Depressed//c.h., cz, DOKONČENO

32. Work

"Jsem tady, lásko."Probudí mě Calův jemný hlas. Ano, dokázala jsem usnout i u pětiminutové jízdy autem... Ale to jenom kvůli tomu, že jsem v noci díky myšlenkám na Brada moc dobře nespala.

"Jak to tak vidím, dnešek zase strávíme spaním."Zasměje se Calum.

"Tak to ani náhodou. Dneska se spát nebude."Uchechtnu se a vyhrabu se z auta stejně jako Calum. Dojdu ke dveřím, které následně odemknu a s Calumem za zády vejdu do domu.

"Bell? Ty už jsi doma?"Slyším Charlieho hlas vycházející z kuchyně. Rychle se vyzuji a jdu za ním.

"Jo, končili jsme dřív."Nasadím falešný úsměv. Jsem tak zmatená. Každý den chodí domů jinak, stejně jako do práce. Kde vlastně pracuje?

"Obědvala jsi? Dělám si míchaná vajíčka, chceš taky?" Zeptá se mě s úsměvem pokračuje v přípravě vajíček.

"Vlastně jsme si chtěli s Calem objednat pizzu. Nevadí že tu je, že ne? Nevěděla jsem, že už budeš doma. Kdyžtak budeme u mě v pokoji."Pousměji se, a mé tváře znovu naberou červenou barvu, když si vzpomenu na včerejšek.

"Samozřejmě že to nevadí. Říkal jsem ti, že tu můžeš vodit koho chceš."Usměje se Charlie." můžete být kde chcete, já stejně budu v pracovně. Musím si něco zařídit."Malinko se zamračí a já můžu vidět v jeho tváři... Obavy, možná strach?

"Všechno v pohodě?"Zeptám se nejistě.

"Jen nějaké problémy v práci."Pousměje se a odendá pánvičku s už hotovými vajíčky z plotny.

"Kde vlastně pracuješ?"Zeptám se zamyšleně. Páni, nic o něm nevím. Musím ho lépe poznat.

"No... Na tom nezáleží. Běž za Calem, ať dlouho nečeká. A nedělejte žádné blbosti"Usměje se naprosto falešným úsměvem a nabere si vajíčka na talíř.

Rozejdu se na chodbu, ale Cal nikde. automaticky zamířím do pokoje, kde - jak jsem čekala - narazím na mého buřtíka. Zavřu za sebou dveře a plácnu sebou na postel, vedle Cala.

"Co budeme dělat?"Zeptám se otráveně po chvíli ležení v posteli. Ne že by mě nudilo jen ležet s Calem. Akorát nechci aby to zase skončilo u spánku.

"Nevím. Povídat si?"Otočí se čelem ke mně. Taky se na něj s přikývnutím otočím.

"Vždycky mě zajímalo, jaké je to být slavný."Plácnu první blbost co mě napadne a pousměji se. Cal začne mluvit o otravných novinářích, šílených fanynkách, turné a takových věcech. Ale popravdě? Vůbec ho nevnímám. Přemýšlím nad Bradem.

Zítra je čtvrtek, to znamená předposlední den školy v tomto týdnu. Brad mě donutil abych mu říkala 'pane'. A zítra mu tak budu muset říkat přede všemi. A navíc... Dneska jsem odešla dříve. Za to mě určitě zmlátí.

Vlastně jsem dneska byla za školou! Vždyť po mně budou chtít omluvenku! Sakra. Na co jsem myslela? Jak teď z Charlieho dostanu omluvenku? Možná to prostě budu muset nechat plavat. Vždyť dvojka z chování je až za sedm neomluvených hodin.

Mé myšlenky se přesunou k Charliemu. Kde pracuje? Proč mi neodpověděl? To je nějaký vrahoun? Co když ano? Co když mě adoptoval jenom proto, aby mě potom mohl prodat nějakému obchodníkovi s bílým masem?

Achjo, na co to zase myslím? Vždyť vím, že by Charlie nikdy nic takového neudělal. Nebo to jen hraje? Z mých myšlenek mě probudí cvrnknutí do nosu.

"Vážně je všechno v pořádku? Dneska se chováš nějak...zvláštně. Už jsem se tě dvakrát na něco ptal a ty ses jenom pořád koukala před sebe. Co se děje, méďo?" Zeptá se Cal starostlivě a dá mi malou pusu do vlasů.

"Nic... Já jen... Přemýšlela jsem nad Charliem. Vůbec nevím kde pracuje."Řeknu zamyšleně a pousměji se.

"Tak se ho zeptej."Nechápavě se na mě podívá."Bravo, Sherlocku. To by mě nikdy nenapadlo... Samozřejmě že jsem se ho ptala. Teď, jak jsem s ním byla v kuchyni. Řekl mi že na tom nesejde, že mám jít za tebou ať nečekáš. Přijde mi to divné. Přece kdyby měl normální práci, tak mi to řekne. Přijde mi jako by něco tajil."Zamyslím se a Cal se jenom uchechtne.

"To si myslíš že je nějaký nájemný vrah? Bell, podívej se na něj. Je to ten nejmilejší chlap jakého jsem kdy viděl. On by neublížil ani mouše, tedy pokud by nešlo o tebe. Kdyby jsi byla v nebezpečí, myslím že by se dokázal porvat."Uchechtne se.

Ano, Charlie má dobrou postavu. Myslím že v minulosti dost cvičil. Je mu 34, možná cvičí ještě pořád. Ale opravdu by neublížil ani mouše?

"Já neříkám že je nějaký vrah. Jen... Proč mi neřekl kde pracuje. Co když má nějakou úchylnou práci? Třeba v sex shopu."Uchechtnu se při představě Charlieho, nabízejícího chlípné oblečky v sex shopu. Ne, tuhle možnost zamítám. Tam by opravdu pracovat nemohl. Calum se zasměje.

"Taky sis to představil?"Zasměji se.

"Přesně tak. A vůbec se mi to nelíbilo."Znovu se zasměje a políbí mě.

"Netrap se tím, určitě má nějakou naprosto obyčejnou práci."Usměje se Calum a políbí mě.

"Víš že jsi naprosto dokonalý?"Zasněně se usměji, jelikož si připadám jako na drogách. Ano, jeho polibky jsou drogy. A já se právě stala závislou...

Tak tu máte další ^-^

Nepřidala jsem díl skoro měsíc, musím vám to nějak vynahradit xD

Dám si teď menší pauzu a hned potom jdu na další díl <3

Komentujte hvězdičkujte a lámejte si hlavičky nad Charlieho prací xD

Vidíte, můžete mi do komentů klidně napsat vaše tipy, kde Charlie pracuje xD

Ale teď už báááj <3 Love you guyzzzz ^-^