O půlnoci v baru.......
BRAD:
"Já už musím přestat, musím! Mám holku, dobrý život, dobrou kariéru. Tak co sakra dělám na baru?" držím sklenici, dívám se před sebe. Mám na sobě tmavou bundu a kraťasy.
"Odkdy?" divím se. Beru telefon.
"Ánó?"TRISTAN:
"Hele brácho, máš problém, jde si pro tebe Klára." říkám mu s klidem.BRAD:
"No jo, neřeším," (na barmana) "Ještě sklenku "."myslíš že mě nezabije?"TRISTAN:
"To musíš vědět ty kámo....."BRAD:
"Dobře, zkusím se dostat z baru." típnul jsem mobil. Tak jo...kde jsou dveře?..... Otočil jsem se.....ahá tady.....na dveře jsem zamával....zvedl jsem se ze židličky......seknul jsem na zem....5 minut......vstávám.....kupodivu to jde, ale vidím něčí nohy a.....zvedá mě to? Ou!.....KLÁRA! Tak ta mě zabije.....pak že já jsem pro ni příklad?......chá, ani za málo.....Nic jiného si už nepamatuju....bohužel.....RÁNO:
První co jsem ráno ucítil, byla bolest hlavy, jak samozřejmé. No myslím, že budu mít celý den utrum s nějakou zábavou. Všechno je na mě moc nahlas, zkoušel jsem usnout. Usnul jsem.
DOPOLEDNE:
KLÁRA:
"Hej!" žduchám do Brada, aby se probudil. Byla jsem v klidu, stejně nemá smysl se rozčilovat.
"Můžeš vstát?" říkám mu z nezájmem.BRAD:
"Au.....proč?" chytám se za hlavu a podívám se na ní. Teď se ji bojím.KLÁRA:
"Na!" dala jsem mu do ruky prášek a do druhé vodu.
"Teď to sežer!" říkám mu už nabručená.BRAD:
"Dobře...." Ou! Ona je na mě naštvaná. No, má právo. Spolkl jsem tabletku a zpátky se otočil a spal. Odpoledne snad bude líp.Klára odešla do kuchyně....
TRISTAN:
"Tak co?" zeptám se.KLÁRA:
"Nic, ještě mu je pořad blbě." třískla jsem naštvaně sklenkou. Sklenka se rozbila a mě se tak dostal kousek střípku do ruky. Pája, která stála celou dobu u Tristana se lekla.TRISTAN:
"Ježíš, pozor!" položil jsem rychle svoji sklenku a držel jsem ruku od Kláry.
"Přestaň se furt rozčilovat, podívej co sis udělala!" a rychle jsem ji střípek od sklenky vytáhnul z ruky.PÁJA:
"Bereš to moc, on se zklidní, jenom ho něco asi rozčílilo." držela jsem ji za ramena.KLÁRA:
"Au!......." chtěla jsem sebou cuknout, ale Tristan s Pájou mě drželi pevně.
"Hm...."PÁJA:
"To bude dobrý uvidíš." vzala utěrku a podala Tristanovi.TRISTAN:
"Hluboké to nemáš, bude to v cajku." odešel pro dezinfekci.KLÁRA:
"Řekni mi, že už takový nebude?" podívala jsem se na Páju.PÁJA:
"Neboj, Tristan si s ním udělá pořádek."Přišel Tristan. Vydezinfikoval mi ruku a zavázal.
NATH:
"Co se stalo?" Vyletěl jsem ze schodů.PÁJA:
"Ale, neřeš. Klára se trošku rozčílila a sklenka ji praskla v ruce."NATH:
"Aha, další nemocný člověk." zasmál jsem se.KLÁRA:
"No háhá, velká sranda." taky jsem se zasmála. Zbytek se přidal.NATH:
"Kde jsou kluci?" a díval jsem se po místnosti.
ČTEŠ
Přátelství na zkoušku
FanfictionPříběh o důležitosti přátelství Když Klára dostane k narozeninám svého vysněného pejska je radostí bez sebe. Její plán, že bude se svým novým pejskem závodit na agility se však rychle začíná bortit. Ukáže se, že zvládnout Alex bude docela oříšek. Je...