Depressed//c.h., cz, DOKONČENO

31. I'm okay...

"Budeš mi říkat 'pane'."Zazubí se na mě, zatímco já na něj zírám s otevřenou pusou. To snad nemyslí vážně...

"To v žádném případě! Zaprvé to zní, jako by jsme byli v nějakém zkurveném BDSM vztahu a zadruhé je to ponižující. Ani náhodou."Zakroutím hlavou a až pak mi dojde, co jsem řekla. Za tohle mě zabije. Jen doufám, že na to co jsem teď řekla hned zapomene. Proč jsem to říkala?

Chytne do ruky mé rozpuštěné vlasy a zatáhne za ně, což mě donutí vstát. Na nohách ale nestojím dlouho. Strčí do mě, což zapříčiní můj pád. Sakra, to není dobré.

"Brade prosím! Bolí to! To už jsem netrpěla dost?!"Snažím se ho přemluvit, ale očividně to nezabírá.

"Na to si měla myslet dříve. A neříkej mi Brade! Řekl jsem ti jak mě máš oslovovat, ne snad?"Zavrčí na mně a uštědří mi silný kopanec do břicha.

"Ne snad?!"Zopakuje svou otázku, když pořád nic neříkám. Tentokrát ale hlasitěji a děsivěji. A já vím, že to musím říct.

"Ano... pane"Vysoukám ze sebe potichu a cítím další kopanec mířený do stehen. Paráda, nestačí že budu mít modřiny na břichu, teď přešel i na nohy.

"Vidíš že to jde. Páni, už se těším až to uslyší ostatní."Po téhle větě trochu zpozorním. Jak to sakra myslí?

"Kdo ostatní?"Zeptám se opatrně, jediné na co teď myslím je ta neskutečná bolest a kontrola nad tím, co říkám. Nechci ho naštvat. Vlastně ho chci naštvat, ale nestojí mi to za to.

"Přece zbytek školy. Snad sis nemyslela, že tohle je jen pro dnešek."Podívám se na něj. Samozřejmě že myslel. To mu tak mám říkat přede všemi? "Ty jsi ale hloupá! Samozřejmě že je to myšleno napořád. Odteď mi neřekneš jinak, než pane, rozumíš?"Zeptá se s tím jeho povýšeným úšklebkem.

"Ano, pane."Vydám ze sebe po chvíli, jelikož se k tomu musím opravdu hodně přemlouvat. A pak uslyším ten nejúžasnější zvuk, oznamující mi že peklo skončilo. Zvonek! Ano, jsou ještš dvě hodiny. A obě dvě tělocvik. Alle na to jim z vysoka kašlu. Řeknu že je m i špatně-protože to je pravda. Nevím sice, jestli by se Bradovi zrovna líbilo že nepůjdu na tělocvik, na předmět kde mě může zbombardovat míčema a nikdo mu nic neřekne. Ale já na něj kašlu. Musím domů.

"Čau na těláku, zlato."Vrhne na mě ten keho slizký úsměv a odběhne za svou partou pablbů, která už stihla vypadnout ze třídy a pobaveně nás -lépe řečeno mě - sleduje. Povzdechnu si a vstanu z té tvrdé země, na které jsem až doteď díky Bradovi byla. Sednu si na židli vedle mě a napíšu Calovi.

Já: Méďo?<3

Cal: Hele, to jsem vymyslel já! Buď originální, méďo :D

Já: Okay :(

Já: Buřtíku? ^-^

Cal: Já nejsem buřtík! :(

Já: Pokud se budeš pořád tak cpát, tak buřtík budeš :D

Cal:Nerad to říkám, ale máš pravdu :D Copak jsi chtěla, méďo? <3

Já: Nechceš pro mě už přijet?

Cal:Jasně, hned jsem tam :) Stalo se něco?

Já:Ne, v pohodě :)

Já tak nesnáším, když mu musím lhát. Ale bojím se, co by se stalo kdybych mu o tom řekla. Určitě by chtěl nakopat Brada, ale co když by ho Brad přepral? Po fyzické stránce jsou na tom tak nějak vyrovnaně.

Povzdechnu si a vydám se na parkoviště, kde si sednu na obrubník. Brad by mě neměl vidět, teď by měl být v šatně, takže si alespoň můžu oddechnout.

Po chvíli přijede mě už známé auto. Nasadím svůj úsměv 'jsem naprosto v pohodě' a rozejdu se k autu. Cal mezitím vystoupí a jako gentleman mi jde otevřít dveře spolujezdce.

"Chyběla jsi mi, méďo."Vlepí mi malou pusu, což mu hned oplatím.

"Ty mně taky. Ani si nedovedeš představit jak moc.

"Usměji se na něj a nasednu do vyhřátého auta. Když vlezu, všimnu si modřin, co se mi začínají tvořit na zápěstí. To musí být z rána, když mě Brad tak silně držel. Sakra! Tohle nesmí vidět Cal. Zajímalo by mě, jak před ním schovám zápěstí.

"Děje se něco, Bell? Mně to můžeš říct."Zeptá se Cal a mně až teď dojde, že se mračím. Stáhnu si rukáv ještě níže, tak ať nejdou vidět modřiny a nasadím úsměv.

"Ne, v pohodě. Jen jsem se zamyslela. Jsem v pohodě"Políbím ho a dál mám na tváři můj hraný úsměv.

"Dobře."Řekne nejistě."Kdyby se cokoliv dělo, řekni i to, dobře méďo?"Pousměje se a z mého hraného úsměvu se stává úsměv upřímný."Jasně."Řeknu s úsměvem, který mi oplatí a nastartuje auto.

Tu máte ten slíbený 31.díl <3

Hvězdičkujte a hlavně komentujte! Protože miluju vaše komenty, hlavně díky nim tu máte další díly! Love you guyzzzz <3