Přátelství na zkoušku

Divoká noc - když se baví kluci - 1 část

Stále jsem stála u okna....koukala jsem na Tristana a Dynama...tohle už byl jen sen....rozplynul se.

PÁJA:
Otevřela jsem oči, první co jsem uslyšela, bylo třísknutí a zařvání, jako kdyby vás právě sežralo prase, (ne hoggy prosím :D ) pomalu jsem vstala z postele a otevřela jsem dveře...
"Ono to už řve po ránu na...." podívala jsem se na Natha....
"Po čem si to řval?" podívala jsem se překvapeně.

NATH:
"Ále, blbá fobie z pavouků, vždycky si říkám že si tarantuli do ruky klidně vezmu, ale tuhle pitku ne." ukázal jsem na zeď. Stál jsem od zdi 3 metry.
"Blbý záchoďák." dodal jsem.

PÁJA:
"Promiň...." nutně jsem se zasmála. Chytla jsem toho pavoučka za nohu....

NATH:
"Fujjjj...!!!" rychle jsem zdrhal na druhý konec místnosti.

PÁJA:
"Chlape, dobře mě bavíš..." hodila jsem pavoučka ven.

NATH:
"Já za to nemůžu..." začal jsem se podezřele smát..... Asi stresem...
"Už mi to leze na mozek...."

Otevřely se dveře od koupelny....

TRISTAN:
.." A co teprve až budeme mít táborák, to se posereš strachy."

NATH:
"Ne, díky." začal jsem fungovat dál normálně.

TRISTAN:
"Nemáš na vybranou, jsi počítaný...." dlouze líbám Páju.

NATH:
Bože, můžete si to nechat na později? Je to fakt nechutný.....dobře..... Zůstaňte tady, já jdu vedle..." odešel jsem.

PÁJA:
"Provokatére, kvůli tobě jsem ráno vlhká." zasmála jsem se a objala ho.

NATHAN:
(Překvapeně) "Kvůli mě?" podíval jsem se na ní s udivením.

PÁJA:
"Ne...z toho pavouka..." zase jsem se zasmála. Nakonec jsme se zasmáli oba.

Otevřely se dveře.....

NATH:
"Nic nevidím." prošel jsem kolem nich, jako kdyby tam nebyli.
Šel jsem zpátky, zavřel jsem.

Otevřely se další dveře......

My jsme stále stáli u sebe...

CONNOR:
"Nazdar vespolek....! O vy jste tady...
Tristane máš jít za Bradem..."

TRISTAN:
"Ok, už jdu." prošel jsem kolem Connora ven.
........
"Co je?" zeptal jsem se venku Brada.
"Ahoj...."

KLÁRA:
"Ahoj." odklidila jsem se dovnitř.

BRAD:
"Co Nath? Jde tedy s námi? Ať vím."
Podíval jsem se tázavě na Tristana.

TRISTAN:
"Ano, jde..."

BRAD:
"Ok... Na....." dal jsem mu tašku do ruky.
"Můžeš jít."

TRISTAN:
"Ok." šel jsem do baráku.
Zničehonic se kolem mě objevil Dynamo. Proletěl kolem mě a já málem tašku hodil do koše.
"Zklidni hormony laskavě."

PÁJA:
"Dynamo.....klídek...." chytla jsem ho a zklidnila.

..........

KLÁRA:
Šla jsem do koupelny..... Brad přišel za mnou....
"Co tu hledáš?" dívám se na něho.

BRAD:
"Tebe..." chytnul jsem ji za pas a políbil ji. Líbali jsme se usilovně dál.... Ruku jsem strčil pod její tričko... Druhou ruku do kalhot....

KLÁRA:
"Brade...! Zklidni si taky svoje hormony...." zasmála jsem se.

BRAD:
"Jdeme do pokoje......" chytl jsem ji za ruku, otevřel dveře a běželi jsme do pokoje.

KLÁRA:
"Ty nejsi normální......" znovu mě začal usilovně líbat a já už jeho taky.

(Určitě si dovedete představit co se stalo pak....)

......uběhlo celé odpoledne, kluci se připravovali na dalekou cestu....holky odešly na nákupy.

BRAD:
"Tak co kluci jste připraveni?" stal jsem v obýváku.

NATH:
"Ne..." seděl jsem v křesle naproti pohovce.

TRISTAN:
"Jaktože, ne?" překvapeně jsem se zeptal.

NATH:
"Prostě ne." dopíjel jsem svůj džus.

TRISTAN:
"Cože...?!"

BRAD:
"Prostě jedeš, na to žádné výmluvy nejsou." dokončil jsem větu.

NATH:
"Hej.....!" byl jsem najednou překvapený....

TRISTAN:
"Problém?.....ne....takže jedeš.... Nejsi postižený.. " zasmáli jsme se.

NATH:
"Jsem postižený...." podíval jsem se "smutně" na Tristana.

TRISTAN:
"Na hlavu....." zase jsme se zasmáli.

BRAD:
"Chodit umíš, blbý taky nejsi, tak jedeš!" odešel jsem do kuchyně sbalit zbytek věci.

Za 20 minut už bylo vše zabaleno, jen se čekalo na kluky, až sednou do auta.

Mezitím v kuchyni se rozpoutala debata

TRISTAN:
"Má někdo z the vamps nějakou postavičku nebo fotku?" opřel jsem se o linku.

CONNOR:
"Já mám od Brada fotku a lízátko."

BRAD:
"Ty jsi mi ukradl lízátko?"

CONNOR:
"Ty jsi ho tam nechal."

BRAD:
"Ne já ho tam zapomněl." opáčil jsem se.

CONNOR:
"Aha.....tak jsi to mohl říct dřív."

BRAD:
"Nemohl jsem si tenkráte vzpomenout co jsem zapomněl." všichni jsme se zasmáli.
"No nic, tak vyrazíme, ať tam jsme do setmění." přesunuli jsme se na chodbu.

10 minut později......

TRISTAN:
"Tak..všichni sedíte?..... Podíval jsem se dozadu...
" Connore! Slez z toho auta!"

CONNOR:
"Ano pane!" rychle jsem tak učinil.

Vyjeli jsme.....

------------------KONEC 1 ČÁSTI----------------