Přátelství na zkoušku

Návštěva

Prší...
Je pátek, 4:31 a já se už hodinu otáčím v posteli a pořád prší, počasí má asi blbý týden. Saša leží u mě podél mé pravé nohy a spí. Ten se má, život neřeší, páníček udělá vše za něj, zasmál jsem se. Vzpomněl jsem si, že zítra mám být na kynologii, jak jsem byl domluven s panem Mirkem. Doufám, že nebude pršet. Aspoň zase můžu oprášit své staré/nové já. Snad mě tam za to nesežerou.

BRAD:
"Tak chlape já vstávám, půjdu si dát sprchu, snídani a půjdeme se podívat do zverimexu." Pohladil jsem Sašu a zvedl se z postele a zamířil do koupelny.

45 minut....

BRAD:
"Tak Sašo, vstávej! Jdeme ven." Saša neochotně vstal a šel ke dveřím a během pár minut se z něj stál zase pán hyperaktivní, jak ho znám.

VE ZVERIMEXU:

PRODAVAČKA:
"Dobrý den, co si budete přát?"

BRAD:
"Dobrý den, potřeboval bych nějaký pevný míček a frisbee...prosím."

PRODAVAČKA:
"Míček máme a po frisbee se podívám dozadu, právě nám přijel nový balík,"...a odešla do skladu.
Zatímco Saša, sedí vzadu u akvárií a sleduje tarantuli, chtěl by si s ním hrát..zakňučel, zavrtěl ocasem a otáčí hlavu ze strany na stranu.
Já jsem si ho všiml, přišel jsem až k němu, dřepl si a pohladil ho.

BRAD:
"Sašo, takového kamaráda mít nemůžeme, mohl by ti ublížit víš? Najdeme ti kamaráda vhodného pro tebe ano? A teď už pojď, nebo mě ta prodavačka zastřelí, jestli nezaplatím." Zvedl jsem se a došel k pultu,
"kolik to dělá prosím?"

PRODAVAČKA:
"128 Kč, prosím," hračky dala do sáčku a položila.

BRAD:
"Tady prosím," a vzal si hračky.
"Pojď Sašo, děkuji a nashledanou."
Saša přiběhnul ke mně a šli jsme.

ZPÁTKY V HOTELU:

Sedím na křesle a uvažuju co by se tady dalo dělat. Tak jo nuda už přebíjí, musím si najít nějakou aktivitu...
Před sebou vidím Xbox...Už vím co bych mohl dělat.
Zvedl jsem se a zapnul si hru....

Večer 18:54

Stále hraju, ještě mě to nepřestalo bavit....
Saša se zrovna v koupelně snaží přijít na to,
jak se zapíná kohoutek.
Nesmím zapomenout, že zítra musíme brzo vstávat. Musím si objednat limuzínu....
Přestal jsem hrát, položil ovladač a hledám telefon...
Telefon jsem našel, vyťukávám číslo a hledám Sašu....
Držím telefon, čekám, až mi to někdo vezme...Sašu jsem už našel, je v koupelně...

Z TELEFONU:
"Dobrý večer, co si budete přát?"

BRAD:
"Dobrý večer, chtěl bych si objednat limuzínu na zítřek, na 8:00 hodin ráno."

Z TELEFONU:
"Ano pane, dobře, limuzínu už máte v rezervaci na zítřek na ráno, budete si ještě něco přát?"

BRAD:
"Ne, děkuji a pěkný večer." a položil jsem to. Tak už máme limuzínu a teď ještě zařídit budík, šel jsem k posteli, vzal budík a nastavil na 7:00. Zpátky jsem si sedl do křesla a pustil si hru.

23:13...

Stále hraju...pořád mě to ještě neomrzelo...myslím, že bych už měl jít spát...
chvilku ještě můžu hrát.

1:02...

Vypínám Xbox a šel jsem si lehnout, Saša už dávno spí.

DALŠÍ DEN...

Sobota...

7:00, zvoní budík a já musím vstát a mě se nechce. Proč já jsem hrál tu hru až do 1 rána? Já blbec, teď si to vyžeru. No stejně vstát musím.
Saša už byl na nohou jen co jsem se pohnul.