal jsem mu do ucha. Ten se jen otočil na druhou stranu a spal dál. Posadil jsem se na zem a opřel se o postel. Prohlížel jsem si jeho pokoj.

„Mám hlad" Zamumlal jsem. Popravdě, to bylo jenom do vzduchu. Obejmul jsem rukama nohy a na chvilku zavřel oči. Opravdu jsem byl unavený, ale i když jsem tolikrát zkoušel usnout tak to nešlo.

„A co bys chtěl?" Vlepil mi ,Kuro pusu na líčko, až jsem vyskočil. Vážně, kdo vstává tak potichu a hlavně, kdo má právo lekat svého přítele? Fajn nechodíme spolu, ale ten včerejšek něco znamenal.

„Nepůjdeme na rande?" Vypadlo ze mě. Ano chtěl jsem se ho na to zeptat, ale ne hned a hlavně jsem si to chtěl promyslet.

„Můžeme, dneska jsou stejně slavnosti." Seslezl z postele a přešel ke skříni. Vytáhl z ní tričko a kraťase. Zvednul jsem svoje líné tělo a přešel k němu. Zvednul jsem mu ruce do výše a vysvlékl jsem mu tričko. Chudáček, měl všude na těle kousance a cucfleky. Musím říct, že jsem šikovný. Pohladil jsem ho po nich a oblékl jsem mu tričko, které držel v ruce. Pak jsem mu pomohl s kalhoty.

„Máš rodiče doma" Políbil jsem ho narychlo a se smíchem jsem se odtáhl. Škádlení mé Suché Slámy mě nepřestane bavit.

„Jestli můžu tak se ještě stavím za Ari." Stačil jsem doříct, než jsem mu zmizel z pokoje. Opravdu nepotřebuji vysvětlovat, proč nebo co se děje. A já si s ní potřebuji popovídat. Jak ví, že mě něco trápí? Proč mě hází do jednoho pytle s těma, co ji to udělali?.

„Ari?" Zaklepal jsem na dveře a čekal na odezvu. Její odpověď bylo zakašlání, spíš jsem to tak bral já. Vešel jsem do pokoje a zavřel za sebou potichu dveře. Opřel jsem se o ně a zhluboka jsem se nadechl.

„Co tajíš?" Zeptala se mě a já zatul ruce v pěst. Jak to do háje ví. Její pohled mě propaloval. Jak, kdyby hledala moji slabinu.

„Žádné tajemství není." Vyhrkl jsem ze sebe a narovnal se. Nesmím dělat ze sebe slabocha. Jsem kluk, co se pere. Co má svůj vlastní gang. Tak, proč jsem před ní takový slaboch.

„Víš, jak se mi to stalo?" Vypadlo z ní. Zvedl jsem hlavu a podíval se na ni. Ari se koukala před sebe na zeď. Držela se za ruce a v očích jsem si všimnul strachu. Určitě se bála, myslet na to, ale přesto to chce někomu říct. Sednul jsem si na křeslo a čekal jsem, až začne.

„Před dvěma lety, jsem chodila s jedním klukem. Strašně ho připomínáš. A Kuro, byl strašně populární u dívek, ale přitom kluci na něj žárlili. A jednou si na Kura, počkal ten můj. My jsme spolu šli přes silnici, v ten moment se vyřítilo auto a já, protože jsem byla blíž k nárazu, tak jsem strhla Kura na stranu a já ležela na zemi, než jsem ztratila vědomí. Probudila jsem se za měsíc v nemocnici ochrnutá na polovinu těla. Kuro, si to začal brát za vinu a já s tím nemohla nic dělat. Ale teď, když si tady, tak jde vidět, že zapomíná. Proto nechci, aby byl znova smutný, či něčeho nelitoval." Dopověděla a já nevěděl, co dělat. Ona tohle všechno udělala pro Kura. A co dělám já? Zachraňuji svůj zadek. Přitom ona. Je nespravedlivé, že ona nemůže žít.

„Udělám, cokoliv. Slibuji" Zvednul jsem se a pohladil ji po vlasech. Zrovna teď o ni vím, její tajemství, které zná jenom její rodina. Teď, ale potřebovala být sama. Proto jsem bez jediného slova odešel.