Česká republika

96 2 0
                                    

Brad doletěl do Česka až v 9 hodin večer. Saša už byl nervózní a chtěl jít ven. Oba byli rádi že už jsou z letadla pryč.

BRAD:
"Tak teď už jenom zavolat taxi na náš objednaný hotel," vyťukávám číslo na taxi a prohlížím si okolí jak to tu vypadá, sice jsem tu už byl před rokem, ale nikdo neví jestli se tu něco nezměnilo.
Saša poslušně stál vedle nohy a čekal až se půjde.
Taxi zastavilo před hotelem a já se vysoukával se psem ven a bral si tašky.

PORTÝR:
"Chcete pomoct s taškama pane?"
Automaticky už jsem mu podal tašky a portýr už nastavoval ruce.

BRAD:
"Tak jdeme Sašo, objednáme si pokoj pro nás dva." Sašu to ani na chvíli nezaujalo.
"Dobrý den, chci pokoj pro dva, a plnou penzi.

RECEPČNÍ:
"Dobrý den, a na jak dlouho tady budete? "

BRAD:
"No zatím ještě nevím, tak si to zarezervuju na měsíc a pak se uvidí."

RECEPČNÍ:
"Dobře, dobře, tak už jste zaregistrování a máte pokoj číslo 205," a podává mu klíček se číslem 205.

BRAD:
"Děkuji a přeji klidnou noc."

RECEPČNÍ:
"Děkuji, vám také."

Dorazili jsme do pokoje, portýr položil moje tašky, já mu poděkoval a dal mu dýško.

BRAD:
"Tak, konečně v hotelu.
Tašky si dal zatím na křeslo, sundal si kalhoty a šel si lehnout.
"Konečně postel." Pro dnešek už toho měl dost.

NÁSLEDUJÍCÍ RÁNO...

Budík se nepříjemně rozdrnčel.
Já jsem jenom neochotně otevřel oči. Na okna bubnoval déšť. Sakramentské počasí, nebude možné se podívat do města. Opět zavřel oči.
Najednou na mě skočil Saša a vzbudil mě. Podíval jsem se kolik je.

BRAD:
"10:48... do prkýnka práce!" Energicky jsem vyskočil z postele, vklouzl do džínů, vzal si mobil, klíče a vyběhnul ze dveří. Už před hodinou jsem měl být dávno u svojeho nejlepšího kámoše, který žije v Praze, kousek od hotelu. Potřeboval pomoct se psem, prý mu poslední dobou dělá nějaké potíže doma.

ZATÍMCO U KLÁRY...

Když jsem s Alex přišla na cvičák, Mirek vyskočil ze svého džípu a uznale hvízdl.

TRENÉR:
"To není zlé," zněl jeho první komentář. Přitom si mého psa pozorně prohlížel jako nějakou slavnou malbu.
"Krátký hřbet, skloněná záď," mumlal si pro sebe se znaleckým výrazem ve tváři.
"Určitě je to rychlá a obratná slečna." Dřepl si vedle Alex a prohmatal ji hlavu a hřbet.
"Výrazná, zdravá a pěkně stavěná." Alex stála klidně bez hnutí. Mirek se zase narovnal.
"To se tvým rodičům povedla dobrá koupě!"

ZATÍMCO CO U BRADA V HOTELU...
Hnusný déšť pokračuje až do odpoledne, jsem rád, že už jsem zpátky v hotelu a v teple.

BRAD:
"Koukneme se kdo bude soutěžit v naší kategorii, sice to je ještě 2 měsíce daleko, ale co už... . Saša měl na starosti něco jiného... okukování z okna...kolik lidí je v uličce a na náměstí.
Saša od malička lidi miloval, je to šikovný, hyperaktivný a loajální border kolie se zbarvením blue merle.

BRAD:
"V naší kategorii není moc, bude nás jenom 9, zatím. Zavřel notebook a šel do koupelny se osprchovat...

15 minut....

Zvoní telefon....

BRAD:
"Ano prosím?"

Z TELEFONU:
"Dobrý den pane měl byste čas a přišel byste dnes večer na večírek? Pořádá to náš hotel na účet podniku.

Přátelství na zkouškuKde žijí příběhy. Začni objevovat