Ban on love- DOKONČENO

„Porterová? Zase pozdě?"

„Pane učiteli? Co tady děláte?" Zeptala jsem se udiveně. On se pousmál.
„Bydlím." Řekl pobaveně. Byla jsem v části města, kterou ještě nemám moc prozkoumanou, ale když jsem se otočila uviděla jsem docela velký dům, s červenou fasádou. Tak tady bydlí.
„Pěkný dům."
„Díky, ale co tady děláš ty? Sleduješ mě?" Zase se zasmál.
„Ne! Jenom jsem se prostě procházela."
„Hm.. A máš ty jenom prostě procházečko úkol do matiky?"
Koukla jsem se jinam. Ach ti učitelé.
„Možná mám a možná ne. Každopádně už musím jít. Na schledanou.."
„No čau." Řekl s pobaveným úsměvem.
Otočila jsem se a rychle se vydala druhým směrem.
Doma jsem ležela na posteli a čekala jestli mi náhodou nepřijde sms od Dana. Ne. Najela jsem na Facebook a nějaká holka ho označila na fotce. Byli vedle sebe a smáli se. Byla pěkná. Probouzela se ve mě žárlivost. Hannah Platz. Její jméno. Tak Hannah Dane? Rychle jsem zavřela notebook a dívala se do prázdna. Vzpomněla jsem si na podivné setkání s Nebelem. To jsem zapomněla říct. Tak se jmenuje. Můj učitel matematiky. William Nebel.
Vcházela jsem do třídy. Pozdě. A hádejte co jsme zrovna měli. Matiku. Zadýchaně jsem se posadila na své místo a vytáhla učebnici matiky. Učitel si mě nevšímal a něco psal na tabuli. Oddychla jsem si. Zastrčila jsem si vlasy za ucho a otevřela sešit. Moje spolusedící- Lucy se na mě podívala. Protočila očima.
„ Porterová? Zase pozdě?"
Když jsem uslyšela své příjmení podívala jsem se k učitelskému stolu. Nebel se na mě díval s pozvednutým obočím.
„Omlouvám se." Řekla jsem s ne až tak velkou upřímností. Pořád se na mě díval. Pak jen zakýval hlavou, zavřel třídníci a pokračoval v zápise. Opět jsem se sklonila k sešitu a tiše opisovala z tabule. A pak jen čekala až hodina skončí.