Oki, tohle se mi totálně nepovedlo xD A jelikož jsem unavená, možná tm bude i více chyb než obvykle. Takže se předem omlouvám xD
"Po dlouhé době zase spolu..."Zasměje se muž, co si říká otec. Ale k tomuhle oslovení má opravdu daleko."
"Prosím, pusť mě!"Vrhnu na něj zoufalý pohled, zatímco se neúspěšně snažím dostat z provazů, co mi svazují ruce.
"Kdybys byla hodná holka a držela hubu, možná tě i nechám. Ale ty ne. Ty prostě musíš dělat problém. Ty prostě musíš vše jen ztěžovat."Neustále mě vraždí pohledem, s děsivým úšklebkem na tváři.
"Prosím! Vždyť... Vždyť jsi mě měl rád! Co se změnilo? Proč mě tak nenávidíš?"Zavzlykám, přičemž mi pár neposlušných slz steče po tváři.
"Proč tě nenávidím?"Uchechtne se."Podívej se na sebe! Kdo by tě měl rád?"Přiblíží se ke mně, tak, že můžu cítit jeho dech páchnoucí po alkoholu.
"Jsi nicka, naprosto k ničemu. Nikdo tě nebude mít rád. Nikdy!"Zašeptá jen kousek od mého obličeje, zatímco ho sleduji prosebným pohledem. Proč prosebným? Nevím, snad jen doufám, že řekne, že tohle všechno byl vtip. Že nic z toho nemyslel vážně a jen si ze mě střílel.
Vzpomenu si na Charlieho s Calumem. Taky mě nenávidí? Jen to hrají? Co když má otec pravdu? Co když mě nikdy nikdo nebude milovat?
"Snad sis nemyslela, že jsem tě opravdu miloval?"Zasměje se, ale zase zvážní, když uvidí můj výraz. Jasně, že jsem si to myslela, vždyť jsi můj otec, pitomče!
"Jestli sis myslel, že jsem tě miloval... Že tě někdy někdo vůbec miloval, tak jsi ještě blbější, než jsem si myslel."Zasměje se tím povýšeným smíchem.
Tohle bolelo. Tohle opravdu bolelo. Copak mě opravdu nikdo nemiloval? Vím, že bych otci po tom všem neměla věřit ani slovo, ale... Co když má přece jenom pravdu? Co když to všichni jen hráli, protože... Protože jim mě bylo líto? Možná?
"Myslím, že povídání už bylo dost."Uchechtne se otec, díky čemuž si vyslouží můj vyděšený pohled. Nechce... Nechce udělat to co si myslím, že ne?
Přejde k malé skříňce, která se nachází za ním a otevře jeden z šuplíků, z kterého vytáhne... Zbraň! Ne, znovu už ne! Prosím! Tentokrát tu není policie, ani Ash... Zkrátka nikdo, kdo by mi pomohl.
Zoufale začnu přejíždět očima po celé místnosti. Nic. Prázdno. Jediné, co se tu nachází je malá skříňka, lampička, která osvětluje jen část místnosti, otec se zbraní v ruce a já. Já, klečící na studené, betonové zemi, se svázanýma rukama. Co víc si přát?
"Prosím!"Vrhnu na něj prosebný výraz, který ovšem nepomůže.
"Ne, zlato. Kdybys to nevykecala, mohlo to být v pohodě, ale... Tys to prostě musela říct."Uchechtne se a přejde blíže ke mně. Prosím, že je to jen sen!
"Sbohem, princezno."To je poslední co slyším, před hlasitým výstřelem.
"Bello!"Zatřepou se mnou silné ruce, což stačí k tomu, aby mě probudily. Cítím slzy, co se mi ve velkém hrnou z očí. Takže... Byl to jen sen! Díky bohu!
"Jsi v pořádku?"Zeptá se ona osoba, což je podle hlasu určitě Calum. Přes slzy nic nevidím, což mi hádání moc neulehčuje.
"Byl... Byl to jen sen."Zamumlám mezi vzlyky a stisknu ho v silném objetí.
"Přesně tak, méďo. Všechno je v pohodě, jsem tu s tebou."Zamumlá a věnuje mi polibek do vlasů, zatímco ho drtím v objetí.
Takhle sedíme několik minut, nedivila bych se, kdyby to bylo několik desítek minut. Když mi konečně dojdou slzy, odtáhnu se od Cala.
"Dobrý?"Zeptá se starostlivě a celou si mě prohlídne, jako by se ujišťoval, že jsem celá.
"Jo, jen... Jen se mi zdálo o otci."Zamumlám a slzy se mi znovu objeví v očích.
"To je v pořádku, lásko. Nemůže ti ublížit, je ve vězení. A i kdyby nebyl... Já si na tebe dám pozor. Nikdo neublíží mé princezně."Usměje se na mě a věnuje mi polibek.
Chvíli jen tak v tichosti sedíme a pak mě napadne...
"Cale?"Zeptám se opatrně.
"Copak lásko?"Usměje se na mě a já se zhluboka nadechnu pro mou otázku.
"Miluješ mě? Myslím tím... Opravdu mě miluješ, nebo to děláš jen z lítosti?"Pohlédnu mu do očí.
Oki, lidi... Tohle je s odpuštěním naprostá sra*ka xD
Prostě tak sedím ve fyzice píšu si do sešitu další část Depressed. Nevím co psát, tak napíšu toto...
No, radši no comment xD Berte to s rezervou, nehodí se to tam a je to sra*ka, i když mi řeknete něco jiného xD
No, tak dál už to znáte: Komenty, hvězdičky a krásné sny ^-^
Love you guyzzz <3
ČTEŠ
Depressed//c.h., cz, DOKONČENO
FanficVíte, jaké je to mít depresi? Teď nemluvím o těch malých, nevinných depresích, které většinou zapříčiňuje škola a dostanete se z nich za pár minut. Teď mluvím o mnohem horších depresích. O těch, při kterých silně uvažujete nad sebevraždou. Právě těm...
