Přátelství na zkoušku

Simona a Sára

Connor nastražil past umělé nafukovací panny......

CONNOR:
„Myslíš, že to někdo pozná?"

NATH:
„Pozná.... Kámo, věř, že pozná... "

CONNOR:
„Komu říkáš kámo?! Nejsem tvůj kámoš je ti to jasný...je ti patnáct člověče, tak se podle toho taky tak chovej!" odešel jsem do pokoje.

NATH:
„Bla, bla, bla, bych tě mohl....." šeptal.
Sebral jsem se raději do kuchyně.

........

BRAD:
„Tak co? Už vstanete nebo ne?" prosil jsem holky, aby se zvedli z postele....bylo odpoledne a oni tam už od rána polehávají.....a smějou se mi.
„Holky nezlobte mě. Včera jste nás pěkně napálili, a dneska se chci vyspat." prosil jsem je usilovně...

KLÁRA:
„Až si to se mnou rozdáš v posteli, necháme tě vyspat." začala jsem se smát s Pájou.

BRAD:
„Héj! To není fér." založil jsem ruce na prsou.

KLÁRA:
„Čumáčku....nic není fér." zvedla jsem se z postele a došla k němu.
„Postel máš volnou, můžeš se jít vyspat a já s Pájou půjdeme do kuchyně." Během vteřiny jsme opustili pokoj.

BRAD:
„Postel..." padnul jsem na ní a usnul.

...........

NATH:
„Komu říkáš kámo....?!" potichu jsem se rozčiloval.

PÁJA:
„Copak se nám to tady rozčiluješ?" podívali jsme se na Natha.

NATH:
„Ále.....nic.....zase Connor rýpe......asi se mu nelíbím nebo co..."

KLÁRA:
„Tak Connor zlobí...... mám ho pověsit?" zeptala jsem se vážně.

NATH:
„Chichi, ja nechci mít s ním spory, nevím proč si furt vyjíždíme do vlasů...." začal jsem vysvětlovat...

.........

BUCH! BUCH!.....

NATH:
„Já tam jdu!...." už jsem byl u vchodových dveří.....
„Áno, pros-...?? Ou....A vy jste kdo?" Díval jsem se na ně s údivem.....neznal jsem ji.

SIMONA:
„Bydlí tady kluci? Brad, Tristan...?"

NATH:
„Ehm...ne, jen já" a frajerský jsem se opřel o dve- .
„Áááá....." málem jsem spadl na zem.
„Co děláš?! Chceš mě zabít?" dodal jsem ironicky.

KLÁRA:
„No nazdar......Simona......co tady chceš?" chladně jsem se na ni opáčila.

SIMONA:
„Hledám kluky...." už jsem se poohlížela dovnitř.

KLÁRA:
„Proč kluky...?" stále dál jsem zněla chladně.

BRAD:
„Hledal mě někdo?...."......podíval jsem se do dveří......
„Co chceš?" zeptal jsem se najednou bez zájmu o sex.

SIMONA:
„Potřebuju pohlídat ségru...." podívala se najednou provinile..

BRAD:
„Jak dlouho?"

SIMONA:
„3 dny?" podívala se na nás ještě vážněji.

KLÁRA:
„No....Brade? Je to tvůj barák...." koukla jsem na něho.

BRAD:
„3 dny říkáš? Je moc náročná?" chytnul jsem se za vlasy.

SIMONA:
„Trochu zlobí, ale není to nic co se nedá přežít."

BRAD:
„Tak mi ji přiveď, postarám se ti o ní 3 dny ani víc, jsme si jasní?" byl jsem trosku naštvaný, že musím někomu hlídat ségru, velká radost to nebyla.

SIMONA:
„Dobře." vzala to rychlým tempem do auta.
Za 5 minut byla zpátky i se ségrou a s jejími věcmi.
„Tak, tady ji máte. Musím spěchat jinak nebudu stíhat." postavila svoji ségru před práh i s věcmi a šla do auta, během 2 vteřin byla pryč.

KLÁRA:
„To byla teda rychlost..ani ji nám nepředstavila. Nechodí ona do školy? Vypadá tak na 7 roků."

BRAD:
„Takhle to dopadá, že nám ji bez informací vrazila do ruky a odešla, mám pocit, že se už nevrátí."

KLÁRA:
„Ale, neblbni." klekla jsem si k ní.
„Jak se jmenuješ?" zeptala jsem se pomalu a mile. Mlčela a koukala na mě.

