Vystoupili jsme před zoologickou zahradou.
BRAD:
"Tak jsme tady, ne že mi budete dělat ostudu, to bylo myšleno na tebe Connore." a zavřel auto.CONNOR:
"Co? Ještě jsem nic neudělal a už dostanu zdupané." a začal se vztekat.BRAD:
"To je přesně to, co jsem měl na mysli." a díval jsem se na Connora.CONNOR:
"Co? Já nic nedělám." a zůstal stát na jednom místě.BRAD:
"No, my tě známe." a začali jsme se smát.BRAD:
"Prosím 8x lístek...PRODAVAČKA:
"Ano, moment.." a cvakala něco do počítače.Mezitím v zooshopu.....
CONNOR:
"Máámíí, já chci toho slona!" natahoval jsem ruce k plyšákovi.PÁJA:
(Na Kláru) "Mu už hrabe." a začali jsme se totálně smát.
"Poslouchej Connore, potřebuješ to nutně?" a podívala jsem se na něho.CONNOR:
"Ano!" a uculil jsem se.KLÁRA:
"Já tu chcípnu!" a začala jsem se pořádně smát.CONNOR:
"To se nedělá! Smát se malýmu dítěti!" a otočil se zády k nám.Vybuchli jsme obě smíchy.
CONNOR:
"Jak chcete! Jak chcete! Počkejte, až něco budete chtít! Prosím toho slona! A postavil jsem se k pultu.No jak myslíte, že to dopadlo? Connor si koupil slona, k tomu si přibral tygra a krokodýla.
KLÁRA:
"Opravdu je to tak nutné?" šli jsme k autu, odnést hračky.CONNOR:
"Ano!" a doširoka se usmál.KLÁRA:
"Běž někam." a zasmáli jsem se.BRAD:
"Co se děje?" a koukal se pobaveně po nás.KLÁRA:
"Ale nic radši." a znovu jsme vybuchli smíchy.ROSS:
"Tak jdeme? Už se těším, až ukážu opicím, kdo je chytřejší." a chystal se jít.
Šli jsme za ním.Jako první před námi byli.....
CONNOR:
"Lidi?" a koukal nevěřícně.
"Tu je snad milion lidí, musím se dostat dopředu!" a hrnul se mezi davy, my jsme se snažili držet krok s ním.CONNOR:
"Krmení plameňáků?" řekl rozčíleně. A kouknul na zbytek.
"To jako vážně? Já se tu cpu až dopředu, abych viděl....KRMENÍ PLAMEŇÁKŮ?" odešel jsem pryč od davu.BRAD:
(Na všechny) "On se cpe pro každou blbost dopředu." protočil jsem oči.KLÁRA:
"Jo....to je jak s těma plyšákama." a podívala jsem se na Brada.BRAD:
"Co?" podíval jsem se na Kláru.KLÁRA:
"NIC!" a koukla jsem na nějakou tabuli.
"To jsou medvědi. Ty jsou krásní."CONNOR:
"To jako vážně?" a zasmál jsem se.KLÁRA:
"Co? No to vážně." a začala jsem se smát.
ČTEŠ
Přátelství na zkoušku
FanficPříběh o důležitosti přátelství Když Klára dostane k narozeninám svého vysněného pejska je radostí bez sebe. Její plán, že bude se svým novým pejskem závodit na agility se však rychle začíná bortit. Ukáže se, že zvládnout Alex bude docela oříšek. Je...