Jak na Nový rok, tak po celý rok

29 1 0
                                    

Tak jsme přežili celý rok živí!" řekl Brad. „A příští rok budeme živí mrtví ne?" zařval Connor. „Kéž by." dodal James. „Takže, balte věci jedeme do Hollywoodu, těšíte se?" zeptal se jejich producent a všichni čtyři zařvali. Holky se museli smát.

Kluci už půl roku plánovali, že budou mít na poslední den v roce poslední koncert v Hollywoodu.

Klára balila sobě a Sáře nějaké věci, Kluci lítaly s věcmi tam a zpět. Bylo 11 hodin večer a venku se chumelilo.

Doma to bylo jako kdyby se stěhovali na Aljašku. Všude byli tašky, různé hudební nástroje, na židlích se válely bundy a já jsem byla v kuchyni se Sárou a chystala jídlo na cestu.

Za necelou hodinu se má odjíždět a venku to bylo jak na Sibiři. Přišel producent za klukama do kuchyně. „Jestli nepřestane sněžit, nikam se nejede, protože v takovém počasí a ještě ve tmě tam ani nedojedeme. „Cože?!” řekli všichni stejnohlasně. „Tak se podívejte ven!” ukázal rukou ven z okna. „A to ani nemůžeme dojet později?” zeptal se James. „No o tom jsem už taky uvažoval, ale místo 2 hodiny by se to prodloužilo na 3 hodiny cesty. „Tak pořád lepší přijet později, než vůbec ne?” přidal se Brad. „To asi jo, to máš pravdu, tak se oblíkejte hned! Nebudeme čekat další hodinu!” všichni se rychle zvedli a dávali na sebe bundy, brali poslední zásoby, tašky, doklidily židličky, zhaslo se. Brad vycházel poslední a zamknul. Sednul do auta vedle Kláry a Sáry. Ostatní byli v druhém autě. „Držte se těsně za námi, ano??!” řekl muž, který seděl u volantu. „Rozumím.” ozvalo se z druhé dodávky. „Tak dámy a pánové! Jedeme!” nastartoval auto a vyjel.

Projeli jsme kolem poslední zatáčky a vyjeli na dálnici.
Nakonec se cesta prodloužila na 3 hodiny a 40 minut.

Dojeli jsme po dálnici do města Hollywoodu, do nejbližšího hotelu, který byl pro kluky nachystaný. „Tak, lidí vstávat, jsme na místě.” byli 4 hodiny ráno, kluci tak raději jezdí přes noc, protože nikdo před hotelem pak nestojí a oni můžou v klidu dojít na pokoj.

„Takže to budou 3 pokoje?” zeptal se recepční. „Ano.”....„Dobře, tu máte klíče pane.” podal jim klíče od pokojů. „děkujeme a hezký zbytek služby.” odešli před pokoje..
„Tak, kluci mají pokoj jeden pro pět lidí a holky mají jeden pokoj pro 3 lidí, tady máte klíčky a běžte spát, věci nechte věcma je 5 hodin a potřebujete to ještě dospat, my zatím jedeme zařídit věci na dnešní koncert. Dobrou!” rozkázal producent a odešel do výtahu.

Budeme tady  tři dny. V pětihvězdičkovém hotelu. Oslavíme tady i Nový rok.

9 hodin ráno

Kluci odešli na koncert, Nath zůstal s holkama.

Na koncertě..

„Tak kluci, připravte se, fanoušci na vás čekají, nezapomeňte být slušní!”
Kluci už stáli na place, která je má vzít nahoru. Pohlo se to....Dav začal řvát, všude byl kouř...„Kdo to sakra vymyslel, ten kouř?” zeptal se Connor do mikrofonu a začal kuckat. „Měl si zůstat doma kámo, myslím, že tady lidi možná po tobě tak netouží jako po nás.” všichni se začali smát. „Tak jsme tady Hollywoode! Těšili jste se?” promluvil James. Dav ještě víc zařval. Začala hrát hudba a kluci to rozjeli po svém.

Koncert na poslední den v roce byl velkolepý. Kluci byly spokojení, producent taky.

Kluci přijeli na hotel ku večeru.

„Tak jsme zpátky holky!” zavolal na ně Connor.
„Jaký byl koncert?” zeptala se Pája. „Úžasný, lepší už být ani nemohl.” dořekl svoji větu Tristan a políbil Pánů, Brad taky nezůstal pozadu a dál pusu Kláře. „A já jsem co? Pojď sem Jamesi!” obejmul ho. „Můžeš toho nechat? Vypadám jak teplouš.” odsunul od sebe Connora, ale ten se nedal odbýt. „Bože, jako malej. Já ale teplej nejsem!” a ostatní se začali se smát. „Pojďme se bavit! Tristan vzal Sáru za ruku a šli jsme do pokoje od holek, protože u kluků to byl mazec z ráno.

Klára odešla na WC a vytáhla těhotenský test.... „Tak, ukaž se.”....

Bylo 15 minut před půlnocí a všichni už nedočkavě čekali na Nový rok. Stáli jsme venku na terase.

3.....2.....1...... Po celém městě v Hollywoodu začali střílet ohňostroje, byl Nový rok a s tím i nový a čistý začátek pro všechny...I pro Sáru a Nathana.... Všichni se tam objímali a ťukli si šampaňské. Brad mě vytáhnul kousek bokem.

„Šťastný Nový rok lásko!” políbil mě. „Tobě taky.” a více jsem se k němu přitiskla.

Tak, poslední kapitola skončila a tím tuto knížku uzavírám. Nekončí úplně oficiálně, bude ještě druhý díl. Děkuji těm, kteří tu knížku četli. Zatím ahoj.





Přátelství na zkouškuKde žijí příběhy. Začni objevovat