Z mého zamyšlení mě vyruší zvonek. Pizza je tady. Dojdu ke dveřím, které následně otevřu a usměju se na kluka, který se na mě zářivě usmívá. Jo, je sympatický. Hádám, že mu bude tak 18."Dobrý den."Pozdravím ho s úsměvem, který mi hned oplatí.... No, on se vlastně usmívá pořád. "Dobrej"Řekne a já si vytáhnu peněženku."Bude to 20 dolarů."Řekne s úsměvem, a já ze své peněženky vyhrabu poslední peníze, co tam mám a nějakým kouzlem se mi dokonce i povede nasbírat.. 17 dolarů. Mezitím co něco píše na jednu z krabic, asi jaká je v ní pizza, se na mě podívá. Když vidí, jak se zoufale hrabu v peněžence, ve snaze najít ještě zbytek peněz, usměje se."Kolik ti chybí?"Zeptá se s přátelským úsměvem a já vzhlédnu od peněženky. Počkat... On mi tyká?"Tři dolary." Řeknu a sklopím pohled. Po otci peníze chtít nemůžu. Ne teď, když jim řekl, že mu je kradu. Vytrhne mi z ruky mích 17 dolarů, které si následně schová a podá mi pizzy. Nechápavě se na něj podívám."Zatáhnu to za tebe, když se mnou půjdeš ven... Ne teď, někdy."Řekne a já na něj vyvalím oči. Dělá si srandu? Nikdo mě nikdy ven nepozval. Hádám, že je ve městě nový, nebo alespoň není z naší školy."Dobře, půjdu."Pousměju se"Tak jo. Někdy zavolej a domluvíme se. Ahoj."Řekne přičemž se na mě mile usměj."Ahoj, a děkuju." Rozloučím se a on se vydá ke svému autu. Zavřu dveře, a až teď mi dojde... Jak mu mám zavolat, když na něj nemám číslo? No, to je jedno. Schovám si peněženku a s pizzama se vydám do jídelny. Když vejdu, otec mě probodne pohledem, ale já se snažím, si toho nevšímat a položím pizzy na stůl. "Kde jsi zase tak dlouho? Nechceš se už konečně naučit chodit na čas?"Procedí mezi zuby a já sklopím pohled. Vezme do ruky jednu krabici s pizzou, ale než ji otevře, zarazí se."Co to je?"Zeptá se mě a ukáže na... telefonní číslo napsané na krabici. A sakra! Tak tohle tam psal!"Asi... Číslo na tu pizzerii."Zalžu se sklopeným pohledem. Ale i když je nevidím, vím, že se na mě všichni dívají. Jak já nesnáším, když jsem středem pozornosti! Vzhlédnu a prohlídnu si všechny z kluků. Luke má na sobě ten jeho zářivý, arogantní úsměv...Pitomec. Calum se snaží zadržovat smích... Debil. Michael už se ho ani zadržovat nesnaží - potichu se směje... Idiot. A Ashton se na mě soucitně usmívá... Ha-... Počkat. On se na mě soucitně usmívá? Ne, to se mi musí zdát, určitě je stejný idiot, jako ostatní. A otec... mě vraždí pohledem."Takže ta pizzerie se jmenuje John?"Zeptá se otec s povýšeným pohledem a nadzvedlým obočím, přičemž se Calum zasměje.Hajzl... Podívám se na krabici a povzdechnu si. Je tam napsané John, telefonní číslo a...srdíčko. To mi snad udělal naschvál. Povzdechnu si a znovu sklopím pohled. Co mu mám na tohle odpovědět, z toho už se nevykroutím. Uslyším trhání papíru, což mě přiměje zvednout pohled. Otec odtrhl to telefonní číslo a... hodil ho do krbu, který musel zapálit, když jsem šla pro pizzu. Takže zase nic. Jednou mě někdo pozve ven, a on to zase zkazí. Sleduju hořící papír, který už bych nezachránila, i kdybych chtěla. Otec vstane a dojde ke mě. Vyděšeně se na něj podívám. Přece mi nic neudělá, když jsou tu kluci... Ne?"Ty nikam s nikým nepůjdeš."Řekne, skoro až děsivě a já ucítím štiplavou, hodně štiplavou bolest na líci, za které se hned musím chytit. On mi dal facku! Tady, před všemi mi dal facku.Podívám se na něj se slzami v očích."Hele, Same, přece nic tak hroznýho neudělala, ne?"Řekne Ashton a já se na něj nevěřícně podívám. On se mě právě zastal! Možná je přece jenom na mojí straně."Promiň, Ashi, ale to je mezi mnou, a ní. Není to tvoje věc."Řekne otec a vraždí mě pohledem, přičemž se pořád musím držet za bolavé líčko, jelikož to neskutečně štípe. "Mohla bych jít do svého pokoje?"Zeptám se potichu, že bych se ani nedivila, kdyby to neslyšel."Ne. Budeš tady. Sedni si."Řekne, přičemž se posadí mezi Ashtona a Michaela. A jediné volné místo je vedle... Luka.
Takže trochu delší díl, alespoň delší než jindy... :D 672 slov, to je snad můj rekord :D Doufám, že se vám díl líbil. Váš názor, na to, co se stalo? Potká ještě kluka s pizzou? Bude Ashton na její straně? A co říkáte na facku, kterou ji otec dal, přede všemi? Budu moc ráda, za nějaké ty hvězdičky a komenty :3 No nic, já jdu psát další díl, jelikož dneska jich mám v plánu přidat hodně :3 Včera byly čtyři, tak zkusíme překonat rekord, co vy na to? :D Miluju vás <3
ČTEŠ
Depressed//c.h., cz, DOKONČENO
Hayran KurguVíte, jaké je to mít depresi? Teď nemluvím o těch malých, nevinných depresích, které většinou zapříčiňuje škola a dostanete se z nich za pár minut. Teď mluvím o mnohem horších depresích. O těch, při kterých silně uvažujete nad sebevraždou. Právě těm...
