Večer.... 19:21....Došli jsme na místo....všude kolem nás byl jenom les.... Auto jsme nechali na nejbližším parkovišti. Na to místo jsme šli hodinu a půl od auta.
CONNOR:
"Vy mě chcete zabít...." lapal jsem po dechu.TRISTAN:
"Ne posílit. Dobrý?" Podíval jsem se pak na něho vážně.CONNOR:
"No jde to." začal jsem se smát.NATH:
Nemá chodit rychle." díval jsem se po okolí.CONNOR:
"Pán namyšlený se ozval." podíval jsem se na něho zažraně.TRISTAN:
"Hele, klid vy dva, aspoň tady prosím." vytahoval jsem stan.Tma se blížila...rozdělali jsme oheň...
BRAD:
"Zahrajeme hru, Nath se nás tři bude ptát na jakékoliv otázky, ale má jen 5 otázek a my musíme odpovědět ok? Pak se půjde spát." podíval jsem se na všechny, souhlasili.
"Tak Nathe můžeš se ptát.NATH:
"Takže 4 kluci v baráku... Kdo umývá nádobí?"CONNOR:
"Myčka." Brad s Tristanem vybuchli smíchy.NATH:
Zasmál se.
"kdybyste měli slona, kam byste ho schovali?"BRAD:
"Pod postel."CONNOR:
Do tunelu. "TRISTAN:
"Proč vlastně schováváme slona?" zeptal se pobaveně.CONNOR:
"Pro zábavu." zasmáli jsme se.NATH:
" jakou známou osobnost byste pozvali na rande?"CONNOR:
".....Myslím....myslím....TRISTAN:
"On myslí!...." zasmál jsem se.CONNOR:
Myslím, že s tebou bych to zkusit mohl, sice nejsi žádný známý, ale co, vše jde napravit." všichni jsme umírali smíchy.....Smích jim brzy odejde.....kluci se bavili dál... Po několika minutách se potom odebrali do stanu. Všichni jsme si lehli do spacáku. (Usnul jsem)Bylo 21:15 a obloha se pořádně zatáhla...
TRISTAN:
"Myslím, že bude pršet..."21:30....
Venku bylo šílené počasí.... Pršelo, byla vichřice a hřmilo se.CONNOR:
"To vypadá, že se nám tu někdo posral strachy.." podíval jsem se směrem k Nathovi a zasmál jsem se.Kluci se podívali...
TRISTAN:
"Jsi v pohodě?" zeptal jsem se vážně....NATH:
"Ale jo, jde to!" řekl jsem povzbudivě.... Dál jsem si okusoval nehty... Brzy dostanu šok.BRAD:
"Tomu se říká odvaha." lehl jsem si a pustil si do uší písničky.TRISTAN:
"Hej, Nathe?! Opravdu seš v pohodě?" kouknul jsem znovu na něj.NATH:
"Ne, ale dělám, že ano. Mám takový divný pocit." zalezl jsem pod spacák.TRISTAN:
"To zvládneš.." řekl jsem mu to s nejistotou, ten strach už pomalu a mučivě leze i na mě.CONNOR:
"No myslím, že budu potřebovat wc, Nathe jdeš se mnou." chytnul jsem ho rychle za rukáv a otevřel stan.NATH:
"J-j-já nechci." měl jsem smůlu, už jsem stál venku v dešti a bouřce.CONNOR:
"Děláš, jako kdyby existovali duchové." šel jsem se schovat do křoví.NATH:
"To ještě uvidíme, kdo se posere." řekl jsem si potichu pro sebe. Zmizel jsem.
ČTEŠ
Přátelství na zkoušku
FanfictionPříběh o důležitosti přátelství Když Klára dostane k narozeninám svého vysněného pejska je radostí bez sebe. Její plán, že bude se svým novým pejskem závodit na agility se však rychle začíná bortit. Ukáže se, že zvládnout Alex bude docela oříšek. Je...