BRAD:
„Ani neví kde je. Jdeme dovnitř." vzal jsem její věci a odnesl je do předsíně.

V kuchyni jsem ji posadil na stoličku.
„Tristane?" Čekal jsem, až přijde do kuchyně.

TRISTAN:
Vyběhnul jsem schody dolů.
„No? Jejda....kdo to je? Další do party?"

BRAD:
„Tristane, ne. Je to ségra od známé Simony, co mi lozila do kanceláře." čekal jsem na jeho reakci.

TRISTAN:
„WTF! Cože?! Ona má ségru?!" podíval jsem se na ní.
„Aspoň je roztomilejší, než Simona. Jak dlouho tu má být?"

KLÁRA:
„3 dny, ale Bradovi se to nezdá." pokrčila jsem rameny.

BRAD:
„Mam takové blbé tušení, že si pro ní nevrátí."

TRISTAN:
„No, tak to budete mít srandu..." zvážněl jsem.

NATH:
„Ahoj." promluvil jsem najednou zženštile. Jenom na mě civěla.
„Kolik jí je?...."

BRAD:
„Já nevím!" vystartoval jsem nechtěně. Nathovi málem vypadli oči z důlku.

KLÁRA:
„Brade! Klid...." chytla jsem ho za ruce.
„To bude dobrý ok?" dala jsem mu pusu.

TRISTAN:
„No, teď neuděláme nic, necháme ji ať se trochu vzpamatuje a pak...... použijeme psí sílu..." zasmáli jsme se

Kluci museli odjet na zkoušení...po dlouhé době......by je producent za to jejich lenošení zastřelil. Holky se vydaly na nákupy.... bohužel už i lednička strádala. Bylo potřeba doplnit zásoby. Doma zůstal jen Nath, který měl jen jeden úkol..... pohlídat holku.

NATH:
Seděl jsem na židličce u pultu a koukal jsem na holku která seděla naproti mě.
„By mě zajímalo....jak se jmenuješ?" zkoušel jsem to marně.
„Umíš taky něco jiného, než koukat se do země?" koukla na mě. Jaksi mě vyděsila.
„Dobře...koukej se dál do země." je to jen malá holka......debile.....ty jsi hned představuješ, že má v ruce mačetu a rozseká tě na místě. Fakt ubohý....jsi starší....tak se taky tak chovej....vstal jsem a zapískal. Přiběhli psi od holek a Saša....... .najednou jak v zoo.....ale......holčina se podívala kdo to přišel....a taky se trochu usmála?.....
„Líbí se ti pejsci?" Koukl jsem na ní s nadějí, že by mohla něco říct....a.....nic.....Kleknul jsem si ke psům... okamžitě na mě skočili.
„Ok, stop....neskákejte na mě...vy čtyři jste na mě moc...já nejsem holka....." ignorovali mě..... holčina se zasmála.....že by úspěch?
Postavila se a nastavila ruku přišla k Alex a olízla ji ruku.

SÁRA:
„Ahoj." pohladila jsem si ji po šíji. Sedla si vedle mě. Začala na mě kňučet. Asi jsem se jí líbila.

NATH:
„Konečně....aspoň vím, že umíš mluvit." zasmál jsem se. ÚSPĚCH!
„Teď mi už řekneš, jak se jmenuješ?" nedůvěřivě na mě koukla.
„Ok, tak ne." Hladil jsem dal Dynama a Sašu. Šarlota stála kousek opodál a sledovala Sáru.....nějak zvláštně....

Sára se chytla Alex a objala ji pořádně. Šarlota začala dělat blbosti. Asi žárlila. Sára přestala a popošla kousek k Šarlotě.

SÁRA:
Klekla jsem si. „Pojď sem." natáhla jsem ruce. Šarlota přiběhla rychlostí blesku a vyvalila se na záda. Pohladila jsem ji.

Nath nestačil zírat jaký má ta holčina vztah ke psům.......no jo..... jenže to ještě Nath ani zbytek famílie nevěděli, jak je to možný, že už tak malá holka, dokázala si rychleji získat jejich důvěru....než Nath..... výsledek vyšel najevo hned tentýž večer.

A Šarlota měla jakýsi tušení.....proto taky ležela celou dobu u dveří......u Sáry...

-----------------POKRAČOVÁNÍ------------------------------------------PŘÍŠTĚ------------------------